NÁZOR - Evropskou ekonomiku obchází strašidlo, konstatuje Desmond Lachman v komentáři pro server National Interest. Ekonomický analytik z think tanku American Enterprise Institute vysvětluje, že tím strašidlem je dluhová deflační spirála.
Noční můra
Pokud severní státy EU brzy nepřijdou na pomoc Evropské centrální bance (ECB) v boji s deflací skrze další agresivní rozpočtové stimuly, světová ekonomika by se měla připravit na další kolo evropské dluhové krize, deklaruje Lachman. Vysvětluje, že největší noční můrou ECB je boj s poklesem cen v době, kdy je ekonomika silně zadlužená a svírá ji hluboká recese.
Obojí momentálně platí, navíc ve chvíli, kdy ECB z velké části přišla o prostředky, kterými by mohla situaci řešit, upozorňuje autor komentáře. Podotýká, že propad cen uprostřed recese má zpravidla za následek její prodloužení, jelikož povzbuzuje spotřebitele k odložení nákupů v naději, že zboží a služby zlevní.
"Propad cen a oslabení ekonomiky zároveň komplikují dlužníkům obsluhu svého dluhu," pokračuje ekonom. Dodává, že to má za následek další překážku na cestě k ekonomickému zotavení, což deflaci dále prodlužuje.
Naneštěstí se nyní zdá, že ECB čelí "ekonomické noční můře", varuje Lachman. Připomíná, že již před posledním zesílením koronavirové pandemie se evropská ekonomika nacházela v nejhorší recesi za posledních 90 let a její hloubka přinesla propad cen, navíc ve chvíli, kdy se dluhy evropských států vyšplhaly na rekordní úroveň, což platí především o zemích na periferii eurozóny.
Rozpočtové deficity mnoha zemí dosáhly nejvyšší míry v mírové historii a po zesílení pandemie oficiální předpovědi naznačují, že ekonomika v aktuálním čtvrtletí dále silně poklesne, uvádí analytik. Očekává, že deflační problém Evropy se v nadcházejících měsících prohloubí, jelikož nezaměstnanost zůstává mimořádně vysoká a ekonomika má nadbytečné kapacity.
Posílení eura o 10 %, k němuž došlo během uplynulého roku, také prohlubuje deflační problém, jelikož vytváří tlak na pokles cen dováženého zboží, poukazuje Lachman. Za největší problém ECB při řešení složité deflační situace ale považuje to, že příliš sešla z cesty měnové politiky, která je efektivní.
Nadějí jsou země severu
Úrokové sazby ECB jsou opět v minusovém pásmu, což platí i o výnosu dlouhodobých dluhopisů většiny zemí evropského severu, upozorňuje ekonom. Vysvětluje, že to ponechává ECB jen malý prostor pro podporu ekonomického zotavení dalším snižováním úrokových sazeb, jelikož jejich další pokles v minusovém pásmu by vytvářel velký problém pro evropský bankovní systém.
"Jistě, ECB může zkusit podpořit evropskou ekonomiku skrze oslabení eura další vlnou agresivního tisku peněz," píše autor komentáře. Podotýká ovšem, že v době globální recese se pokusy oslabit měnu setkají s hlasitými protesty obchodních partnerů EU, nehledě na to, že tisk dalších peněz nepodporuje německá Bundesbank, která je největším podílníkem ECB.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Za situace, kdy ECB sama zastavit deflaci příliš nemůže, zůstává jedinou nadějí Evropy, že země jejího severu brzy poskytnou ekonomice další smysluplnou rozpočtovou podporu, tvrdí expert. Vyvozuje to především ze skutečnosti, že silně zadlužené země evropského jihu - například Itálie, Portugalsko a Španělsko - nejsou v pozici, aby svým ekonomikám poskytly další rozpočtovou pomoc, jelikož jakýkoliv další rozpočtový stimul z jejich strany by jen zesílil otázku, které již zaznívá a která zní, nakolik je jejich dluh udržitelný.
Čím déle budou země evropského severu čekat s další vlnou velkých rozpočtových stimulů, tím hlubší bude deflační propast, ze které se budou muset evropské státy dostat, varuje Lachman. Takový scénář by podle něj mohl spustit další vlnu evropské dluhové krize, a to v době, kdy si ji světová ekonomika může sotva dovolit.
"Pro dobro nás všech musíme doufat, že země evropského severu se chopí příležitosti a poskytnou velkou podporu ECB v její snaze o oživení evropské ekonomiky, než bude příliš pozdě na odvrácení další evropské dluhové krize," uzavírá odborník.
Související
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
EU (Evropská unie) , Ekonomika , Ekonomická krize , dluhy , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 6 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě