Kdo vládne v Rusku? Putin není jen jeden, naznačuje analytik

NÁZOR - Pokud režimy žádají mimořádné projevy loajality, konformismus bývá povýšen na princip a představitelé spolu agresivně soupeří, kdo jej prokáže více, upozorňuje Andrej Kolesnikov v komentáři pro server Moscow Times. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center dodává, že jde o pomyslný závod o to, kdo dříve přivítá dorazivší vládní činitele kapelou a tradičním chlebem a solí.

Děkani jsou ochotni sdělit jména studentů, kteří se účastní protivládních protestů, právníci ladí nové zákony v totalitní prospěch, zatímco policisté, vyšetřovatelé, prokurátoři a soudci se předhánějí ve stachanovském úsilí, kdo více překročí kvóty na zatýkání a pokuty, nastiňuje Kolesnikov. Za příklad takové snahy označuje zákon, který v Rusku umožní úřadům označit za "zahraničního agenta" nejen organizace, ale i konkrétní jedince.

Jako další dva příklady uvádí analytik iniciativu Ruslana Golubovského, nepříliš zajímavého zástupce ředitele konzulárního oddělení ruského ministerstva zahraničí, který navrhl rozšíření zákazu adopce ruských dětí z Američanů na všechny cizince, a pokutu ve výši téměř 10 tisíc dolarů vyměřenou paměťovou nadaci Memorial za to, že se na sociální síti sama neoznačila za "zahraničního agenta".

Celková výše pokut, které byly Memorialu vyměřeny, dosahuje již 35 tisíc dolar, poukazuje odborník. Dodává, že soudkyni Marii Sizincevové, která po případu rozhodovala, bylo v době nástupu prezidenta Vladimira Putina pouhých 15 let.

Mnoho malých Putinů

"To vše jsou projevy agresivního a zakazujícího konformismu. Ba co ví, Putin v žádném z nich nemá přímo prsty," píše Kolesnikov. Zdůrazňuje, že prezident neinstruoval Sizincevovou, aby zmrzačila nejdůležitější organizaci v Rusku, která se snaží zachovat v paměti miliony Stalinových obětí, ale systém je nastaven tak, že představitelé se předhánějí v nových represivních krocích a zákonech, protože je považují za projev loajality represivnímu režimu.       

Normou se tak staly krutost a malichernost a ruští představitelé nepotřebují příkazy shora, aby přicházeli s iniciativami, které jsou servilně agresivní, konstatuje analytik. Vysvětluje, že v takovém systému soudci, vyšetřovatelé, úředníci, agenti FSB, Kremlem řízení dobrovolníci, členové strany Jednotné Rusko, trollové, boti, špióni či pořádková policie fungují jako autopilot.

Bezpočet "malých Putinů" se snaží uhádnout, jak by se zachoval "velký Putin" v Kremlu, kdyby byl na jejich místě a tím, že přidávají vlastní mix hlouposti a krutosti, vytvářejí jedovatou směs bezpráví a nelidskosti, tvrdí Kolesnikov. To podle něj oživuje atmosféru 40. let, která se přenesla do současného autoritářského státního ruského kapitalismu.

Jako všichni ostatní

"Průměrný občan se rychle naučil, jak být konformní, když vládne autoritářský režim," pokračuje expert. Dodává, že pokud má člověk sklopenou hlavu a v nevhodnou dobu se neocitne v centru města, vyhne se zatčení coby "podezřelá osoba".

Některé režimy vyžadují víc než prostou poslušnost a v takovém případě se u lidí objevuje určitý šestý smysl, uvádí Kolesnikov. Ten podle něj aktivuje konformismus a povyšuje agresivitu na princip a ctnost.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To, co úřady označují za "aktivní občanství" by se mělo ve skutečnosti nazývat "agresivním konformismem" deklaruje analytik. Tvrdí, že kombinace agresivního konformismu a lhostejnosti je základem veřejné podpory ruského režimu.

"Svoboda se může rozplynout skrze jistou formu obecné úmluvy...v určitém, téměř neuchopitelném procesu vzájemného přizpůsobení...nebezpečí konformismu a jeho hrozba pro svobodu jsou nedílnou součástí všech masových společností," cituje Kolesnikov slova, kterým popsala uvedený fenomén filozofka Hannah Arendtová v práci Hrozba konformismu z roku 1954.

Autocenzura může být ničivější než cenzura shora, agresivní a dobrovolný konformismus může být horší než normy chování vyžadované totalitními režimy silou, míní odborník. Vysvětluje, že ruský režim spoléhá na ten segment populace, který politologové Samuel Greene a Greame Robertson ve své knize Putin versus lid označili za "zelináře", bez jejichž chladné lhostejnosti by autoritáři nemohli vládnout.

S nástupem demokracie a volného trhu lidé rezignovali na své občanské povinnosti a přijali roli konzumentů, kritizuje analytik. Konstatuje, že současný ruský režim z této změny těžil a výsledkem je to, že zmizela demokracie a trh je značně omezený. "Běžný občan, který preferuje přizpůsobení a konformitu před škubáním se ve stále se utahující smyčce, nenese za současnou situaci o nic menší odpovědnost než autoritářští politici," kritizuje Kolesnikov.

Běžní Rusové si takové politiky svobodně zvolili na začátku tisíciletí a od té doby mohou pouze sledovat přes matné sklo, jak se věci vyvíjejí, zdůrazňuje odborník. Situaci přirovnává ke scéně z filmu Konformista od režiséra Bernarda Bertolucciho, v níž Marcello Clerici sleduje skrz sklo automobilu, jak do něj Anna Quadriová buší pěstmi a volá o pomoc.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 1 hodinou

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

včera

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

včera

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy