KOMENTÁŘ | Musí své červené linie nakreslit i Západ? Chránit ukrajinské nebe lze i bez války

Bývalý německý diplomat Wolfgang Ischinger vyzývá Západ k určení vlastních červených linií vůči Rusku, zejména kvůli útokům na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Západ dosud reagoval převážně sankcemi a vojenskou pomocí, ale bez jasného signálu, který by Moskvu odradil od dalších agresivních kroků.

Bývalý německý diplomat Wolfgang Ischinger zdůraznil, jak důležité je pro Západ určit si vlastní červené linie a neohlížet se pouze na ty ruské. „Rusko neustále říká, pokud uděláte to či ono, pokud překročíte tu či onu červenou linii, můžeme eskalovat,“ nastínil.

„Proč to neotočíme a neřekneme jim: ‚Máme hranice, a pokud vybombardujete ještě jednu civilní budovu, pak byste se neměli divit, když, řekněme, dodáme řízené střely Taurus nebo Amerika dovolí Ukrajině udeřit na vojenské cíle uvnitř Ruska‘,“ pokračoval Ischinger.

Zdůraznil, že takové červené linie musí být nepřekročitelné. „Samozřejmě, jak mi připomíná mnoho mých přátel, problém je v tom, že když namalujete červenou čáru, musíte se jí držet. Nemůžete udělat to, co udělal Barack Obama se svou syrskou červenou linií proti použití chemických zbraní, kterou pak neprosadil.“

Rusové útočí proti ukrajinské civilní infrastruktuře už od února 2022, tedy samotného začátku plnohodnotné invaze. Od té doby zahynuly tisíce lidí a miliony musely minimálně dočasně opustit své domovy. Západ proti Moskvě uvalil bezpočet sankcí a vojensky a finančně podporuje Kyjev.

To je ale fakticky vše. Západní spojenci nedokázali Ukrajině poskytnout nic jiného než finanční a vojenské prostředky a v minimální míře také dobrovolníky na frontu. Částky pomoci jsou doslova astronomické, ale nestalo se nic, co by této pomoci odpovídalo. Frontová linie se za poslední dva roky neposunula – a pokud se posunula, tak jen bezvýznamně.

Naposledy Ukrajinci na podzim 2022 dobyli Cherson, naopak ztratili Bachmut a několik dalších měst. V hodnotících zprávách z fronty se například jediná vesnice Robotyne vyskytuje už více než rok – to jen pro znázornění, jak moc je fronta statická.

Můžeme tvrdě nesouhlasit i plně souhlasit s tím, aby ukrajinská armáda mohla použít rakety dlouhého doletu proti ruskému území. Nicméně ty nejdůležitější země – USA, Velká Británie a Francie – nedokázaly dosud říct, jestli tento krok povolí nebo ne. Probíhají aktivní diskuze, to je ale vše.

A pravdou také zůstává, že Západ nedal Rusku žádnou viditelnou červenou linii. Jak již bylo řečeno, ruská armáda dobyla řadu měst a vesnic, zabila a zranila desetitisíce lidí a nelegálně anektovala hned čtyři ukrajinské oblasti. Žádný z těchto kroků nedonutil západní spojence říct pomyslné „dost“.

V evropských hlavních městech nadále probíhá jednání o podpoře Ukrajiny, odsuzování ruských akci a vyzývání k míru. Ukrajinská armáda občas dostane vybavení nebo finance. Jenže žádná z evropských zemí ještě přesně Moskvě neřekla. co znamená definitivní stopku.

Zejména Evropská unie se chová jako slabá politická velmoc, která si nedokáže určit hranice (nikoliv geograficky); Spojené státy mají vztahy s Ruskem poměrně jasně nastavené od konce druhé světové války.

Bombardování civilního obyvatelstva je něco, čemu Ukrajinci nedokázali a zřejmě ani nedokážou zabránit. Ruská převaha je zkrátka moc velká a žádná země s tak omezenými možnostmi, jako je Ukrajina, se nedokáže takovéto převaze dlouhodobě účinně bránit.

Evropská unie je ale něco jiného – jde o blok 27 zemí, které mají možnost Rusko zastavit i bez toho, aby muselo dojít ke třetí světové válce. Existuje k tomu mnoho nástrojů, samotné červené linie ale mohou být nejúčinnější.

Jedna z linií může zahrnovat například ostřelování ukrajinské energetické infrastruktury. Likvidací ukrajinské energetiky totiž netrpí jen armáda, ale především civilisté, kteří v zimě musí mrznout a během dlouhých zimních nocí si ani nerozsvítí. Západní spojenci mají dostatek kapacit na to, aby dokázali minimálně nad tou nejkritičtější infrastrukturou dohlížet a pomoct Ukrajině se sestřelováním nebezpečných projektilů.

Další červenou linii lze vytyčit při ostřelování civilních budov – samotné mezinárodní právo toto brutální a bezohledné chování ve všech ohledech zakazuje a bylo by tedy jedině na místě přistoupit k obraně ukrajinského nebe i v tomto případě.

Západní spojenci mohou přistoupit na takové věci, které je nepostaví do konfrontace s ruskými silami. Projektily – tedy rakety nebo bezpilotní letouny – nejsou „ruská armáda“ v pravém slova smyslu a jejich sestřelení neznamená napadení života ruského vojáka. Navíc, Poláci, Rumuni i Lotyši už moc dobře vědí, jaké to je, když na jejich území dopadne ruský dron nebo raketa.

Západní protivzdušná obrana může pomoct s přenesením pozornosti pryč od civilistů tak, aby mezi sebou bojovali pouze ruští a ukrajinští vojáci. Nasazení pozemních vojsk NATO je samozřejmě nemyslitelné – ať už by toto nasazení bylo v souladu s mezinárodním právem a s cílem pouze odvrátit ruskou agresi – Moskva dokáže každý krok Západu dezinterpretovat prostřednictvím své mocné propagandistické mašinerie.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině komentář

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy