Hamás zvažuje příměří v Gaze, požaduje silnější záruky

Hamas čelí rostoucímu tlaku poté, co izraelská armáda zlikvidovala velkou část jeho vojenského velení a vytlačila bojovníky z klíčových oblastí na jihu a ve středu Gazy. V posledních dnech zesílily izraelské nálety, které si podle místních zdravotníků a záchranářů vyžádaly přes 250 palestinských obětí, včetně žen a dětí.

Od zhroucení předchozího příměří v březnu zemřelo v Gaze přes 6 000 lidí a humanitární krize se výrazně zhoršila. Napětí v regionu částečně polevilo poté, co USA zprostředkovaly příměří mezi Izraelem a Íránem, které ukončilo 12denní konflikt.

Bývalý prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Izrael podmínky příměří přijal. Dohoda má platit 60 dní a během této doby by mělo dojít k vyjednávání o trvalém ukončení války. Ve čtvrtek Trump uvedl, že čeká na reakci Hamasu: „Uvidíme, co se stane. Do 24 hodin budeme vědět víc.“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu má v neděli odletět do Washingtonu na jednání s Trumpem, kde budou řešit nejen Gazu, ale i nedávný konflikt s Íránem a další otázky bezpečnosti na Blízkém východě. Ačkoli Netanjahu dlouhodobě odmítal ukončení války v Gaze kvůli tlaku svých krajně pravicových koaličních partnerů, jeho pozice se po vítězství v konfliktu s Íránem posílila a průzkumy veřejného mínění v Izraeli ukazují rostoucí podporu dohodě.

Návrh příměří počítá s propuštěním 10 žijících izraelských rukojmích držených od útoku Hamasu na jih Izraele v říjnu 2023 a s vrácením ostatků dalších 18 obětí výměnou za palestinské vězně. Hamas během útoku zajal 251 lidí, z nichž je podle odhadů méně než polovina zbylých rukojmích naživu.

Dohoda také předpokládá okamžité umožnění humanitární pomoci do Gazy a postupné stahování izraelské armády z některých oblastí. Jakmile bude příměří platné, mělo by dojít k zahájení vyjednávání o trvalém ukončení bojů.

Situaci komplikuje i kontroverze kolem nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), která je podporována USA a Izraelem a má na starosti distribuci potravin v Gaze. Podle bývalých zaměstnanců citovaných BBC i agenturou AP údajně někteří členové GHF stříleli na civilisty, kteří nepředstavovali žádnou hrozbu. GHF tato obvinění odmítla a uvedla, že na žádném z jejich distribučních míst k ohrožení civilistů nedošlo.

Premiér Netanjahu ve čtvrtek poprvé od říjnového útoku navštívil kibuc Nir Oz, jednu z nejhůře zasažených komunit, kde bylo uneseno nebo zabito téměř 25 % obyvatel. „Naší prioritou je návrat všech rukojmích – živých i mrtvých,“ prohlásil. Zároveň čelí kritice za to, že odmítá převzít odpovědnost za selhání bezpečnostních složek v roce 2023 a je obviňován, že upřednostňuje své politické přežití před osudy unesených.

Ve čtvrtek večer proběhly v Tel Avivu demonstrace, kde lidé požadovali okamžité propuštění všech rukojmích.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, které jsou považovány za důvěryhodné i OSN, zemřelo od začátku izraelské ofenzivy přes 57 000 lidí, převážně civilistů. Izraelská armáda tvrdí, že útočí pouze na legitimní cíle a přijímá opatření k minimalizaci civilních obětí.

Mezitím se očekává, že se v nejbližších dnech rozběhnou nepřímá jednání mezi zástupci Izraele a Hamasu pod záštitou Egypta a Kataru. Pokud Hamas přistoupí na návrh příměří, mohlo by to znamenat zásadní zlom v dosud neukončeném a vyčerpávajícím konfliktu.