NÁZOR: Bělorusko je slabé a Lukašenko vymýšlí bláznivé triky, Západ se ale musí poučit

Západ možná nemá mnoho důvodů děkovat Alexandru Lukašenkovi, ale letos v létě mu běloruský prezident udělil mimořádně užitečnou mistrovskou lekci, konkrétně z nepřiznané agrese. V komentáři pro server Politico to tvrdí Elisabeth Brawová, analytička z think tanku American Enterprise Institute.

Co má diktátor v rukávu?

Skrze kroky typu zaplavení Litvy migranty a státní letecké pirátství udržuje Lukašenko zbytek světa v napětí, jaké další "bláznivé triky" má ještě v rukávu, míní analytička. Deklaruje, že Bělorusko naštěstí není bohaté ani silné, tudíž jsou "kousky" tamního vůdce jen užitečnou ukázkou toho, jak se jiné země mohou pokusit poškodit Západ.

"Namísto toho, abychom nás Lukašenko prostě vytáčel, měli bychom mu spíše poděkovat," píše Brawová. Konstatuje, že většina lidí slyšela o snaze předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa postavit zeď na hranici s Mexikem, ale málokdo ví, že podobnou zeď nyní buduje Litva.

Litva na rozdíl od Trumpa takový krok nepředpokládala, jelikož do země běžně azylanti a nelegální migranti nesměřují, upozorňuje autorka komentáře. Nastiňuje, že loni litevští pohraničníci zadrželi na litevsko-běloruské hranici celkem 81 nelegálních migrantů a jejich počty v letech 2017-2019 se výrazněji nelišily, avšak od počátku letošního roku raketově vzrostly a k 1. červenci bylo zachyceno 1.672 lidí pokoušejících se ilegálně vstoupit do země z Běloruska.

Zadržení zpravidla tvrdí, že jsou Iráčané, avšak nemají pasy, uvádí Brawová. Dodává, že počátkem července vyslala do Litvy pomocný personál i evropská pohraniční stráž Frontex, což však mělo minimální dopad, jelikož během nadcházejícího týdne litevsko-běloruskou hranici nelegálně překročilo dalších 779 nelegálních migrantů.  

Podle litevských úřadů přivážejí cestovní kanceláře Iráčany do Minsku, odkud směřují na litevskou hranici, poukazuje analytička. Vyzdvihuje přitom, že již krátce poté, co EU v reakci na květnový únos letadla s běloruským opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem zakázala lety z a do běloruského vzdušného prostoru, Lukašenko pohrozil zaplavením Unie migranty a drogami.

"Nebudeme nikoho zadržovat. Koneckonců nejsme jejich cílovou destinací. Směřují do osvícené, vřelé, útulné Evropy," cituje Brawová slova Lukašenka z počátku července na adresu nárůstu počtu migrantů. Doplňuje, že na základě toho nyní dospěla chudá Litva k názoru, že musí postavit hraniční zeď a vynakládat cenné prostředky, aby držela krok s "poblázněným diktátorem" v sousedství.  

Předsedové mnoha západních zahraničních parlamentních výborů reagovali na Lukašenkovy kroky zuřivě a mimo jiné padly návrhy na další sankce či zákaz letů podezřelých z transportu migrantů do Minsku, připomíná autorka komentáře. Sama však soudí, že z jistého úhlu pohledu by Západ měl být faktickému běloruskému diktátorovi vděčný.

Lukašenko není poslední, kdo chce oslabit Západ

Upozadíme-li tuto znepokojivou taktiku, Lukašenko řídí zemi, jejíž hospodářství drží nad vodou ruská podpora, jejíž věhlasné zemědělství závisí na neudržitelných dotacích a jejích obyvatelstvo si musí vystačit s ročním HDP pouhých 6.400 dolarů na hlavu, shrnuje Brawová. Domnívá se, že Lukašenko sice může přijít i s novými formami své nepřiznané agrese, ale Litva a její spojenci ji odolají, tudíž je diktátorovo počínání pouze mimořádně užitečnou lekcí pro Západ.

Lukašenkův režim totiž není poslední, kdo se pokusí Západ oslabit podvratnou činností, upozorňuje analytička. Podotýká, že podobně si počíná Rusko a Čína - a v menší míře i Írán a Severní Korea -, a přestože momentálně využívají méně drzé způsoby než Minsk, nelze spoléhat na to, že tomu tak zůstane.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Dosavadní reakce na takové provokace pokulhává," kritizuje Brawová. Obává se, že to pouze utvrzuje zmíněné aktéry v přesvědčení, že jdou správnou cestou. Útoky kriminálních skupin na plynovody a obchodní řetězce, budování umělých ostrovů ve vodách, které si nárokují jiné země, či zadržování cizích občanů na základě pochybných obvinění jsou sice dostatečně znepokojivé, ale nepřátelsky nakloněné země mohou volit i tvrdší postupy, podobně jako Lukašenko, varuje analytička.

Během studené války nemohly například komerční letadla využívat při cestách z Asie do Evropy a severní Ameriky sovětský vzdušný prostor, což je extrémně prodlužovalo, připomíná autorka komentáře. Konstatuje, že dnes Rusko takové přelety ku prospěchu všech umožňuje, ale pokládá otázku, co by se stalo, pokud by Moskva rozhodla jinak. To samé podle Brawové platí o Číně, která by navíc mohla pozastavit vývoz četného zboží, na němž závisí naše každodenní činnosti.

Existuje mnoho způsobů, kterými může země poškodit jiné země, aniž by se uchýlila k válce, zdůrazňuje analytička. To je podle ní "krása" nepřiznané agrese, a tak Lukašenko činí Západu laskavost, když ukazuje, že i někdejší komunista, který se tvrdě drží u moci 27 let, může přemýšlet inovativně. "Můžeme si jen představovat, čeho mohou být schopni jiní," píše autorka komentáře.

Z krátkodobého hlediska by se měli spojenci pokusit Litvě pomoc vypořádat se s pokračujícími záludnostmi Minsku - Frontex ostatně o víkendu oznámil, že zemi poskytne dodatečnou podporu -, konstatuje Brawová. Zároveň apeluje, aby se Litva a její přátelé nezapomněli poučit z této důležité Lukašenkovy cvičné lekce z nepřiznané agrese.

Související

Více souvisejících

Bělorusko Alexandr Lukašenko migrace Litva Frontex

Aktuálně se děje

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

včera

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy