PŮVODNÍ ZPRÁVA | EXKLUZIVNĚ: Hrozí světu jaderná válka? Světoví experti pro EZ zodpověděli ožehavou otázku

Rusko nedávno upravilo svou jadernou doktrínu, která nyní umožňuje jadernou reakci na útok nejaderného státu podporovaného jadernou mocností nebo při použití vzdušných a kosmických zbraní proti jeho území. Podle několika expertů oslovených serverem EuroZprávy.cz tyto změny neovlivní podporu Ukrajiny ze strany Západu, a varování o jaderném útoku Kremlu postupně ztrácí svou účinnost.

Změny v ruské jaderné doktríně znamenají, že pokud by na Rusko zaútočil nejaderný stát s podporou jaderné mocnosti, nebo pokud by proti němu byly použity vzdušné a kosmické zbraně, mohlo by to vést k jaderné reakci. Mezi tyto zbraně podle Kremlu patří strategické a taktické letectvo, řízené střely, drony a hypersonické střely. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil norský bezpečnostní expert Hans Petter Midttun.

Podpora Ukrajině bude pokračovat

Podle Midttuna ale tato nová doktrína nebude mít žádný dopad na podporu Ukrajiny ze strany Západu „nad rámec již existujících účinků“. „Je třeba mít na paměti, že USA i Německo uvádějí jako hlavní argument proti poskytnutí (Ukrajině) úderných kapacit dlouhého doletu nebo zrušení omezení již dodaných zbraní strach z eskalace,“ poznamenal norský expert.

Ruské „jaderné vydírání“ ztrácí účinek i jinde, jak pokračoval. „Ukrajina i Západ opakovaně překročily takzvané červené linie Ruska, aniž by to vyvolalo jadernou válku. Většina si uvědomila, že neexistují scénáře, v nichž by jaderná válka byla pro Rusko výhodná.“

Připustil, že Ukrajina nové „červené linie“ stanovené Ruskem v jaderné doktríně překročila opakovaně. „Ještě 29. září provedla Ukrajina jeden z dosud největších bezpilotních útoků na Ruska,“ připomněl Midttun.

Ruská doktrína není závazná

Bezpečnostní expert Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně vyzval k opatrnosti při interpretaci významu změn ruské jaderné doktríny. „Doktrína není nijak funkčně závazný dokument, tedy její znění použití jaderných zbraní nevynutí a ani mu nijak nezabrání. Doktrína je dokument, který vlastně slouží zejména ke komunikaci a jejím primárním účelem je odstrašení,“ vysvětlil.

Silnou roli hraje zejména snaha Ruska odstrašit ostatní země od podpory Ukrajiny. „Rozhodně bych tyto změny nepovažoval za nějakou přípravu k jejich nasazení, neboť již stávající doktrína byla natolik široká a flexibilní, že pokud by Rusko opravdu chtělo, mohlo nedávné události (např. obsazení části Kurské oblasti, raketové útoky na Krymu, nebo květnové útoky na radary včasného varování) považovat za naplnění doktrinálních podmínek k nasazení jaderných zbraní,“ upřesnil Drmola.

Rusko si tak tuto flexibilitu ponechává. „Jednoduše k nasazení jaderných zbraní dojde jen tehdy, pokud to přijde Putinovi výhodné, tj. pokud si bude myslet, že jeho vojenský a politický zisk převáží jím očekávané negativní důsledky. Co zrovna říká nebo neříká doktrína je vlastně nepříliš podstatné. Postoj Aliance ani Evropy by to podle mě tedy nijak významně ovlivnit neměl,“ pokračoval brněnský expert.

Podle něj je cílem zejména posilnění strachu z Ruska, zejména v kontextu diskutované snahy o to, aby Ukrajina mohla provádět útoky pomocí ze Západu dodaných střel dlouhého doletu hlouběji do ruského území.

„Zároveň bych to ale nespojoval s nedávným opakovaně neúspěšným testem nové ruské ICBM Sarmat, která katastrofický selhala a explodovala na zemi. Informace o tom, že se má chystat nějaká revize doktríny, se objevovaly již před oním testem,“ podotkl Drmola.

Následně připustil, že nasazení zbraní hromadného ničení by bylo v určitých scénářích možné. Rusko totiž nemá „mnoho karet v ruce, kterými by mohlo reagovat“ v případě, že západní spojenci opravdu povolí Ukrajině použít zbraně dlouhého doletu.

„Opravdu velmi silně o tom pochybuji z výše uvedených důvodů. Cena, kterou by za to Rusko zaplatilo – a to i ze strany zemí jako je Čína, Indie a tak podobně –, by výrazně převyšovala to, co by napáchaly ony hypotetické ukrajinské útoky, které se snaží odstrašit,“ zdůraznil expert.

V případě povolení užití zbraní dlouhého doletu proti ruském územ Drmola spíše předpokládá zintenzivnění aktivit sabotážního charakteru, mezi které patří útoky na infrastrukturu, požáry, různé výbuchy a vraždy; a finanční a technologická podpora aktérů jako je Írán, KLDR a různé teroristické skupiny. „To jsou samozřejmě věci, které se již dějí, ale samozřejmě může dojít k jejich zintenzivnění,“ upozornil.

Riziko jaderné války je nepravděpodobné

Midttun následně zmínil, že riziko jaderné války je „v současnosti velmi nepravděpodobné“, ale zároveň nebude nikdy nulové. „Neexistují scénáře, v nichž by jaderná válka byla pro Rusko výhodná. Riziko vzájemného zničení znamená, že z jaderné války nikdo nezíská. Rusko má všechny důvody obávat se jaderné války stejně jako Západ,“ popsal expert.

Rusko navíc riskuje ztrátu podpory zemí BRICS. „Čína ani Indie by nestrpěly použití ani taktických jaderných zbraní. Rusko také nemá kapacity na to, aby prozkoumalo taktické ‚výhody‘ plynoucí z použití těchto zbraní,“ poznamenal Midttun.

„A konečně, použití jaderných zbraní odporuje samotnému cíli a účelu války. Rusko potřebuje ukrajinskou demografii, technologie, ekonomiku a přírodní zdroje, aby se stalo velmocí a dosáhlo strategické parity s USA a Čínou. Evropě proto jaderná válka bezprostředně nehrozí,“ ubezpečil norský bezpečnostní expert.

Zbraně dlouhého doletu proti ruskému území: Rozhodně

Míní ale, že by západní spojenci měli „rozhodně“ povolit Ukrajině použít zbraně dlouhého doletu proti hloubce ruského území. „Současná politika vytvořila útočiště, z něhož může Rusko podnikat útoky na ukrajinská města, infrastrukturu a ozbrojené síly, aniž by riskovalo, že bude napadeno.“

Toto „útočiště“ Rusko využívá k soustředění sil pro budoucí útoky na Ukrajinu, ke koordinaci zásobování pro své vojenské agrese a k velení svým silám na Ukrajině. „Bylo identifikováno více než 200 legálních cílů, které jsou v dosahu zbraní poskytovaných Západem,“ vyčíslil Midttun.

Připomněl také slova nového generálního tajemníka NATO, který pronesl, že „podle mezinárodního práva není sebeobrana omezena hranicemi. Proto podpora Ukrajiny znamená, že může cílit na legitimní cíle na území nepřítele“.

„Ukrajina nemůže uspět, pokud nebudou zrušena všechna omezení ze strany Západu a nezačneme jí poskytovat to, co potřebuje k tomu, aby ze svého území vypudila ruské síly,“ zdůraznil Midttun.

Rusko vede hybridní válku, NATO ji nepřizná

Ten dále zareagoval na hodnocení amerických zpravodajských služeb, které varovaly před ruskou ‚pomstou‘ ve chvíli, kdy západní země povolí použít Ukrajině dalekonosné střely. „Zpráva je velmi zajímavá, protože uznává jednu zásadní věc: Rusko již vede hybridní válku v USA a Evropě. To uznal parlament EU již v září 2021. NATO se však pečlivě vyhýbá spojování slov ‚hybridní‘ a ‚válka‘. Místo o hybridní válce či kampani hovoří o hybridních incidentech a událostech,“ míní Midttun.

Zpráva tak podle něj odráží existující neshody uvnitř NATO. „USA, Německo, Turecko, Maďarsko a Slovensko z různých důvodů nechtějí používat termín ‚hybridní válka‘. V okamžiku, kdy NATO uzná, že je vystaveno hybridní válce, je povinno na probíhající agrese reagovat. To by znamenalo eskalaci širší konfrontace.“

Rusko slabosti a nesouladu v Alianci aktivně využívá. „Jeho reakcí na povolení Západu zasáhnout legální cíle na ruském území by s největší pravděpodobností bylo ‚více téhož‘. Rusko ví, že může beztrestně provádět operace ‚pod prahem války‘, protože Aliance odmítá uznat, že je již v obležení,“ varoval Midttun.

Katastrofální následky

EuroZprávy.cz na závěr oslovily amerického historika a politologa Alexandera Motyla. Ten zdůraznil, že jak USA, tak Čína a Indie varovaly Rusko před užitím jaderných zbraní. Washington Moskvu dokonce upozornil na „katastrofální následky“, pokud se k tomu uchýlí, jak připomněl historik.

„A konečně, použití jaderné zbraně by musela schválit řada asi pěti generálů: nezáleží to jen na Putinovi. Shrnuto, Putin by musel být šílený, aby použil jadernou zbraň, a i když je nekompetentní, šílený není,“ podotkl Motyl.

Za pravděpodobnější považuje jiný druh útoku. „Daleko pravděpodobnější by byl, jak varoval (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj, ruský úder na ukrajinské jaderné elektrárny. Další Černobyl je myslitelný...,“ varoval uznávaný historik.

Stejně jako Drmola a Midttun Alexander Motyl nepovažuje za pravděpodobné, že by se Putin uchýlil k použití jaderné zbraně. „Zejména pokud Evropané představí jednotnou frontu a nazvou jeho blafování.“

Západní země by podle něj měly změnit své jaderné doktríny, stejně jako činí Moskva. „Měly by výslovně uvést, že na pokusy o ‚eskalaci s cílem deeskalace‘ bude reagováno masivním konvenčním úderem, který zničí ozbrojené síly útočící země,“ uzavřel Motyl.

Související

Hans Petter Midttun Původní zpráva

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

Více souvisejících

Hans Petter Midttun Jaderné zbraně Alexander Motyl

Aktuálně se děje

včera

včera

Mezi oběťmi ruského útoku na Kryvyj Rih jsou i děti. (4.4.2025) Prohlédněte si galerii

Rusové zabíjeli v Zelenského rodném městě. Mezi mrtvými jsou i děti

V pátek se napsala další tragická kapitola války na Ukrajině, která probíhá již přes tři roky. Nejméně 14 lidí nepřežilo ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Informovala o tom BBC. Mezi mrtvými je i několik dětí. Další desítky osob utrpěly zranění. 

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta má do pěti let začít stavbu nového stadionu. Už je podepsána smlouva

Vznik nového stadionu na pražském Strahově, na kterém své domácí zápasy bude hrát fotbalová Sparta, byl definitivně stvrzen podpisem. V pondělí totiž letenský klub a vedení Fotbalové asociace ČR (FAČR) podepsaly smlouvu o využití strahovského Stadionu Evžena Rošického. Z této smlouvy vyplývá, že právě Sparta na vlastní náklady postaví nový stadion.

včera

Donald Trump

Historie se opakuje. Trumpovi zřejmě černý scénář z 30. let nic neříká

Americký prezident Donald Trump během středečního projevu prohlásil, že Světová hospodářská krize by v roce 1929 nenastala, kdyby USA důsledně hájily celní politiku. Pravdu sice má v tom, že cla jako taková za vypuknutím krize nestála, historie ale ukazuje ještě jiný příběh: právě vysoká cla ze Smoot–Hawleyho zákona v roce 1930 přispěla k eskalaci krize a rozpoutala obchodní válku, která z lokálního otřesu udělala globální katastrofu.

včera

Donald Trump

Čína dělá chybu, reaguje Trump na odvetná cla Pekingu

Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Akciové trhy po recipročních clech Pekingu krvácí. Čína hraje špatně, to si nemůže dovolit, reaguje Trump

Prezident Donald Trump tento týden opět zaskočil světovou ekonomiku, když oznámil další vlnu cel na zahraniční zboží. Nově zavedené clo ve výši 34 % na Čínu doplňuje již dříve uvalenou dvacetiprocentní sazbu a je podle prezidenta zaměřeno mimo jiné na omezení toku fentanylu z Číny do USA. Trump podle CNN své rozhodnutí následně komentoval na sociální síti Truth Social, kde prohlásil, že „Čína hraje špatně, zpanikařila – a to si nemůže dovolit.“

včera

Ilustrační foto

Na Trumpova cla nejvíce doplatí Spojené státy, ukazují ekonomické modely

Zavedení nových celních opatření ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa má mít podle jeho slov historický význam. „Toto bude den, kdy se znovu narodil americký průmysl. Den, kdy Amerika převzala svůj osud zpět do vlastních rukou,“ prohlásil Trump. Ovšem nové modelování ekonomických dopadů těchto cel ukazuje, že právě Spojené státy se ocitnou mezi nejvíce poškozenými zeměmi.

včera

včera

Veronika Nálepová

EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

včera

film Operace Black Bag

RECENZE: Špionážní konverzačka Operace Black Bag. Soderbergh je mistr nenápadnosti

Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.

včera

Armáda Velké Británie

Tajná schůzka za zády EU: Británie a další státy řeší, jak se ubránit Putinovi

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.

včera

Kanada

Kanada poslala Evropě vzkaz: Smiřte se s tím, je konec

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.

včera

Donald Trump

Trump ztrácí kontakt s realitou? Slaví vítězství, zatímco vyvolal chaos, zmatek a pochybnosti o kompetenci

Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.

včera

Donald Trump

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

včera

Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy