Sýrii hrozí podle OSN poprvé od začátku války nedostatek chleba

Poprvé od začátku občanské války v roce 2011 hrozí Sýrii vážný nedostatek základní potraviny - chleba. Podle dnešní zprávy agentury Reuters ohrozí narušení dotovaného zásobování chlebem vládu i obyvatele. Podle Mikea Robsona z Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) existují důkazy, že se Syřanům jídla nedostává už teď a začali snižovat denní dávky.

"Potrvá-li tlak na syrskou měnu, bude těžké zajistit dovoz. Čeká se snížení úrody obilí," řekl Robson.

Syrská ekonomika začíná mít po letech války velké potíže, k nimž přispívá finanční krize v sousedním Libanonu. V minulém půlroce počet Syřanů, kteří mají problém zajistit si dostatek jídla, vzrostl z 7,9 na 9,3 milionu.

Státní zaměstnanec Jara řekl, že jeho měsíční mzda 50.000 syrských liber (496 korun) stačí jen na několik dní. "Mám dluhy, lidé prodávají nábytek, to se nám v životě ještě nestalo," řekl. USA v červnu na Sýrii uvalily sankce, které se podle Washingtonu ale netýkají humanitární pomoci. Syrský režim ovšem připisuje rostoucí ekonomické problémy občanů právě sankcím.

Místní libra, jejíž kurz se léta držel kolem 500 liber za dolar, v červnu spadla na 3000 k dolaru, což komplikuje nezbytný nákup obilí. Před válkou byl Damašek schopen mít obilné rezervy na rok. "Vždy jsme byli soběstační, netuším, proč jsme se dostali do situace, kdy je bochník chleba sen," řekl damašský cukrář Abdalláh.

Vláda prezidenta Bašára Asada s vojenskou pomocí Ruska a Íránu sice vybojovala zpět většinu území, avšak hlavní obilné oblasti jsou na severu, který mají v rukou Kurdové. Za dobrých časů dokázala Sýrie vypěstovat ročně čtyři miliony tun obilí a 1,5 milionu tun mohla vyvézt. Podle odhadu FAO letos země vypěstovala 2,1 až 2,4 milionu tun, přičemž k uspokojení domácí poptávky potřebuje čtyři miliony, takže musí část obilí dovézt. Vláda neoznámila, kolik kontraktů se jí podařilo uzavřít. I když západní sankce nezahrnují potraviny, ty bankovní transakce komplikují.

Podle politologa působícího v USA Aymana Abdel Noura se obilí dováželo do Libanonu a z něj pak pozemní cestou do Sýrie, pokud Rusko nezajistilo přímé vládní dodávky do přístavu Latákíja. Se současnými problémy v Libanonu je libanonská trasa uzavřená. Júsif Kásim, který řídí syrskou firmu Hoboob obchodující s obilím, řekl, že se loni podařilo uzavřít kontrakt na 1,2 milionu tun ruského obilí. Hoboob se také snažila zajistit výměnu tvrdé pšenice vypěstované v Sýrii a používané k výrobě těstovin, za měkčí druh potřebný k výrobě chleba. S jakým výsledkem, není známo.

Když v březnu začaly dlouhé fronty na chléb v oblastech kontrolovaných vládou, bylo Rusko nuceno poslat Sýrii 100.000 tun obilí, což přislíbilo jako humanitární pomoc. Podle analytičky Elizabeth Tsurkovové poprvé od začátku bojů začal být nedostatek chleba a vytvořil se prosperující černý trh.

Rusko je největším světovým vývozcem obilí a Sýrii zásobuje spolehlivě, avšak dodávky neodpovídají potřebě. Ruské celní údaje informace o dodávkách do Sýrie neposkytují. Zásobování pokračuje, ale jsou problémy s platbou a dostupností lodí, ochotných do této destinace plout, citovala agentura Reuters svůj zdroj z Ruska. Podle něj do Sýrie dorazilo mezi loňským červnem a letošním květnem jenom 150.000 tun obilí.

Podle FAO získá Damašek letos 700.000 tun obilí z území pod svou kontrolou. Až 70 procent úrody je ale ve třech provinciích, jež mají v rukou Kurdové. Vláda odjakživa lákala zemědělce z území mimo svou kontrolu prodat obilí jí přeplácením konkurentů. Letos kvůli propadu libry musela zvýšit nabídku z původních 225 liber za kilogram na 425 liber. Kurdské úřady hodlají vytvořit obilnou zásobu na 18 měsíců a začít prodávat na vládní území jenom to, co zbude.

Související

Izraelská armáda

Izrael zaútočil na pozice syrské armády

Izraelské útoky se v pátek zaměřily na pozice syrské armády na jihu země, uvedl šéf Syrského pozorovatelského centra pro lidská práva (SOHR) se sídlem v Británii Rámí Abdal Rahmán.
Bombardér B-1B Lancer

USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku

V pátek večer Spojené státy zahájily letecké útoky v Iráku a Sýrii. Cílem těchto úderů jsou íránské revoluční gardy a milice podporované Teheránem. Tyto akce jsou odpovědí na nedělní útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku, který si vyžádal lidské životy.

Více souvisejících

Sýrie OSN pečivo

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Aktualizováno před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům

Finanční správa začala informovat poplatníky o nové výši daně z nemovitosti. Lidé mohou obdržet platební údaje do datové schránky, na email či poštou. Lhůta pro zaplacení daně či její první splátky končí 31. května. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy