Klíčové faktory jednání s Ruskem. Experti naznačili, co musí Trump ukázat Putinovi

Podle Tomáše Řepy, bezpečnostního experta z brněnské Univerzity obrany, zůstává otázkou, zda se Rusko k příměří přikloní, protože rozhodující slovo má pouze Putin. „Rusko ústy Vladimira Putina, protože to je jediný člověk, který to nakonec rozhodne, ještě nesdělilo, zda se k příměří ve válce přikloní nebo ne. Obecně jsem ale přesvědčen, že bude taktizovat a klást si nesplnitelné podmínky, protože teď má na frontě jasnou převahu a iniciativu,“ uvedl pro EuroZprávy.cz. 

Přesto ani Moskva nezůstává bez ztrát – každý den přichází o více a více vojáků i „svou budoucnost“. Řepa zároveň zdůraznil, že pokud chce Trump skutečně vystupovat jako mírotvůrce, měl by nyní vyvinout maximální tlak na Rusko. „Pokud chce skutečně být Donald Trump za mírotvůrce, měl by právě v tento moment co nejvíce zatlačit na Rusko s tím, že už nemá co víc získat, že už to bude jen horší.“ 

Přesto podle něj vyjednávání potrvají dlouho. „Ještě nás tak jako tak čeká mnoho kol vyjednávání a ani tak nebude hned jasné, zda se boj konečně zastaví,“ dodal.

Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute, upozornila, že pro Trumpa je v této situaci klíčová rychlost. „Rychlost je pro prezidenta Trumpa zásadní prioritou,“ poznamenala pro EuroZprávy.cz. Zdůraznila také, že pokud by Putin začal mařit jeho snahu o dosažení příměří, nelze vyloučit další sankce. 

„Pravděpodobně nebude spokojen, pokud prezident Putin začne mařit jeho snahy o dosažení pokroku směrem k příměří. Bude-li Kreml nadále váhat, logicky by se dalo očekávat zavedení nových, tvrdších amerických sankcí vůči Rusku, a to především v energetickém a finančním sektoru,“ vysvětlila.

Podle Robinson by oddalování příměří mohlo být pro Moskvu riskantní, protože by se tím otevřela cesta k dalším americkým dodávkám moderních zbraňových systémů Ukrajině. „Navíc by se mohlo znovu začít jednat o dodávkách pokročilejších amerických zbraňových systémů Ukrajině. Zkrátka kombinace energetických, finančních a vojenských opatření se pravděpodobně stane klíčovou součástí prezidentova plánu k dosažení příměří,“ uzavřela.

Trump označil nedávná jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“. Zároveň vyjádřil hluboké obavy o osud tisíců ukrajinských vojáků, kteří se podle něj ocitli v pasti ruské armády v Kurské oblasti. Na své platformě Truth Social varoval, že jsou v „extrémně špatné a zranitelné pozici“ a apeloval na Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Pokud by k tomu nedošlo, hrozí podle něj „hrozný masakr“, jaký svět nezažil od druhé světové války.

Hans Peter Midttun, norský bezpečnostní expert, už dříve pro EuroZprávy.cz analyzoval možné reakce Washingtonu na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Podle jeho názoru mají Spojené státy tři hlavní scénáře: zesílit tlak na Kyjev, vzdát se snahy o diplomatické řešení konfliktu, nebo naopak zvýšit tlak na Moskvu. Zdůraznil, že Rusko nehodlá ustoupit ze svých požadavků, mezi něž patří demilitarizace Ukrajiny, její neutralita a zrušení sankcí. Konflikt vnímá Kreml jako klíčový pro své mocenské ambice.

Zelenskyj předpokládá, že Spojené státy v případě ruského odmítnutí příměří zesílí sankce proti Moskvě. Ukrajina s americkým návrhem na třicetidenní klid zbraní souhlasila a Washington obnovil bezpečnostní pomoc, včetně sdílení zpravodajských informací. Zelenskyj očekává „silné kroky“, které by mohly zahrnovat další sankce a rozšíření vojenské podpory Ukrajině.