PŮVODNÍ ZPRÁVA | Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Ušakov uvedl jako důvod odmítnutí příměří několik klíčových bodů.

Mezi ně patří například to, že „Rusko usiluje o dlouhodobé urovnání konfliktu, které zohlední jeho zájmy a obavy.“ Návrh příměří je navíc podle něj pouze krátkodobým oddechem pro ukrajinské síly. EuroZprávy.cz o jeho slovech informovaly zde.

Ruský postoj k míru na Ukrajině byl podle Midttuna vždy jednoznačný. „Kreml opakovaně deklaroval neochotu ustoupit ze svých požadavků, mezi něž patří demilitarizace, takzvaná ‚denacifikace‘, ukrajinská neutralita, odstoupení části ukrajinského území a zrušení sankcí,“ vyjmenoval pro EuroZprávy.cz.

Zároveň Moskva trvá na tom, že chce řešit údajnou hlavní příčinu války – diskriminaci všeho ruského na Ukrajině. „Pro pořádek: hlavní příčinou války je samotné Rusko,“ zdůraznil Midttun. „Jak jsem opakovaně zdůrazňoval, Ukrajina není nepřítelem, ale nezbytným prostředkem pro velmocenské aspirace Ruska,“ podotkl.

Z ruského pohledu jde na Ukrajině o zásadní válku, kterou si nemůže dovolit prohrát. „Nevzdá se své snahy podmanit si Ukrajinu. Pokud Rusko přijme mírový plán, bude to proto, že mírový plán položí základ jeho budoucího vítězství,“ upozornil Midttun. Zdůraznil, že pomyslný „míč“ bude brzy „opět na straně Ukrajiny“.

Putin podle norského bezpečnostního experta buď odmítne přijmout dohodu o příměří, nebo učiní drobné ústupky – „ale nic, co by ohrozilo jeho širší strategický cíl“. Některými ústupky by mohl vyvolat další schůzku USA a Ukrajiny.

Zvýšení tlaku na Ukrajinu Midttun vnímá jako nejpravděpodobnější reakci Washingtonu. „Jelikož USA nebyly ochotny vyvíjet tlak na agresora, musí oběť – Ukrajina – očekávat požadavky na další ústupky. Jednání v Džiddě 11. března je třeba interpretovat tak, jak bylo: První z řady jednání. Čím déle bude Rusko říkat ne, tím větší bude tlak na Ukrajinu,“ vysvětlil.

Méně pravděpodobné je podle experta, že by se Trumpova administrativa vzdala snahy vyjednat mírové řešení války. „V očích svobodného světa nese Rusko jedinou odpovědnost za nespravedlivou a nevyprovokovanou válku. Jeho odmítnutí příměří nepřekvapuje, ale zvyšuje odpovědnost Kremlu za válku. Při nedostatku pák – nebo ochoty jednat z pozice síly – by se Trump mohl vzdát a obvinit Rusko. Putin mu právě poskytl „čestnou“ únikovou cestu,“ popsal Midttun.

Jako scénář s nejmenší pravděpodobností vidí zvýšení tlaku na Rusko. „Trump prohlásil, že je ochoten použít sankce a cla, aby přinutil Putina podřídit se jeho požadavkům. Většina odborníků se však domnívá, že možnosti USA dále ekonomicky poškodit Rusko jsou omezené. Vzhledem k tomu, že pro Rusko je zásadní válka, nic jiného než vojenská síla USA nebude stačit,“ zdůraznil.

„Trump také naznačil, že by mohl Ukrajině poskytnout i mnohem větší obrannou pomoc. Americké zásoby a produkce obranného průmyslu jsou však již nyní nízké. Schopnost USA zvýšit svou obrannou podporu je rovněž omezená. A konečně, tato alternativa je v rozporu se snahou USA o reset vztahů mezi USA a Ruskem,“ uzavřel.