V sobotu ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly převzaly kontrolu nad vesnicí Želanne Druhe v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.
Ministerstvo ve svém prohlášení uvedlo, že ruské jednotky "osvobodily vesnici Želannoje Vtoroje", což je ruský název pro tuto lokalitu.
Vesnice leží poblíž dopravního uzlu Pokrovsk, který se nachází na důležité silnici pro zásobování ukrajinských jednotek a měst na východní frontě. Tato silnice je dlouhodobým cílem ruských sil.
Zástupci Ruska v ukrajinském městě Horlivka také informovali, že při ukrajinském ostřelování bylo zraněno 11 civilistů.
Ministerstvo obrany Ruské federace dále oznámilo, že jeho protivzdušná obrana zlikvidovala deset ukrajinských dronů nad Belgorodskou, Kurskou a Voroněžskou oblastí. Gubernátor Voroněžské oblasti, Alexander Gusev, uvedl na Telegramu, že při útoku byl zraněn jeden člověk.
Po ruských útocích v Záporožské oblasti hlásil gubernátor Ivan Fedorov dvě oběti na životech.
Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a podle AFP aktuálně okupuje 18 procent ukrajinského území. I přesto, že ukrajinské ozbrojené síly 6. srpna pronikly do ruské Kurské oblasti, Moskva stále získává nové pozice v Doněcké oblasti.
Ruské jednotky na východní Ukrajině zaznamenaly v srpnu svůj nejrychlejší postup za poslední dva roky. Kyjev se jejich postup snažil zpomalit útokem na ruskou Kurskou oblast.
Ukrajina se brání ruské invazi již více než dva a půl roku a opakovaně žádá Západ o modernější systémy vzdušné obrany, aby lépe chránila ukrajinská města, připomíná DPA.
V srpnu Rusko získalo dalších 477 čtverečních kilometrů ukrajinského území, což je největší měsíční přírůstek od října 2022, jak uvádí údaje amerického Institutu pro studium války (ISW).
Na druhé straně ukrajinská armáda začátkem srpna během dvou týdnů obsadila více než 1100 čtverečních kilometrů ruského území po nečekaném vpádu do pohraniční oblasti Kurska.
Tato nově otevřená fronta se během měsíce stabilizovala s územním ziskem mezi 1150 a 1300 čtverečními kilometry, jak vyplývá z údajů o deklarovaných a potvrzených pohybech ukrajinských jednotek.
Ruská armáda pokračovala v srpnu na Ukrajině v postupu rychlostí 15 čtverečních kilometrů za den, především v Doněcké oblasti, kde se soustředila na přiblížení k logistickému centru Pokrovsk.
Moskva obsadila tak velké území jako v srpnu 2024 naposledy v říjnu 2022, kdy reagovala na rozsáhlou ukrajinskou protiofenzívu u Charkova, kdy byla frontová linie mnohem pohyblivější.
Od začátku roku 2024 Moskva získala 1730 čtverečních kilometrů ukrajinského území, což je třikrát více než v roce 2023, kdy byly její zisky do značné míry vyváženy ukrajinskými protiofenzivami.
Ukrajinská armáda v roce 2024 dokázala během osmi dnů získat více území, než ztratila, ale i v těchto případech se jednalo jen o několik čtverečních kilometrů.
K 1. září Rusko okupovalo 66 266 čtverečních kilometrů ukrajinského území. Spolu s poloostrovem Krym, který anektovalo v roce 2014, a částmi východní Ukrajiny, které proruští separatisté ovládali před invazí v roce 2022, pokrývají ruské územní zisky nyní 18 procent území Ukrajiny.
Související
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
Ukrajina a Rusko se dohodly na zastavení útoků na energetické cíle, prohlásil Trump. Podle Zelenského je to jinak
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
před 1 hodinou
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
před 2 hodinami
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
před 3 hodinami
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
před 3 hodinami
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
před 3 hodinami
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
před 4 hodinami
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
před 5 hodinami
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
před 6 hodinami
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
před 6 hodinami
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
před 7 hodinami
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
včera
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
včera
Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové
včera
Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník
včera
Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie
včera
Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice
včera
Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO
Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.
Zdroj: Libor Novák