Černobylská havárie dne 26. dubna 1986 se stala nejen jednou z nejhorších jaderných katastrof v dějinách, ale i smutným symbolem stylu řízení krizí v Sovětském svazu. O souvislostech mezi černobylskou katastrofou, způsobem krizového řízení v Sovětském svazu a přetrvávajícími rysy mocenského cynismu v dnešním Rusku EuroZprávy.cz hovořily s vojenským historikem Tomášem Řepou z Univerzity obrany v Brně.
Pokus o ututlání černobylské tragédie podle Řepy nebyl výjimkou, nýbrž ukázkovým příkladem systému, který považoval pravdu za hrozbu a lidské životy za spotřební materiál. V širším kontextu pak Černobyl odhalil hluboké strukturální slabiny režimu, jehož cynismus se přelévá až do současné ruské politiky.
Historik nabídl také střízlivý pohled na to, jak hluboko sahají kořeny současné ruské agrese a jaký podíl na tom má historická tradice zamlčování, manipulace a ochoty obětovat jednotlivce i celé národy ve jménu politických ambicí. Černobyl, kdysi tragédie utopená v propagandě, dnes slouží jako varovný symbol nebezpečí, které plyne z režimů budujících svou moc na lži a lidské lhostejnosti.
Byl pokus Sovětského svazu utajit černobylskou katastrofu v roce 1986 projevem běžného stylu řízení krizí, nebo šlo o výjimečnou reakci na výjimečnou událost?
Snaha Sovětského svazu ututlat černobylskou katastrofu nebyla žádnou výjimkou – byl to jen další díl ve staré známé praxi popírání reality. Krize se v SSSR neřešily otevřeností, ale betonováním pravdy. Rozsah Černobylu ale ukázal, že tahle strategie lží a zamlčování jednou musela narazit.
Existují doložené případy, kdy se Moskvě podařilo dlouhodobě utajit průmyslovou nebo ekologickou katastrofu podobného rozsahu jako Černobyl? Co to vypovídá o povaze režimu?
Ano, Moskva dokázala utajit i jiné průšvihy – třeba havárii v Majaku v roce 1957, která otrávila celé oblasti Uralu. Takové případy ukazují povahu režimu: ochrana systému měla přednost před ochranou lidí. Cena za to byla nesmírná – zdraví a životy vlastních občanů byly považovány za „kolaterální škody“, tedy životy odepsané jako nepodstatné.
Lze černobylskou havárii chápat jako zlomový moment, který demaskoval strukturální slabiny sovětského systému? Vnímali ji tak i samotní obyvatelé SSSR?
Černobyl byl momentem, kdy i ti největší optimisté museli přiznat: systém je prohnilý. Nešlo o selhání jednotlivců, ale o kolaps celého modelu, kde byla lež pevnou součástí státního řízení. Mnoho lidí, obzvlášť na Ukrajině a v Bělorusku, tehdy pochopilo, že stát je nedokáže ochránit ani před vlastním šílenstvím.
Jaké byly dopady černobylské havárie na vnitřní soudržnost svazu – zejména v republikách mimo Rusko? Přispěla katastrofa k růstu nacionalistických tendencí?
Katastrofa zasela hlubokou nedůvěru v Moskvě i daleko od ní. V republikách mimo Rusko, zejména na Ukrajině, se po Černobylu začaly hlouběji rodit myšlenky, že vlastní budoucnost nelze svěřit centru, které je ochotné obětovat jejich životy a že už je arogance lidí dosazených z Moskvy přestává bavit. Nacionalismus, který Sověti desítky let potlačovali, tímto dostal další silnou povzbuzující injekci.
Jak se dnes v Rusku a postsovětských státech mluví o černobylské katastrofě? Převládá snaha o objektivní reflexi, nebo spíše revizionismus a relativizace odpovědnosti?
V dnešním Rusku převažuje snaha o „přepis dějin“ – Černobyl je prezentován spíš jako nešťastná náhoda než jako symptom zhrouceného systému. V postsovětských státech, které si dopady nesou dodnes, naopak převažuje snaha o otevřenou reflexi a připomínání viny sovětské moci.
Jak symbolicky působí skutečnost, že ruské jednotky v roce 2022 krátce okupovaly samotnou černobylskou elektrárnu? Byl to jen strategický tah, nebo i ideologické gesto?
Okupace Černobylu v roce 2022 nebyla náhoda. Bylo to cynické gesto – uchopení jednoho z temných symbolů sovětské moci. Nešlo jen o strategii, šlo o zprávu: „Podívejte se, ovládáme i vaši vlastní tragédii a její odkaz.“ Současná válka se konec konců vede i o sovětské, tedy ruské imperiální dědictví.
Nese ruská agrese proti Ukrajině znaky téhož systémového cynismu, který se projevil během černobylské katastrofy? Například ignorování lidských životů ve jménu politického cíle?
Válka proti Ukrajině odhalila stejný cynismus, jaký vládl za Černobylu. Lidské životy – ať civilistů, nebo vlastních vojáků – se v kremelské logice mění na pouhé číslo v kolonce „přijatelných ztrát“. Politický cíl je všechno, lidská cena za to nehraje roli.
Vidíte v ruském přístupu k Záporožské jaderné elektráně pokračování sovětského stylu – tedy vojensko-průmyslové logiky, kde je jaderná infrastruktura vnímána spíš jako nástroj moci než civilní technologie?
Zacházení s jadernou elektrárnou v Záporoží připomíná starý sovětský scénář: jaderná energie není chápána jako dobro pro civilisty, ale jako páka moci a strachu. Když režim ztrácí kontrolu, neváhá hazardovat ani s něčím, co má potenciál ke zničení značné části evropského kontinentu.
Související
MAAE: Kryt v Černobylu po zásahu dronem neblokuje únik radiace
Ukrajina si připomněla Černobyl. Zelenskyj ocenil hrdinství svých krajanů
Černobyl , Tomáš Řepa , rozhovor
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 1 hodinou
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 2 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 2 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek