KOMENTÁŘ | Musí své červené linie nakreslit i Západ? Chránit ukrajinské nebe lze i bez války

Bývalý německý diplomat Wolfgang Ischinger vyzývá Západ k určení vlastních červených linií vůči Rusku, zejména kvůli útokům na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Západ dosud reagoval převážně sankcemi a vojenskou pomocí, ale bez jasného signálu, který by Moskvu odradil od dalších agresivních kroků.

Bývalý německý diplomat Wolfgang Ischinger zdůraznil, jak důležité je pro Západ určit si vlastní červené linie a neohlížet se pouze na ty ruské. „Rusko neustále říká, pokud uděláte to či ono, pokud překročíte tu či onu červenou linii, můžeme eskalovat,“ nastínil.

„Proč to neotočíme a neřekneme jim: ‚Máme hranice, a pokud vybombardujete ještě jednu civilní budovu, pak byste se neměli divit, když, řekněme, dodáme řízené střely Taurus nebo Amerika dovolí Ukrajině udeřit na vojenské cíle uvnitř Ruska‘,“ pokračoval Ischinger.

Zdůraznil, že takové červené linie musí být nepřekročitelné. „Samozřejmě, jak mi připomíná mnoho mých přátel, problém je v tom, že když namalujete červenou čáru, musíte se jí držet. Nemůžete udělat to, co udělal Barack Obama se svou syrskou červenou linií proti použití chemických zbraní, kterou pak neprosadil.“

Rusové útočí proti ukrajinské civilní infrastruktuře už od února 2022, tedy samotného začátku plnohodnotné invaze. Od té doby zahynuly tisíce lidí a miliony musely minimálně dočasně opustit své domovy. Západ proti Moskvě uvalil bezpočet sankcí a vojensky a finančně podporuje Kyjev.

To je ale fakticky vše. Západní spojenci nedokázali Ukrajině poskytnout nic jiného než finanční a vojenské prostředky a v minimální míře také dobrovolníky na frontu. Částky pomoci jsou doslova astronomické, ale nestalo se nic, co by této pomoci odpovídalo. Frontová linie se za poslední dva roky neposunula – a pokud se posunula, tak jen bezvýznamně.

Naposledy Ukrajinci na podzim 2022 dobyli Cherson, naopak ztratili Bachmut a několik dalších měst. V hodnotících zprávách z fronty se například jediná vesnice Robotyne vyskytuje už více než rok – to jen pro znázornění, jak moc je fronta statická.

Můžeme tvrdě nesouhlasit i plně souhlasit s tím, aby ukrajinská armáda mohla použít rakety dlouhého doletu proti ruskému území. Nicméně ty nejdůležitější země – USA, Velká Británie a Francie – nedokázaly dosud říct, jestli tento krok povolí nebo ne. Probíhají aktivní diskuze, to je ale vše.

A pravdou také zůstává, že Západ nedal Rusku žádnou viditelnou červenou linii. Jak již bylo řečeno, ruská armáda dobyla řadu měst a vesnic, zabila a zranila desetitisíce lidí a nelegálně anektovala hned čtyři ukrajinské oblasti. Žádný z těchto kroků nedonutil západní spojence říct pomyslné „dost“.

V evropských hlavních městech nadále probíhá jednání o podpoře Ukrajiny, odsuzování ruských akci a vyzývání k míru. Ukrajinská armáda občas dostane vybavení nebo finance. Jenže žádná z evropských zemí ještě přesně Moskvě neřekla. co znamená definitivní stopku.

Zejména Evropská unie se chová jako slabá politická velmoc, která si nedokáže určit hranice (nikoliv geograficky); Spojené státy mají vztahy s Ruskem poměrně jasně nastavené od konce druhé světové války.

Bombardování civilního obyvatelstva je něco, čemu Ukrajinci nedokázali a zřejmě ani nedokážou zabránit. Ruská převaha je zkrátka moc velká a žádná země s tak omezenými možnostmi, jako je Ukrajina, se nedokáže takovéto převaze dlouhodobě účinně bránit.

Evropská unie je ale něco jiného – jde o blok 27 zemí, které mají možnost Rusko zastavit i bez toho, aby muselo dojít ke třetí světové válce. Existuje k tomu mnoho nástrojů, samotné červené linie ale mohou být nejúčinnější.

Jedna z linií může zahrnovat například ostřelování ukrajinské energetické infrastruktury. Likvidací ukrajinské energetiky totiž netrpí jen armáda, ale především civilisté, kteří v zimě musí mrznout a během dlouhých zimních nocí si ani nerozsvítí. Západní spojenci mají dostatek kapacit na to, aby dokázali minimálně nad tou nejkritičtější infrastrukturou dohlížet a pomoct Ukrajině se sestřelováním nebezpečných projektilů.

Další červenou linii lze vytyčit při ostřelování civilních budov – samotné mezinárodní právo toto brutální a bezohledné chování ve všech ohledech zakazuje a bylo by tedy jedině na místě přistoupit k obraně ukrajinského nebe i v tomto případě.

Západní spojenci mohou přistoupit na takové věci, které je nepostaví do konfrontace s ruskými silami. Projektily – tedy rakety nebo bezpilotní letouny – nejsou „ruská armáda“ v pravém slova smyslu a jejich sestřelení neznamená napadení života ruského vojáka. Navíc, Poláci, Rumuni i Lotyši už moc dobře vědí, jaké to je, když na jejich území dopadne ruský dron nebo raketa.

Západní protivzdušná obrana může pomoct s přenesením pozornosti pryč od civilistů tak, aby mezi sebou bojovali pouze ruští a ukrajinští vojáci. Nasazení pozemních vojsk NATO je samozřejmě nemyslitelné – ať už by toto nasazení bylo v souladu s mezinárodním právem a s cílem pouze odvrátit ruskou agresi – Moskva dokáže každý krok Západu dezinterpretovat prostřednictvím své mocné propagandistické mašinerie.

Související

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Zvládne Ukrajina další rok války? Trump je nadějí i důvodem k obavám

Britská stanice BBC přinesla exkluzivní reportáž z východní Ukrajiny, kde její reportéři zpovídali členy minometné jednotky známé pod přezdívkou „Černá smečka“. Všichni členové této jednotky se do války zapojili dobrovolně a v současnosti se snaží zabránit obklíčení obce Kurachove, která se nachází nedaleko města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Výměna zajatců s Ukrajinou se komplikuje. Rusku se do ní z jistého důvodu už příliš nechce

Začátkem nového roku se mezi Ukrajinou a Ruskem očekává další výměna válečných zajatců, přestože konečná dohoda stále zůstává nejistá. Podle Petra Jaceňka, zástupce ukrajinského Úřadu pro zacházení s válečnými zajatci, se jednání s Moskvou v posledních měsících výrazně zkomplikovala. Důvodem je mimo jiné i fakt, že ruské síly zaznamenaly na frontové linii značné úspěchy.

Více souvisejících

válka na Ukrajině komentář

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Zvládne Ukrajina další rok války? Trump je nadějí i důvodem k obavám

Britská stanice BBC přinesla exkluzivní reportáž z východní Ukrajiny, kde její reportéři zpovídali členy minometné jednotky známé pod přezdívkou „Černá smečka“. Všichni členové této jednotky se do války zapojili dobrovolně a v současnosti se snaží zabránit obklíčení obce Kurachove, která se nachází nedaleko města Pokrovsk v Doněcké oblasti.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Odpor Ukrajiny vůči Rusku oživuje dávno zapomenuté hodnoty. Odhaluje ale i slabost

Připravuje-li se Volodymyr Zelenskyj na možné vyjednávání, jeho spojenci a sousedé by měli být připraveni na průmyslovou válku. Ukrajina je dnes místem, kde slova, která jinde ztratila svůj význam, opět nabývají na síle. Boj za „svobodu“ zde není prázdným sloganem, ale každodenní realitou. „Suverenita“ není abstraktním pojmem, nýbrž rozdílem mezi možností rozhodovat o vlastním osudu a podrobením se diktátu Moskvy, uvedl server The Guardian.

včera

Kim Čong-Un

Kim Čong-Un přitvrdil. Oznámil novou strategii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude realizovat „nejtvrdší“ protiamerickou politiku. Toto prohlášení, zveřejněné státními médii v neděli, přichází jen několik týdnů před nástupem Donalda Trumpa na post prezidenta USA.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Jižní Koreji havarovalo při přistání dopravní letadlo

Mimořádná zpráva V Jižní Koreji havarovalo při přistání dopravní letadlo. 179 lidí je po smrti

Při přistání na jihokorejském letišti Muan zahynulo při havárii letadla 179 lidí. Letoun Boeing 737-800 provozovaný společností Jeju Air přepravoval celkem 181 cestujících a členů posádky a směřoval z Bangkoku, Thajska, do Jižní Koreje. Přesná příčina nehody zatím nebyla potvrzena. Podle hasičského sboru však k tragédii mohlo přispět srážka s ptáky a nepříznivé počasí. Vyšetřovatelé nadále pracují na objasnění všech okolností této tragické události, uvedl server BBC.

včera

včera

Rok jazykových modelů končí. Ten příští bude ve znamení umělé inteligence

Pokud byl rok 2024 ve znamení velkých jazykových modelů (LLMs), rok 2025 se zdá být rokem AI „agentů“. Tyto kvazi-inteligentní systémy, využívající LLMs jako základní stavební kameny, mají potenciál překonat schopnost generovat text či odpovídat na dotazy. AI agenti budou provádět složité sekvence úkolů a plnit vysoké, často vágně definované cíle podobně, jako by to udělal člověk. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy