Jak se pilo v karanténě? Výzkum dospěl k zajímavým zjištěním

NÁZOR - Pozornost vědců, kteří zkoumají pijácké zvyky populace, se v poslední době zaměřila na to, jak karanténa ovlivňuje míru konzumace alkoholu, konstatují socioložka Emily Nichollsová a psycholog Dominic Conroy v komentáři pro server The Conversation. Odborníci z University od Portsmouth a University of East London rozebrali dopady březnového uzavření britských hospod - nedílné součásti života Britů - v rámci koronavirové karantény.

Rozmach britských hospod z 90. let je sice dávno pryč, ale i tak zůstávají místem, kde se lidé setkávají ve známém prostředí a cítí vazbu na komunitu, nastiňují akademici. Dodávají, že hospoda také poskytuje kulturně přijatelný prostor pro konzumaci velkého množství alkoholu.

V Británii nyní sílí obavy z nebezpečného pití v důsledku karantény, upozorňují autoři komentáře. Poukazují, že se diskutuje jak problém řešit při rozvolňování karantény, protože poslední průzkumy ukazují, že během ní zvýšila konzumaci alkoholu více než čtvrtina lidí.  

"Naše rozhovory s lidmi během karantény ale nabízejí smíšenější obraz," pokračují Nichollsová a Conroy. Jejich zatím nedokončený výzkum naznačuje, že mnoho Britů sice hospody postrádá, ale po jejich znovuotevření se do nich nehrnou.

Pití doma vs. suchá karanténa

Rozhovory ohledně pijáckých návyků Britů, kteří dle svých slov "pijí společensky ", ukázaly rozdíly nejen v jejich dosavadním chování, ale také chování během karantény, uvádějí socioložka a psycholog. Přiznávají, že některé vedla nepříjemná zkušenost s absencí každodenní rutiny a stres z karantény k větší a častější konzumaci.

Jedním z důsledků uzavření hospod tak může být postupné přivyknutí na pití doma, upozorňují odborníci. Připomínají, že v Británii vzrostl prodej alkoholu v obchodech, což vyvolalo obavy z osamělého pití v karanténě z důvodu nudy či uvolnění stresu.

"Naše data v zásadě zrcadlí tyto obavy," píšou autoři komentáře. Zmiňují rozhovor se sedmatřicetiletou projektovou manažerkou, matkou malé dcery, která ke svému překvapení zjistila, že pije pětkrát až šestkrát týdně, ačkoliv před karanténou pila třikrát až čtyřikrát týdně - alkohol ji totiž pomáhal uvolnit se a přečkat den během pandemie.   

Naopak, jiní respondenti využili karanténu jako příležitost k abstinenci, vyzdvihují Nichollsová a Conroy. Dodávají, že mnozí lidé také během karantény preferovali umírněnější pití právě kvůli uzavření hospod a nedostatečné socializaci, protože dle svých slov pijí pouze "společensky", a tak mohli omezit či vysadit alkohol bez obav ze sociálních dopadů, které by takový krok měl před karanténou.

Jako příklad uvádějí experti jednačtyřicetiletou učitelku, která chodí pravidelně do hospody, ale karanténu využila ke "zdravotní očistě", přestala téměř pít a naopak se zaměřila na stravu a cvičení. Je jinou otázkou, zda po karanténě obnoví své dřívější zvyky, ale výzkum naznačuje, že udržet si zdravější životní styl - omezit alkohol, přestat kouřit a začít cvičit - bude lehčí pro lidi ve vyšším postavení a stabilnější finanční situaci, dodávají akademici.

Virtuální hospoda

Respondenti, kteří vyjadřovali odpor k osamocenému pití a postrádali společenský rozměr návštěvy hospod, oceňovali virtuální socializaci a přiznávali, že během karantény pijí během videohovorů s rodinou či kamarády, uvádějí Nichollsová a Conroy. Jejich předchozí výzkum ukázal velkou vazbu mezi pitím alkoholu a přátelstvím, přičemž mnoho jejich respondentů přiznalo, že alkohol má u nich pozitivní roli při ulehčování intimity a sounáležitosti při online setkáních i v karanténě.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Někteří mluvili o pokusech vytvořit si doma prostředí hospody, dokonce nazývali své online setkání virtuální hospodou," píšou autoři komentáře. Dodávají, že někteří hráli online i hospodské hry a dva kreativní respondenti si dokonce vytvořili na zahradě noční bar s tradičním osvětlením a hlasitou hudbou.

Výzkum potvrzuje, že abstinence ve chvílích, kdy ostatní pijí, může mít negativní důsledky, například odsudky, pocit vykořenění a sociálního vyloučení, vyzdvihují psycholog a socioložka. Domnívají se, že virtuální hospoda tak může pomoci lidem uvolnit se, zároveň ale s sebou nese tlak na konzumaci alkoholu.

Poslední objednávka?

Uživatelé virtuálních hospod zpravidla tvrdili, že skutečnou hospodu nemůže ta virtuální nahradit, poukazují odborníci. Zmiňují, že respondenti nejčastěji kritizovali absenci osobního kontaktu nebo příležitosti ochutnávat pivo společníka, a tak znovuotevření hospod uvítali s nadšením.

Jiní si ale uvědomovali, že znovuotevření hospod neznamená návrat k normálu, protože v britských hospodách nadále platí opatření k omezení mezilidského kontaktu, nastiňují Conroy a Nichollsová. Zmiňují aplikace k rezervaci míst a objednávání nápojů, striktní pravidla rozestupů a zákaz srocování se u baru, které hospody obírají o jejich spontánnost, intimitu a mezilidskou interakci.

Někteří respondenti navíc vyjadřovali nechuť a obavy ohledně návratu do své hospody, konstatují výzkumníci. Odkazují na osmapadesátiletou ženu, která pochybuje, že hospody se aktuálními pravidly jsou skutečné hospody, a navíc se obává o svou bezpečnost v uzavřených prostorách. "Jde o důležité úvahy a teprve se ukáže, kdy - zdali vůbec někdy - budou hospody těmi hospodami, které jsme znali dříve, jak vplouváme do pokaranténního světa," uzavírají autoři komentáře.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Restaurace Alkohol Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy