Jak zastavit íránský jaderný program? Historik nedoporučuje silové řešení

NÁZOR - Je to téměř rok, kdy americký nálet u Bagdádu zabil generála Kásima Solejmáního, velitele íránských jednotek Kuds, připomíná Max Boot v komentáři pro server Washington Post. Vojenský historik z think tanku Council on Foreign Relations konstatuje, že důsledky útoku - respektive jejich absence - by nás měly vést k obezřetnosti při hodnocení dopadů páteční likvidace předního íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízádeha, k níž došlo nedaleko Teheránu.

Predikce se nenaplnily

Jestřábi, jako například bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton, vyjadřovali v lednu naději, že Solejmáního smrt přinutí Írán omezit regionální agresi a možná spustí "změnu režimu v Teheránu", poukazuje historik. Podotýká, že mnozí kritici Trumpovy administrativy naopak vyjadřovali obavy, že generálova smrt může celý region vtáhnout do války.

"Žádná z těchto predikcí se nenaplnila," deklaruje odborník. Konstatuje, že íránská odveta se omezila na pár desítek raket vypálených na dvě americké základny v Iráku, které - ať záměrně či shodou okolností - nezabily žádného amerického vojáka, což alespoň krátkodobě uspokojilo Írán a oběma stranám umožnilo vyhnout se další eskalaci.

Neexistuje ale žádný důkaz, že Solejmáního smrt omezila íránské regionální záměry, jelikož zabitého velitele zkrátka nahradil generál Ismail Ghání a jednotky Kuds nadále operují v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu, kde je jejich vliv dominantní, upozorňuje Boot. Doplňuje, že Ghání nedávno navštívil Irák, aby tamní íránské spojence instruoval k zastavení veškerých provokací po dobu, kdy Trump během svých posledních dnů v úřadu omezuje počty amerických vojáků v zemi.

Tato "rada", resp. rozkaz, je v zásadě dodržována, ačkoliv minulý týden došlo k raketovému útoku na tzv. zelenou zónu v Bagdádu, který si ale nevyžádal žádné oběti, uvádí autor komentáře. Tvrdí, že Solejmáního smrt přinesla palcové titulky, ale reálně příliš nezměnila, přičemž to samé očekává v případě zabití Fachrízádeha, byť Teherán hrozí pomstou "uzurpátorskému sionistickému režimu".

Trump sice rychle sdílel tweet zkušeného izraelského novináře Yossiho Melmana, že vědcova smrt je "velkou psychologickou a odbornou ranou Íránu", ale pokud by si přečet celý článek, který vyšel v deníku Haaretz, zjistil by, že Melman i tak soudí, že Teherán najde jiného vědce, který je stejně nadaný jako zabitý Fachrízádeh, konstatuje historik. S tím naprosto souhlasí a očekává, že Fachrízádehova smrt nebude fatální ranou pro íránský jaderný program, stejně jako by během druhé světové války neskončil americký projekt Manhattan, kdyby zemřel jeho vedoucí Robert Oppenheimer, k němuž byl Fachrízádeh občas přirovnáván.

Jedinou možností je nová dohoda

"Íránský jaderný program je rozsáhlá, byrokratická organizace, která dokáže snadno přežít konec jakéhokoliv vedoucího," varuje Boot. Odkazuje také na hojné spekulace, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil atentát ve snaze sabotovat pokusy nastupující americké administrativy prezidenta Joe Bidena obnovit dohodu o íránském jaderném programu, kterou Netanjahu rázně odmítá.

Podle někdejšího amerického diplomata Marka Fitze neměl atentát oslabit vojenský potenciál Íránu, ale právě diplomacii, upozorňuje historik. Nezpochybňuje tento názor, ale dodává, že předchozí vlna likvidace čtyř íránských jaderných vědců v letech 2010-2012 naopak diplomatickému řešení pomohla, protože v kombinaci s tvrdými mezinárodními sankcemi a americko-izraelskými kybernetickými útoky na íránská jaderná zařízení vytvořila na Teherán nátlak, který v roce 2015 vedl k diplomatickému průlomu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Někdejší ředitel CIA Michael Hayden sdělil izraelským médiím, že smrt uvedených vědců výrazně ovlivnila íránský jaderný program a poškodila jej ve třech směrech - ztrátou vědomostí zabitých, velkými průtahy způsobenými potřebou zlepšit opatření proti průniku západních rozvědek a odchodem dalších zkušených vědců, kteří se obávali stejného osudu, uvádí Boot. Pokud by Fachrízádehova smrt vytvořila dodatečný tlak na Írán a vedla k dohodě mezi tamním režimem a Bidenovou administrativou, která zahrnuje mnoho osob, jež stály u předchozí dohody, považoval by to za ironický kolotoč osudu.  

Sice to může být poslední věc, o kterou Netanjahu či Trump stojí, ale právě diplomatický průlom je k zastavení íránského jaderného programu nezbytný, tvrdí historik. Deklaruje, že uplynulé roky nám ukázaly, že Írán dokáže vyvíjet jaderné zbraně bez ohledu na počet zabitých vědců, počet centrifug vyřazených z provozu kyberútoky i ekonomické škody napáchané sankcemi.

"Od chvíle, kdy Trump v roce 2018 pošetile odstoupil od jaderné dohody, přestože ji Teherán dodržoval, Írán zvýšil osminásobně zásoby obohaceného uranu. Ani nálety by íránský program nezlikvidovaly, ale riskovaly by regionální výbuch," píše Boot. Íránský jaderný program podle něj může zastavit pouze nová dohoda, a proto doufá - v zájmu Izraele, Spojených států i celého světa -, že smrt Fachrízádeha spíše usnadní, nikoliv zkomplikuje diplomatická jednání.  

Související

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trumpova velkolepá reforma míří do finále. Kritici bijí na poplach, opozice mluví o dohodě s ďáblem

Americká Sněmovna reprezentantů v noci pokročila v projednávání mohutného zákona prezidenta Donalda Trumpa, který je středobodem jeho domácí agendy. Legislativní balík, nazývaný samotným prezidentem jako „Big Beautiful Bill“, prošel poslední procedurální překážkou a směřuje k závěrečnému hlasování. Pro návrh hlasovalo 219 zákonodárců, proti bylo 213, přičemž čtyři z pěti republikánských odpůrců návrh nakonec podpořili.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Írán jaderný výzkum Kásem Solejmání Izrael

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

včera

včera

včera

včera

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Ruské úřady plánují od školního roku 2025/2026 zcela odstranit výuku ukrajinštiny na školách v okupovaných oblastech Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu nařízení ruského ministerstva školství, který tento týden zveřejnil list Kommersant. Ačkoli podle oficiálních údajů byla výuka ukrajinštiny v posledním roce dostupná pouze jako „rodný jazyk“ v okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti, nově už nebude možná ani tam. V anektovaném Krymu a v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti byla ukrajinština dostupná jen na žádost rodičů – tato možnost ale zcela zmizí.

včera

Škoda Kodiaq

Rozsáhlý blackout zasáhl český průmysl. Problémy hlásily automobilky i operátoři

V pátek zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny části Česka a silně postihl průmyslovou výrobu v pěti krajích – Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Libereckém a Ústeckém. Největší české automobilky byly nuceny na více než hodinu přerušit výrobu, problémy hlásí i chemičky, sklárny, potravinářské provozy a mobilní operátoři.

včera

Teroristé Hamásu

Hamás zvažuje příměří v Gaze, požaduje silnější záruky

Hnutí Hamás je podle blízkých zdrojů blízko přijetí návrhu na příměří v Pásmu Gazy, ale trvá na silnějších garancích, že dočasné zastavení bojů povede k trvalému ukončení více než dvacetiměsíční války s Izraelem. Vedoucí představitelé hnutí se sešli ve čtvrtek v Istanbulu, kde projednali podmínky dohody, a oznámili, že před oficiální odpovědí konzultují s dalšími palestinskými frakcemi. 

Aktualizováno včera

Ilustrační foto

Mimořádná zpráva Česko ochromil rozsáhlý blackout. Zastavilo se metro i vlaky, lidé se zasekli ve výtazích

Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.

včera

Karel Havlíček

Česko se zotavuje z blackoutu, rozvodny jsou zprovozněny, příčina se stále vyšetřuje

Rozsáhlý výpadek elektřiny, který dnes kolem poledne ochromil velkou část České republiky, měl dopad na dopravu, zdravotnictví, zásobování i běžný chod domácností. Kolem 15. hodiny oznámil provozovatel přenosové soustavy ČEPS, že všechny klíčové rozvodny byly opět uvedeny do provozu. Postupně se obnovují dodávky elektřiny na úrovni distribučních sítí ve všech dotčených krajích.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Co dělat při výpadku proudu? Úřady radí, jak zvládnout krizovou situaci

Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který dnes ochromil Prahu a další části republiky, znovu upozornil na důležitost připravenosti na krizové situace. Ať už jde o blackout nebo živelnou pohromu, klíčové je zachovat klid a postupovat podle ověřených pokynů. Úřady proto připomínají základní pravidla, která mohou v takových chvílích pomoci.

včera

energie

Blackout způsobil pád fázového vodiče. Zasažena byla velká část Česka

Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který dnes krátce po poledni ochromil značnou část České republiky, má podle společnosti ČEPS souvislost s poruchou na vedení V411. K výpadku došlo kvůli pádu fázového vodiče, což vedlo k odpojení části přenosové soustavy. Událost ovlivnila osm rozvoden, přičemž pět z nich se již podařilo znovu zprovoznit.

včera

včera

včera

Rusko jako první na světě uznalo vládu Talibanu

Moskva ve čtvrtek učinila krok, který může zásadně změnit mezinárodní vztahy – oficiálně uznala hnutí Taliban jako legitimní vládu Afghánistánu. Zatímco v minulosti řadilo Rusko tuto skupinu mezi teroristické organizace, dnes ji vnímá jako spojence v boji proti ještě radikálnějším islamistickým skupinám, zejména odnoži Islámského státu známé jako ISIS-K (Islámský stát – provincie Chorásán).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy