Britský nejvyšší soud posvětil deportace migrantů do Rwandy

Britský nejvyšší soud dnes zamítl žádost některých charitativních a odborových organizací, které se chtěly odvolat proti předchozím soudním rozhodnutím umožňujícím uskutečnit první plánovaný let do Rwandy s odmítnutými žadateli o azyl. První letoun s několika migranty má z Británie odstartovat ještě dnes, což potvrdila i britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Británie je odhodlaná začít uskutečňovat kontroverzní a široce kritizovaný plán deportovat do Rwandy migranty, kteří do Spojeného království přišli nelegálně. Už předchozí rozhodnutí soudů dala takovým letům zelenou.

Příslušný zákon, který začal platit v dubnu, vládě umožňuje posílat do třetích zemí některé utečence nelegálně vstupující na britské území. Zákon také zpřísnil tresty pro převaděče migrantů.

Britský plán deportovat migranty byl předmětem několika soudních pří, ale dnes už se očekává první deportační let, i když pravděpodobně jen s malým počtem migrantů. Někteří jednotlivci totiž uspěli s tvrzením, že nemohou být deportováni s ohledem na zdravotní problémy nebo lidská práva. Počet migrantů, jejichž deportace se dnes chystá, se tak postupně smrskl z původních 37 na sedm.

Nejmenovaný vládní činitel podle agentury Reuters řekl, že právní kroky jednotlivců proti deportaci by mohly vést k tomu, že soukromý letoun pronajatý britskou vládou dnes večer odletí bez běženců na palubě.

Britská vláda navíc varuje, že každý, kdo se deportaci na poslední chvíli vyhne díky právním krokům, bude poslán do Rwandy dalším letem. "Nemohu říct, kolik přesně lidí poletí. Ale opravdu důležité je, že nastolíme princip," řekla dnes televizi Sky News šéfka britské diplomacie Trussová. Migranti, kteří nepoletí dnes, budou podle ní posazeni na příští let.

Svým deportačním programem, za který v první fázi zaplatí Rwandě 120 milionů liber (asi 3,5 miliardy korun), chce britská vláda "narušit ekonomické struktury pašeráků lidí" a "odradit migranty od toho, aby podstupovali nebezpečnou cestu přes Lamanšský průliv", uvedl dříve premiér Boris Johnson.

Plán ale kritizují jako nehumánní mnozí politici, charitativní spolky i mezinárodní organizace nebo také anglikánská církev. V soukromí ho označil za otřesný i princ Charles.

Za loňský rok do Británie nelegální cestou přes Lamanšský průliv přicestovalo 28.500 lidí. V roce 2020 to podle ministerstva vnitra bylo necelých 8500.

Deportované žadatele o azyl z Británie čekají ve Rwandě těžké časy

Zatímco Británie dnes plánuje poslat do Rwandy první skupinu žadatelů o azyl, někteří z uprchlíků, které do východoafrické země přemístily jiné státy na základě dřívějších dohod, nevidí krok optimisticky. Nově příchozí zde čekají těžké časy, citovala jednoho z nich agentura AP. Plán britské vlády se uskuteční i přesto, že jej veřejnost silně kritizovala, vyjádřil se proti němu například i princ Charles.

"Někdy hraju fotbal a večer piju, protože nemám co dělat," řekl v rozhovoru s AP Faisal, dvacetiletý mladík z Etiopie, který byl do Rwandy přemístěn z Libye v roce 2019, v první skupině uprchlíků přesídlených na základě dohody s OSN. "Denně se modlím k Bohu, abych odtud odešel," dodal mladík. Ubytován je v centru Gashora vybudovaném pro uprchlíky, kteří živořili v Libyi, když se snažili dostat do Evropy. I když se Gashora nazývá tranzitním centrem, někteří jako Faisal nevidí jiné možnosti, kam by mohli jít.

Rwanda je jednou z nejlidnatějších zemí na světě. Navíc stále patří mezi nejméně rozvinuté státy, přestože se od genocidy v roce 1994 snaží o modernizaci. Očekává se, že migranti, kteří hledali lepší život v Británii, najdou v africkém vnitrozemí méně šancí realizovat své sny. Rwandští představitelé však svou zemi popisují jako zemi s hrdou historií přijímání lidí v nouzi.

Jedním z těch, kteří ve Rwandě našli oporu, je dvaadvacetiletý Etiopan Urubel Tesfaje, který je rád, že si našel práci na částečný úvazek v pekárně v hlavním městě Kigali. Jeho přátelé však nadále hovoří o tom, že se přestěhují do Kanady nebo Nizozemska.

Podle agentury OSN pro uprchlíky stovky lidí, kteří byli dříve do Rwandy posláni na základě dohody s OSN, se od té doby přemístily do třetích zemí. Ti, kteří do Rwandy dorazí na základě dohody s Británií, zde nicméně musí požádat o azyl.

Rwandské úřady uvedly, že dohoda bude zpočátku platit pět let, britská vláda zaplatí předem 120 milionů liber (3,4 miliardy korun) na ubytování a integraci žadatelů o azyl. Lidé z Británie budou žít v ubytovnách v okolí Kigali, kde budou mít k dispozici například soukromé pokoje, televizory či bazén.

"Britské vládě vzkazuji, že lidé jsou lidé. Nemůžete jim říkat 'Jděte a zůstaňte tady' nebo 'Jděte a dělejte to či ono'," řekl Peter Nyuoni, uprchlík z Jižního Súdánu. "Neexistuje nic, kvůli čemu bych tu chtěl zůstat," dodal.

I ti, kteří přišli přímo do Rwandy, aby unikli problémům doma, říkají, že země je sice klidná, ale život zde není jednoduchý. "Když nemáte práci, nemůžete tu přežít," řekla AP Kelly Nimubonaová, uprchlice ze sousedního Burundi. "Nemůžeme si dovolit jíst dvakrát denně. Nemáme šanci sehnat si práci," dodala. Rwanda je podle ní i přesto v regionu oázou klidu.

V neposlední řadě, kvůli citlivost tématu kolem příchodu prvních žadatelů o azyl z Británie, zakázaly rwandské úřady médiím zpovídat nově příchozí.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Rwanda uprchlíci

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 54 minutami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy