V Iráku se šetří. Vláda v zemi, kde je pětina chudých, seškrtala důchody

Nisrín Sálihová dostala jako vždy na začátku měsíce svůj důchod, ale k jejímu údivu chybělo v přepočtu 2600 korun - důsledek úsporných opatření, k nimž přistoupila irácká vláda.

V Iráku, kde pětina občanů spadá mezi chudé, je to hodně, takže premiér Mustafa Kázimí situaci musel vysvětlovat na dlouhé tiskové konferenci. Tvrdil, že nejde o škrty, ale o nedostatek hotovosti, a že věc by se měla brzy napravit. O situaci v Iráku napsala agentura AFP.

Po mnoha výzvách k úsporám je to poprvé, co vláda přistoupila k činu. "Pokladna je téměř prázdná, zazněl návrh snížit všechny mzdy až k ministrům a náměstkům," sdělil agentuře vysoký činitel, který ale nechtěl být jmenován.

Parlament, často kritizovaný při pouličních protestech, však hlasoval proti. Kázimí nakonec ohlásil snížení výplat jenom pro 27 procent příjemců důchodů s tím, že dluh jim v budoucnu bude doplacen. Tisícům domácností ale už tak příjmy klesly kvůli opatřením přijatým kvůli koronaviru.

Deficit trvá a každý měsíc k němu přibude v přepočtu dalších 93 miliard korun. Mzdy a důchody jsou první, z nichž může vláda ukrojit - představují většinu z téměř 106 miliard korun každoměsíčních státních výdajů. Jde o dědictví klientelistického režimu zavedeného po pádu bývalého prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003. Tehdy ale státních zaměstnanců nebyl ani milion, dnes jsou jich čtyři miliony. V Iráku, který patří k zemím s mladým obyvatelstvem, každoročně vstupuje do aktivního pracovního života 800.000 lidí.

Čtyři miliony lidí závisí na příjmu od státu jako důchodci nebo příjemci odškodnění za roky věznění. Peníze z veřejné poklady dostává každý pátý Iráčan, což zatěžuje finance státu, který je naprosto závislý na ropných příjmech, v současné době poznamenaných poklesem cen této suroviny.

Zaměřením se na důchody úřady oživují energii protestů, které začaly loni v říjnu proti korupci a vysokým životním nákladům. "Musejí si snížit vlastní platy a uvidí, co prožíváme. Berou chléb z úst chudým lidem, ale vláda stále nenahradila peníze, které byly od roku 2003 ukradeny," řekla Nisrín, která byla 30 let učitelkou. Iráčané hovoří až o třetině příjmů z ropy, které skončily v kapsách politiků a nepoctivých podnikatelů.

Kázimí se zmínil o někdejších iráckých uprchlících z města Rafhá v sousední Saúdské Arábii. Uprchli za Saddámova režimu a každý z nich dosud dostává odškodnění stejně jako všichni členové jejich rodin. Je jich nyní přes 30.000.

Systém se nelíbí bagdádskému nezaměstnanému Jásirovi Saffarovi. "Proč odškodňovat lidi, kteří už dlouho žijí v Evropě, a ne ty, kteří tady žili za embarga, za Saddámovy diktatury a v dobách terorismu?" ptá se.

Až 100.000 lidí, kteří byli za Saddáma vězněni, dostává od státu měsíčně ekvivalent 24.000 korun. Bojí se, že budou těmi dalšími, na koho dopadnou úsporná opatření, mnozí tento týden vyšli do ulic v Bagdádu i na jihu země.

Iráčané dobře vědí, jak velké jsou platy politiků. U poslanců je to 80.000 až 133.000 korun za měsíc, což je desetinásobek průměrné mzdy. K tomu je ještě třeba přidat 20.000 korun na zajištění bezpečnosti.

Má-li se vláda udržet u moci, musí nejen šetřit, ale také najít prostředky k investicím. Za Saddáma veřejný sektor zajistil práci všem univerzitně vzdělaným lidem, velké části obyvatelstva dal práci průmysl a zemědělství dotované státem. Dnes jsou továrny vybrakované válkou a zavřené, pole neobdělaná a města nafouklá přílivem lidí z venkova. Absolventi univerzit podplácejí, aby se dostali do státní služby. Na soukromý sektor dušený daněmi ani nepomyslí stejně tak jako na zadrhávající se bankovnictví.

Související

Bombardér B-1B Lancer

USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku

V pátek večer Spojené státy zahájily letecké útoky v Iráku a Sýrii. Cílem těchto úderů jsou íránské revoluční gardy a milice podporované Teheránem. Tyto akce jsou odpovědí na nedělní útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku, který si vyžádal lidské životy.

Více souvisejících

Irák důchody

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 50 minutami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy