Na Blízkém východě se děje cosi podezřelého, varuje analytik

Nedoceněný úspěch

Podle Desenslowa Washington toto vnímá jako íránský ústup ze Sýrie poté, co při obraně Asadova režimu přišel o vysoké vojenské činitele a utrpěl krvavé i velké finanční ztráty. Expert však dodává, že v neustále se proměňující syrské občanské válce nemusí výše uvedené představovat jediné důvody pro změnu íránského postoje a stojí za to zabývat se i několika dalšími scénáři.    

Analytik soudí, že může jít o náznak toho, že Írán se cítí v pohodlné pozici a jeho zapojení do klíčových debat o syrské budoucnosti není podmíněno stejnou mírou vojenského angažmá v zemi. Vysvětluje, že přelomová jaderná dohoda z července byla důležitým momentem, aby Írán vystoupil z chladu a v říjnu následovalo pozvání islámské republiky na vídeňská mírová jednání, s jejichž principy Teherán souhlasil.   

"Teherán opakovaně tvrdí, že není spjat personálně s Asadem a může cítit, že jeho vliv na politické aktéry, kteří budou formovat přechodnou vládu, bude vodítkem diskuse o politické DNA země," píše Desenlow. Írán si tak podle něj uvědomil, že budoucnost nyní vypadá méně kriticky než dříve.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Podle experta bychom navíc neměli zapomínat, jak zásadně ovlivnil širší regionální konflikt mezi Rijádem a Teheránem machinace na Blízkém východě v poslední dekádě. Skutečnost, že tyto dvě země sedí u stejného stolu a debatují o Sýrii namísto toho, aby vyjednávaly prostřednictvím násilí na bojišti, považuje Desenlow za pozoruhodný a podceňovaný úspěch dosavadního vídeňského procesu.     

Analytik připomíná, že dramatické zvýšení ruské vojenské role v Sýrii vedlo mnohé k závěru, že syrské vládě již nehrozí porážka, navzdory zásadním otázkám, například zda se Asadovi podaří získat zpět ztracená území. "Jelikož se budoucnost režimu zdá zajištěná a koridor k Hizballáhu v Libanonu již není ohrožen, dá se tvrdit, že Teherán dosáhl jednoho ze svých hlavních cílů, které ho primárně přiměly angažovat se," soudí Desenlow.   

Íránský vliv sílí

Za ještě důležitější považuje odborník obavu Teheránu, že by mohl v Sýrii více zabřednout, obdobně jako jeho chráněnec Hizballáh. Desenlow odkazuje na zprávu listu Wall Street Journal, že v době vrcholících vojenských akcí pomáhalo syrskému režimu na 7 tisíc příslušníků sboru íránských revolučních gard a dalších dobrovolnických milic.

"Méně jasná je přesná role, kterou hrál Írán, pokud jde o Národní obranné síly," pokračuje analytik. Vysvětluje, že se jedná o amatérské dobrovolnické rezervy syrské armády, které údajně osobně zformoval Kásim Solejmaní, velitel elitních íránských jednotek Quds. Desenlow připomíná poslední zprávu Evropské rady pro zahraniční vztahy, která píše o neshodě mezi Teheránem a Moskvou ohledně velení a kontroly Národních obranných sil, přičemž Rusko by je chtělo inkorporovat do syrské armády, ale Írán se je snaží udržet jako nezávislou sílu ve stylu, který se podobá Hizballáhu v Libanonu.     

Íránský údajný ústup tak dle analytika může být spojen se sebevědomím, že pod jeho velením - ať přímým, či nepřímým - budou nyní umírat Syřané, aniž by ztrácel své vlastní vojáky. Expert dodává, že takový scénář může přebírat americké vysvětlení ústupu Teheránu, ale měli bychom se na něj podívat prismatem konfliktu v sousedním Iráku. 

Jelikož Turecko rozmístilo své ozbrojené síly v severním Iráku a velkou otázkou zůstává, jak a kdy budou města jako Mosul osvobozena od Islámského státu, Teherán může cítit, že nastal čas vyhnout se boji na všech frontách a zaměřit se na bitvu o vliv ve svém bezprostředním sousedství, spekuluje Desenlow. Domnívá se, že na přehodnocení aktuálních priorit Teheránu mohou mít vliv i zprávy o možném posílení amerických jednotek v Iráku.

Závěrem analytik uvádí, že ačkoliv nelze pochybovat o velkých nákladech vynaložených Teheránem během téměř pětileté podpory Asada v průběhu syrské krize, íránský větší vliv v regionu - který umožnil především kolaps Iráku v roce 2003 - znamená, že rozporné priority a víra v efektivitu svých spojenců z řad nestátních aktérů, mohou lépe a plně objasnit stávající obrat v íránské politice.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.