PŮVODNÍ ZPRÁVA | EXKLUZIVNĚ: Hrozí světu jaderná válka? Světoví experti pro EZ zodpověděli ožehavou otázku

Změny v ruské jaderné doktríně znamenají, že pokud by na Rusko zaútočil nejaderný stát s podporou jaderné mocnosti, nebo pokud by proti němu byly použity vzdušné a kosmické zbraně, mohlo by to vést k jaderné reakci. Mezi tyto zbraně podle Kremlu patří strategické a taktické letectvo, řízené střely, drony a hypersonické střely. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil norský bezpečnostní expert Hans Petter Midttun.

Podpora Ukrajině bude pokračovat

Podle Midttuna ale tato nová doktrína nebude mít žádný dopad na podporu Ukrajiny ze strany Západu „nad rámec již existujících účinků“. „Je třeba mít na paměti, že USA i Německo uvádějí jako hlavní argument proti poskytnutí (Ukrajině) úderných kapacit dlouhého doletu nebo zrušení omezení již dodaných zbraní strach z eskalace,“ poznamenal norský expert.

Ruské „jaderné vydírání“ ztrácí účinek i jinde, jak pokračoval. „Ukrajina i Západ opakovaně překročily takzvané červené linie Ruska, aniž by to vyvolalo jadernou válku. Většina si uvědomila, že neexistují scénáře, v nichž by jaderná válka byla pro Rusko výhodná.“

Připustil, že Ukrajina nové „červené linie“ stanovené Ruskem v jaderné doktríně překročila opakovaně. „Ještě 29. září provedla Ukrajina jeden z dosud největších bezpilotních útoků na Ruska,“ připomněl Midttun.

Ruská doktrína není závazná

Bezpečnostní expert Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně vyzval k opatrnosti při interpretaci významu změn ruské jaderné doktríny. „Doktrína není nijak funkčně závazný dokument, tedy její znění použití jaderných zbraní nevynutí a ani mu nijak nezabrání. Doktrína je dokument, který vlastně slouží zejména ke komunikaci a jejím primárním účelem je odstrašení,“ vysvětlil.

Silnou roli hraje zejména snaha Ruska odstrašit ostatní země od podpory Ukrajiny. „Rozhodně bych tyto změny nepovažoval za nějakou přípravu k jejich nasazení, neboť již stávající doktrína byla natolik široká a flexibilní, že pokud by Rusko opravdu chtělo, mohlo nedávné události (např. obsazení části Kurské oblasti, raketové útoky na Krymu, nebo květnové útoky na radary včasného varování) považovat za naplnění doktrinálních podmínek k nasazení jaderných zbraní,“ upřesnil Drmola.

Rusko si tak tuto flexibilitu ponechává. „Jednoduše k nasazení jaderných zbraní dojde jen tehdy, pokud to přijde Putinovi výhodné, tj. pokud si bude myslet, že jeho vojenský a politický zisk převáží jím očekávané negativní důsledky. Co zrovna říká nebo neříká doktrína je vlastně nepříliš podstatné. Postoj Aliance ani Evropy by to podle mě tedy nijak významně ovlivnit neměl,“ pokračoval brněnský expert.

Podle něj je cílem zejména posilnění strachu z Ruska, zejména v kontextu diskutované snahy o to, aby Ukrajina mohla provádět útoky pomocí ze Západu dodaných střel dlouhého doletu hlouběji do ruského území.

„Zároveň bych to ale nespojoval s nedávným opakovaně neúspěšným testem nové ruské ICBM Sarmat, která katastrofický selhala a explodovala na zemi. Informace o tom, že se má chystat nějaká revize doktríny, se objevovaly již před oním testem,“ podotkl Drmola.

Následně připustil, že nasazení zbraní hromadného ničení by bylo v určitých scénářích možné. Rusko totiž nemá „mnoho karet v ruce, kterými by mohlo reagovat“ v případě, že západní spojenci opravdu povolí Ukrajině použít zbraně dlouhého doletu.

„Opravdu velmi silně o tom pochybuji z výše uvedených důvodů. Cena, kterou by za to Rusko zaplatilo – a to i ze strany zemí jako je Čína, Indie a tak podobně –, by výrazně převyšovala to, co by napáchaly ony hypotetické ukrajinské útoky, které se snaží odstrašit,“ zdůraznil expert.

V případě povolení užití zbraní dlouhého doletu proti ruském územ Drmola spíše předpokládá zintenzivnění aktivit sabotážního charakteru, mezi které patří útoky na infrastrukturu, požáry, různé výbuchy a vraždy; a finanční a technologická podpora aktérů jako je Írán, KLDR a různé teroristické skupiny. „To jsou samozřejmě věci, které se již dějí, ale samozřejmě může dojít k jejich zintenzivnění,“ upozornil.

Riziko jaderné války je nepravděpodobné

Midttun následně zmínil, že riziko jaderné války je „v současnosti velmi nepravděpodobné“, ale zároveň nebude nikdy nulové. „Neexistují scénáře, v nichž by jaderná válka byla pro Rusko výhodná. Riziko vzájemného zničení znamená, že z jaderné války nikdo nezíská. Rusko má všechny důvody obávat se jaderné války stejně jako Západ,“ popsal expert.

Rusko navíc riskuje ztrátu podpory zemí BRICS. „Čína ani Indie by nestrpěly použití ani taktických jaderných zbraní. Rusko také nemá kapacity na to, aby prozkoumalo taktické ‚výhody‘ plynoucí z použití těchto zbraní,“ poznamenal Midttun.

„A konečně, použití jaderných zbraní odporuje samotnému cíli a účelu války. Rusko potřebuje ukrajinskou demografii, technologie, ekonomiku a přírodní zdroje, aby se stalo velmocí a dosáhlo strategické parity s USA a Čínou. Evropě proto jaderná válka bezprostředně nehrozí,“ ubezpečil norský bezpečnostní expert.

Zbraně dlouhého doletu proti ruskému území: Rozhodně

Míní ale, že by západní spojenci měli „rozhodně“ povolit Ukrajině použít zbraně dlouhého doletu proti hloubce ruského území. „Současná politika vytvořila útočiště, z něhož může Rusko podnikat útoky na ukrajinská města, infrastrukturu a ozbrojené síly, aniž by riskovalo, že bude napadeno.“

Toto „útočiště“ Rusko využívá k soustředění sil pro budoucí útoky na Ukrajinu, ke koordinaci zásobování pro své vojenské agrese a k velení svým silám na Ukrajině. „Bylo identifikováno více než 200 legálních cílů, které jsou v dosahu zbraní poskytovaných Západem,“ vyčíslil Midttun.

Připomněl také slova nového generálního tajemníka NATO, který pronesl, že „podle mezinárodního práva není sebeobrana omezena hranicemi. Proto podpora Ukrajiny znamená, že může cílit na legitimní cíle na území nepřítele“.

„Ukrajina nemůže uspět, pokud nebudou zrušena všechna omezení ze strany Západu a nezačneme jí poskytovat to, co potřebuje k tomu, aby ze svého území vypudila ruské síly,“ zdůraznil Midttun.

Rusko vede hybridní válku, NATO ji nepřizná

Ten dále zareagoval na hodnocení amerických zpravodajských služeb, které varovaly před ruskou ‚pomstou‘ ve chvíli, kdy západní země povolí použít Ukrajině dalekonosné střely. „Zpráva je velmi zajímavá, protože uznává jednu zásadní věc: Rusko již vede hybridní válku v USA a Evropě. To uznal parlament EU již v září 2021. NATO se však pečlivě vyhýbá spojování slov ‚hybridní‘ a ‚válka‘. Místo o hybridní válce či kampani hovoří o hybridních incidentech a událostech,“ míní Midttun.

Zpráva tak podle něj odráží existující neshody uvnitř NATO. „USA, Německo, Turecko, Maďarsko a Slovensko z různých důvodů nechtějí používat termín ‚hybridní válka‘. V okamžiku, kdy NATO uzná, že je vystaveno hybridní válce, je povinno na probíhající agrese reagovat. To by znamenalo eskalaci širší konfrontace.“

Rusko slabosti a nesouladu v Alianci aktivně využívá. „Jeho reakcí na povolení Západu zasáhnout legální cíle na ruském území by s největší pravděpodobností bylo ‚více téhož‘. Rusko ví, že může beztrestně provádět operace ‚pod prahem války‘, protože Aliance odmítá uznat, že je již v obležení,“ varoval Midttun.

Katastrofální následky

EuroZprávy.cz na závěr oslovily amerického historika a politologa Alexandera Motyla. Ten zdůraznil, že jak USA, tak Čína a Indie varovaly Rusko před užitím jaderných zbraní. Washington Moskvu dokonce upozornil na „katastrofální následky“, pokud se k tomu uchýlí, jak připomněl historik.

„A konečně, použití jaderné zbraně by musela schválit řada asi pěti generálů: nezáleží to jen na Putinovi. Shrnuto, Putin by musel být šílený, aby použil jadernou zbraň, a i když je nekompetentní, šílený není,“ podotkl Motyl.

Za pravděpodobnější považuje jiný druh útoku. „Daleko pravděpodobnější by byl, jak varoval (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj, ruský úder na ukrajinské jaderné elektrárny. Další Černobyl je myslitelný...,“ varoval uznávaný historik.

Stejně jako Drmola a Midttun Alexander Motyl nepovažuje za pravděpodobné, že by se Putin uchýlil k použití jaderné zbraně. „Zejména pokud Evropané představí jednotnou frontu a nazvou jeho blafování.“

Západní země by podle něj měly změnit své jaderné doktríny, stejně jako činí Moskva. „Měly by výslovně uvést, že na pokusy o ‚eskalaci s cílem deeskalace‘ bude reagováno masivním konvenčním úderem, který zničí ozbrojené síly útočící země,“ uzavřel Motyl.