Pandemie mění vnímání bezpečnosti. Analytik volá po razantních změnách

NÁZOR - Katastrofální letní požáry zničily domovy a životy mnoha Australanům, připomíná Allan Behm v komentáři pro server The Guardian. Bezpečnostní analytik z think tanku Australia Institute dodává, že příroda se sice obnovuje, byť pomalu, ale podmínky se nemění a nástup pandemie koronaviru dále ničí osobní i ekonomický výhled postižených.

Lidé se necítí bezpečně

Dopady požárů a koronaviru na australskou ekonomiku budou srovnatelné s druhou světovou válkou a potrvá desetiletí, než se splatí dluhy, konstatuje Behm. Zdůrazňuje, že Austrálie přitom není ve válce, nenapadl ji ozbrojený nepřítel, aby si zemi podvolil, a ačkoliv na politickou scénu byli povoláni někteří vojáci a na mořích operuje australské námořnictvo, nebyl vypálen jediný výstřel a podniknut jediný nálet.

Přesto jsou milionu Australanů v mnohem menším bezpečí než před šesti měsíci, deklaruje odborník. Pokládá otázku, jak může být v bezpečí země, když nejsou v bezpečí její občané.

"To není jen místní fenomén," vysvětluje expert. Tvrdí, že lidé po celém světě se již necítí bezpečně a nevěří, že jim bezpečí zajistí vlády, protože pro jednotlivé občany nyní bezpečnost nespočívá ani tak ve schopnosti státu hájit svou suverenitu před hrozbou jiných států, ale spíše ve zvládání světové pandemie, zmírňování klimatické změny a adaptaci na ni, ochraně vodních zdrojů, zajištění spolehlivých dodávek potravin a ochraně prosperity jednotlivce i komunit.

Z prosperity a individuální bezpečnosti se nyní stávají klíčové prvky bezpečnostní politiky, uvádí analytik. Vysvětluje, že pokud si nejsme schopní poradit s problémy, které nyní sužují globální ekonomiku, klima, zdraví a politiku, pak je nutné přehodnotit základy naší bezpečnostní politiky.

Sociální soudržnost, ochrana práv, propagace hodnot a odolnost - vše vycházející ze silné ekonomiky - jsou základní prvky bezpečnostní politiky, deklaruje Behm. Podotýká, že míru, s jakou nová bezpečnostní politika musí nově přesahovat tradiční obranu a vynucování zákona, ilustrují právě klimatická změna, ochrana před pandemií, ochrana životního prostředí a půdy, potravinová bezpečnost, sucha nebo uprchlické vlny.

V případě Austrálie bude výzvou zabudovat tento pozměněný koncept do strategie řízení státu, soudí analytik. Připomíná, že tradiční bezpečnostní paradigma se totiž zaměřuje na války mezi státy, v případě terorismu pak útoky na stát, ale mnohem méně na důsledky těchto válek pro obyvatelstvo.

"Zatímco ochrana státní suverenity zůstává klíčovou odpovědnostní národních vlád, jejich základní povinností je zajistit bezpečnost a ochranu svým občanům před všemi hrozbami, nikoliv pouze před hrozbou vojenské síly," pokračuje expert. Odmítá i tvrzení, že terorismus je útok na stát a označuje jej za útok na hodnoty, které sjednocují společnost a dávají ji společný cíl. Terorismus totiž podle Behma útočí na sociální soudržnost a otevřenost, nikoliv na státní mechanismy, a tak právě silné, soudržné komunity představují nejlepší obranu před terorismem.

Občan versus stát

Bezpečnostní politika více reflektující současné problémy musí řešit síly, které oslabují globální instituce a pravidla tvořící základ světové bezpečnosti, domnívá se Behm. Dodává, že pokročilá bezpečnostní politika musí řešit také soubor překrývajících se problémů, které oslabují prosperitu země, nikoliv tyto problémy přiživovat.

Podle odborníka musí být předně redefinován vztah mezi občanem a státem, především ve světě, kde více lidí žádá ochranu před státem, nikoliv ochranu od státu, což musí doplnit přechod od plánovaní reagujícího na konkrétní hrozby a rizika k proaktivnímu plánovaní založeného na harmonii, otevřenosti, odolnosti, klidu a blahobytu, tedy k plánování, které se nezaměřuje na porážku hrozeb, ale snaží se jim předcházet.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Dále je nutné opustit "kontrolní" uvažování, které řeší problémy za lidi a zaujmout "zmocňující" přístup, který umožní jedincům a komunitám vzít do rukou vlastní životy a budoucnost, deklaruje analytik. To podle něj znamená méně vynucování a více pobídek. Proto doporučuje rovněž zmírnit "intervenční" model veřejné politiky "preventivním" modelem, který klade důraz na obezřetnou prevenci, nikoliv na dramatické reakce.

"Prosperita občana a státu je cíl jakékoliv solidní veřejné politiky," píše Behm. Kritizuje, že tradiční bezpečnostní uvažování se nedokáže vypořádat s novými bezpečnostními problémy, které představuje globální oteplování a nyní i globální pandemie, tedy existenční hrozby, které sice nelze řešit vojenskou silou, ale v současných podmínkách jsou jádrem národní bezpečnosti.

V případě Austrálie je nutné přesměrovat pozornost domácí politiky na tyto otázky, zatímco ta zahraniční by měla vycházet z energičtější a dobře financované diplomacie zaměřené na vytváření mezinárodních institucí a rozvojovou pomoc investující do bezpečnosti v regionu, nabádá odborník. Přiznává, že vytváření mezinárodních koalice je těžké, ale dodává, že právě do této oblasti by mělo směřovat úsilí.

Související

Čtyřicetiletý Joel Cauchi byl identifikován jako útočník v Bondi Junction.

Policie zná pachatele útoku v Sydney. Trpěl duševní poruchou

Australská policie identifikovala čtyřicetiletého muže, trpícího duševní poruchou, jako pachatele sobotního útoku nožem v nákupním centru Westfield Bondi Junction v Sydney, při kterém přišlo o život nejméně šest lidí. Uvedly to světové agentury s odvoláním na australskou policii. 
Policie Austrálie

Útočník ubodal v Sydney pět lidí. Podle policie mohlo jít o terorismus

Po dnešním útoku nožem v obchodním domě v Sydney zahynulo pět lidí. Několik dalších osob, včetně malého dítěte, utrpělo zranění. Útočník jednal sám a je po smrti. Australská policie, která informovala o této události agenturu Reuters, uvedla, že na místě nenalezla žádné důkazy o motivaci útočníka, ale nevyloučila možnost terorismu.

Více souvisejících

Austrálie Požáry v Austrálii Klimatické změny Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 52 minutami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy