Demonstrace za Navalného mají novou podobu, tamní vláda se jich obává, píše tisk

Sobotní protesty na podporu ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, které se uskutečnily po celém Rusku a zatčeno při nich bylo více než 3000 lidí, byly nesporně protirežimní, protielitářské a protikorupční, nikoliv však nezbytně liberální, prozápadní a prodemokratické. Není divu, že se jich režim obává, napsal server The Moscow Times.

Demonstrace se odlišují od lokálních protestů z poslední doby, jako byly ty v Moskvě v létě 2019 či v letech 2019-2020 v Chabarovsku, Jekatěrinburgu a Šiesu. Místo různých regionálně specifických důvodů mají ty současné jeden společný jmenovatel: odpor proti vládnoucímu režimu a podporu uvězněnému opozičnímu předákovi Navalnému.

Protesty mají širší základnu než obvyklé protesty liberálů a Navalného přívrženců. Mnoho účastníků zdůraznilo, že je vyjít do ulic nepřiměla opozice či Navalnyj, kterého ostatně nepovažují za ideálního vůdce, nýbrž to, co mu ruský stát provedl: že jej otrávil jedovatou nervově-paralytickou látkou novičok a ještě ho zatkl okamžitě poté, co se vrátil z léčení v Německu.

Jinými slovy, lidé to považují za protest proti bezpráví a - s ohledem na loňské změny ústavy umožňující Vladimiru Putinovi zůstat v prezidentské funkci v podstatě do konce života - také proti uchvácení moci.

Sobotní demonstrace se v porovnání s nedávnými protesty v Rusku (a Bělorusku) vyznačovala absencí humorných sloganů a transparentů. Demonstranti byli velice vážní, ba až sklíčení. Postrádala dřívější obvyklé apely na dodržování zákonů, zásad demokracie a ústavy. Byl to pochod proti mocným, vyvolaný nikoliv volebními podvody či chybami v územním plánování, ale pokusem o vraždu a následným zatčením opozičního aktivisty, který vyhlásil válku režimu.

Oproti protestům po vraždě opozičního politika Borise Němcova v roce 2015 nepřevládali na sobotní akci v Moskvě zástupci liberální inteligence. Němcov byl této části společnosti, která vidí zlatou éru Ruska v 90. letech, mnohem bližší než Navalnyj. Mnoho z těch, kteří vyšli do ulic na podporu Navalného, by to samé neučinili pro Němcova. Navalnyj útočí na činitele, kteří se k moci dostali po roce 2000, stejně jako na oligarchy a představitele moci v 90. letech.

Ačkoliv přesná sociologická data zatím chybí, zdá se, že typičtí účastníci sobotní demonstrace v Moskvě nebyli prodemokratičtí aktivisté. Spíše by se dali popsat jako mladý, městský, postindustriální proletariát. Patrně jde o lidi, kteří pracují ve službách nebo kancelářích, kteří jsou nespokojení se svou prací, platem i vyhlídkami.

Moskevská demonstrace byla daleko násilnější než všechny předchozí manifestace, od počátku se konaly potyčky s policií. Snímky útoku davu na vůz s majáčkem nemají v současném ruském protestním hnutí obdoby.

Protest v druhém největším ruském městě Petrohradě měl ještě větší účast než v Moskvě a je možné, že existuje pojítko mezi počtem nakažených koronavirem a počtem demonstrantů - petrohradské úřady podle kritiků zvládají pandemii hůře než ty v metropoli.

Liší se také pozice Západu, který je při současných protestech daleko aktivnější, což jen posiluje strach režimu i obyčejných Rusů z cizího vměšování. Právě cizím vměšováním a údajnou podporou revoluce zvenčí ruské úřady odůvodňovaly svůj tvrdý postup vůči protestům v Moskvě během léta 2019.

Západní státy vždy vyjadřují podporu ruským demonstrantům a odsuzují počínání bezpečnostních složek. Od otravy novičokem a léčení v Německu se však Navalnyj stal v cizině druhým hlasem Ruska po Putinovi a zároveň politikem světového formátu. Reakce Západu odpovídá nové realitě.

Například administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena uvedla, že bude stát "bok po boku se svými spojenci a partnery na obranu lidských práv". Z toho vyplývá, že Bidenův partner v Rusku není Putin, ale Navalnyj. Že Navalnyj je spojencem ve válce proti Putinovi. Možná jde o odpověď za ruské vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016.

Sobotní protesty byly nepochybně protirežimní, nikoliv ale nutně prozápadní. Spojený imperativ svobody, pořádku a spravedlnosti byl při nich stejně patrný jako klasické liberální a demokratické hodnoty. Není překvapivé, že stoupence režimu děsí.

Organizátoři protestů se je snaží přetvořit v pravidelné akce, které mají pokračovat až do propuštění Navalného z vězení. Je to podobný přístup jako v sousedním Bělorusku, kde někteří vycházejí do ulici každý týden. Jak bylo vidět v Minsku či Chabarovsku, lidé mohou demonstrovat mnoho měsíců v naději, že dokážou překonat patovou situaci. Zatím je čas na straně režimu, nikoliv ale navždy.

Související

Více souvisejících

Rusko Demonstrace v Rusku Alexej Navalnyj

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu

Každoročně státní svátky posouvají výplatní termíny důchodů. Letos poprvé se tak stane v květnu, v jehož úvodu jsou rovnou dva svátky. Kvůli jednomu z nich přijdou některým důchodcům peníze s jednodenním předstihem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy