Čínský prezident Si Ťin-pching by si přál, aby si svět myslel, že mu mezinárodního dění dává důvod k sebevědomí, konstatují Maxmilian Mayer a Emilian Kavalski v komentáři pro server Politico. Politologové z Univerzity v Bonnu a Jagellonské univerzity na základě bližšího pohledu vyvozují, že situace je ve skutečnosti pro Čínu prekérnější, než chce připustit.
Fanfáry utichly
Mnoho bylo napsáno o otřesech vyvolaných založením kontroverzní obranné aliance Austrálie, Velké Británie a Spojených států (AUKUS) a jejích dopadech na Francii a transatlantické spojenectví, konstatují politologové. Upozorňují, že méně pozornosti je již věnováno důsledkům pro Čínu a její reakci na pakt, který je proti ní zaměřen.
Stejně tak reakce dalších zemí regionu vypovídá mnohé o čínské mezinárodní pozici, míní autoři komentáře. Za pravděpodobné považují, že současnou dobu nakonec nebudeme vnímat jen jako moment, kdy americký prezident Joe Biden konečně nasměroval zahraniční politiku Spojených států k Asii, ale jako dočasný vrchol Pekingu na globální scéně.
„Jedna věc je jasná, vliv Pekingu momentálně již upadá,“ píšou akademici. Jako jasný příklad uvádějí slabé přínosy klíčového čínského infrastrukturního projektu Nové hedvábné stezky, kdy investice od Etiopie přes Německo a Island až po jižní Tichomoří zpočátku budily diplomatický optimismus, ale v reálu postupují pomalu a bez pozitivní atmosféry, které provázely úvodní fázi.
Čínské zahraniční investice v rámci Nové hedvábné stezky zabředly do složitých místních jednání a měnících se geopolitických koalic, myslí si Mayer a Kavalski. Dodávají, že do hry vstoupily politické kalkuly, především ve střední a východní Evropě, a fanfáry provázející „prosperující blok“ utichly.
Peking se momentálně nachází v nepříjemných bilaterálních sporech s Českou republikou, ale především s Litvou, která je nyní vnímána jako antičínský premiant, poukazují politologové. Vyzdvihují, že Čína je ovšem v prekérní pozici všude v Evropě a i britská vláda vyloučila čínské firmy z výstavby jaderné elektrárny na pobřeží Suffolku v hodnotě 20 miliard liber.
EU, která se pokoušela zůstat mimo americko-čínský geopolitický boj, nedávno zahájila projekt Global Gateway, který má konkurovat Nové hedvábné stezce, nastiňují experti. Soudí, že čínští pozorovatelé se také obávají výsledku posledních německých voleb, který může vést k přehodnocení strategického uvažování Berlína ve vztahu k Číně.
„Čínskou diplomacii znepokojují i hlubší věci,“ pokračují Mayer s Kavalskim. Domnívají se, že čínské vztahy se světem trpí nedostatkem důvěry, kdy Peking opustil princip nevměšování se do politiky jiných zemí a momentálně vytváří stálý tlak na státy, jejichž stanoviska nejsou v souladu s postoji Číny, aby svou linii změnily.
Terčem čínského ekonomického nátlaku se staly Norsko, Jižní Korea, Litva či Austrálie a pro Peking je nyní těžké sladit slova o „společném osudu“ a „harmonii“ s tvrdohlavou zahraniční politikou a domácím vypjatým nacionalismem, konstatují politologové. Za další problém označují čínskou diplomacii „vlčího válečníka“, v rámci níž dochází k agresivním akcím poškozujícím obraz Číny.
Nová studená válka se nekoná
Pozitivní vnímání čínského státu ve světě klesá, což představuje pro Peking výzvu, kterou prohlubují odhalení, že Čína aktivně tlačí na Světovou banku, aby falšovala její ekonomický rating, uvádějí Mayer a Kavalski. I z tohoto důvodu vnímají reakci Pekingu na AUKUS za další ukázku omezené palety jeho diplomatických nástrojů.
Čínští politici, experti a čínská média bezhlavě vyhrožovali Austrálii, že se stane terčem jaderného úderu, pokud si opatří americké atomové ponorky, připomínají autoři komentáře. AUKUS pak podle nich odhalil, že Peking nemá spojence, kteří by se k jeho protestům a pohrůžkám připojili - Rusko na pakt reagovalo velmi odlišně, přímé podpory se aliance dočkala od Indie, Japonska, Singapuru a Filipín, přičemž žádná země v čínském sousedství krom Malajsie se neuchýlila k alarmismu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Situaci považují politologové za připomínku, že čínské vojenské ambice nejsou podpořeny měkkou silou a regionální legitimitou, přičemž vyjma jaderných hrozeb a ekonomického nátlaku nemá Peking mnoho životaschopných možností, jak čelit alianci AUKUS či rozšiřujícímu se spojenectví mezi Spojenými státy, Indií, Japonskem a Austrálií. Zároveň nemá Čína velkou šanci stát se členem Komplexní a progresivní dohody o transpacifickém partnerství, dodávají akademici.
Také dopady soumraku uhlíkové energetiky a do nebes letící ceny energií ukazují, jak křehká je energetická bezpečnost Číny, vyzdvihují Mayer a Kavalski. Energetickou závislost země nepovažují za vzdálený výhled, jelikož Peking nebude mít na výběr a bude se muset spolehnout na světové energetické trhy, chce-li zajistit dodávky elektřiny a chod továren.
V posledních týdnech Čína dokonce uvolnila zákaz dovozu australského uhlí a připravuje velký nákup zkapalněného zemního plynu ze Spojených států, připomínají politologové. Z výše uvedeného vyvozují, že je třeba realisticky přehodnotit tvrzení o nástupu nové studené války mezi Washingtonem a Pekingem.
„Studená válka potřebuje dva silné protagonisty schopné jednat na světové scéně,“ zdůrazňují autoři komentáře. Čína podle nich sice ekonomicky, vojensky a technologicky roste, ale ve skutečnosti je tento údajně se rodící hegemon zranitelnější a izolovanější, než se snaží prezentovat.
Související
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
Čína , USA (Spojené státy americké) , AUKUS
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 1 hodinou
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 2 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 3 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 5 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 5 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 6 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 7 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 7 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 8 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.
Zdroj: Libor Novák