Rusko-čínské námluvy: Má se svět bát? Závěry experta jsou překvapivé

Hospodářské sbližování

"Tento měsíc šest ruských po boku a tří čínských bojových plavidel vykoná cvičení s ostrými střelbami ve Středozemním moři. Během manévrů Společné moře 2015 budou vůbec poprvé společně operovat ve Středomoří (počet jejich společných cvičení v Pacifiku a asijských mořích od roku 2012 roste). Jde v zásadě o politické gesto, ale velmi efektivní, především v kombinaci s množstvím nedávno oznámených zbrojních zakázek a společných projektů. Čína se například stane prvním zahraničním kupcem moderního protivzdušného systému S-400 a obě země budou spolupracovat na modernizaci designu ruské těžké transportní helikoptéry Mi-26," připomíná profesor.

"Jsou zde dokonce zprávy o tom, že Moskva je zapojena do ambiciózního plánu Pekingu na výstavbu měsíční základny za 40 miliard dolarů a o licenční výrobě ruských vesmírných raket k podpoře celého programu. Peking zároveň nabízí investici 5,2 miliard dolarů do rychlostní železnice. Dráha by spojila Moskvu s Kazaní a posléze by byla prodloužena do Číny," dodává Galeotti.

"Jde o zajímavé záležitosti, ačkoliv je můžeme celkově považovat za druhořadé ve srovnání s masivním proudem ruského primárního expertu do Číny. Na konci dubna ratifikovala Rada federace minulý rok podepsanou dohodu, která předpokládá dodání 38 miliard krychlových metrů zemního plynu do Číny po roce 2018 prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře. Dohoda by měla vynést v průběhu 30 let zhruba 400 miliard dolarů. V roce 2014 celkový objem bilaterálního obchodu dosáhl 95,3 miliard dolarů a plánuje se zvýšit ho nejprve na 100 miliard a v roce 2020 se dostat na 200 miliard," uvádí expert.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"V tomto kontextu zřejmě není překvapivé, že průzkumy provedené v lednu nezávislým centrem Levada zjistily, že zatímco 81 procent (Rusů) vnímá negativně Spojené státy, rekordních 80 procent vyjádřilo pozitivní pohled na Čínu. V loňském průzkumu Pew Global Attitudes Survey prohlásilo 66 procent čínských respondentů, že mají kladný pohled na Rusko. Přitom 50 procent z nich vnímá příznivě i USA," píše odborník.      

Peking je ve skutečnosti lichvářem Moskvy

"Každopádně celý tento vztah je zřetelně a stále více asymetrický. Moskva momentálně potřebuje Peking výrazně více, než tomu je naopak. Číňané zjistili, jakou cenu má netroubit úspěch do světa, ale jen sotva si nejsou vědomi své síly v tomto vztahu. Například o kontraktu na plyn tvrdě vyjednávali, přičemž věděli, že ho Putin zoufale potřebuje a ve výsledku byli schopni získat velmi dobrou cenu. Peking celkově není výrazněji zainteresován v ekonomických příležitostech v Rusku; vyjma oblastí, které mají přímý přínos pro domácí hospodářství. Jde o energetiku, těžební průmysl a infrastrukturu, které mohou být získány z Ruska pro samotnou Čínu a zároveň pomohou dostat čínské produkty na trhy, které (Peking) skutečně zajímají - Evropu, Blízký východ a také Afriku," domnívá se Galeotti.         

"V mnoha ohledech není Peking ani tak přítelem Moskvy, jako spíš jejím lichvářem. Snaží se využít jejích současných potíží a koupit za dobrou cenu veškeré zboží, které upoutá jeho oko namísto toho, aby svému sousedovi činil jakoukoliv laskavost. Krom toho je čínské spojení a spolupráce s Ruskem součástí mnohotvářného nového aktivního angažmá a asertivního přístupu ve světě. Čínské námořnictvo například nenahlíží pouze do Středomoří. Od roku 2009 vykonává protipirátské hlídky u břehu Somálska a minulý rok zahájilo společné výcvikové operace s íránským námořnictvem," vyjmenovává profesor.

"Obecně vzato, zatímco si Čína může stěžovat na hegemonii Washingtonu, její obchod se Spojenými státy je pětkrát větší než s Ruskem. V roce 2014 investovala v USA 12 miliard dolarů, o polovinu více ve srovnání s Ruskem. Zatímco přítomnost Si Ťin-pchinga v Moskvě je nepochybně útěchou pro (ruského) prezident, který cítil bodnutí žihadla, když byl odmítnut dalšími zahraničními vůdci, Putin by si měl dát pozor, aby příliš neuvěřil humbuku, který sama Moskva dělá," doporučuje akademik.       

"Dmitrij Trenin z moskevského Centra Carnegie nedávno napsal, že namísto Velké Evropy od Lisabonu po Vladivostok se tvoří Velká Asie od Šanghaje po Petrohrad. Možná má pravdu. Avšak jakákoliv představa, že půjde o Velkou Asii, v níž dominuje Moskva a její agenda, skončí zklamáním. Čína má na své straně peníze. Putin možná zjistí, že osa do Asie se může lehce změnit ve spirálu," uzavírá komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.