Počet nakažených covidem-19 roste, smrtnost ale klesá. Profesor vysvětlil proč

NÁZOR – „Je to hádanka,“ hodnotí profesor Danny Dorling nenaplněné přesvědčení z předchozích měsíců, že smrtnost nemoci covid-19 poroste spolu s tím, jak bude stoupat počet pozitivně testovaných. Sociální geograf z Oxfordské univerzity si v komentáři pro server The Conversation klade otázku, proč tomu tak je.

Vodítkem může být podle profesora statistika z Anglie a Walesu. Britská vláda koncem léta konečně definovala, jak bude počítán počet případů nemoci covid-19, připomíná odborník. Vysvětluje, že do takové statistiky je nyní zařazována osoba, u které byl alespoň jednou laboratorně prokázán nový koronavirus, přičemž její další pozitivní testy se již nepočítají.

Počet denních nově zaznamenaných případů vyvrcholil v Británii 5. dubna, kdy dosáhl čísla 5.451, uvádí Dorling. Dodává, že na minimum 101 případů naopak poklesl 10. června, aby v poslední době opěr rychle rostl a překonal znepokojivých 2.600 případů.

Proti tomu počet denních úmrtí spojených s koronavirem zůstává několik týdnů v britském prostoru velmi nízký a ve skutečnosti klesá, poukazuje akademik. Vyzdvihuje přitom, že počet odhalených případů neroste kvůli tomu, že se nemoc nyní více šíří, ale protože se více testuje, a to především v místech, kde se zjistí větší koncentrace lidí s covidem-19.

„Hlavní důvod, proč víme, že počet úmrtí neroste, je ten, že neroste skutečný počet případů v populaci v přepočtu na milion otestovaných lidí,“ píše expert. Odkazuje na poslední čísla britského statistického úřadu vycházející z mnohaměsíčního pozorování, která odhadují, že 25. srpna byl nakažen jeden z dvou tisíc obyvatelů Anglie a následně se každý týden nakazil jeden člověk z 27 tisíc obyvatel – v případě Walesu připadal 25. srpna jeden nakažený na 2.200 obyvatel.

Britští statistikové rozšiřují svůj sledovací program na 400 tisíc obyvatel Anglie, přičemž v říjnu má být na covid-19 testováno 150 tisíc z nich každých 14 dní, nastiňuje geograf.

Otázka pro demografy

Je pravděpodobné, že od června neustále rostoucí počet pozitivních testů obsahuje stále větší poměr mladých a stále menší počet starých lidí, pro které je nemoc mnohonásobně nebezpečnější, upozorňuje Dorling. Poukazuje, že během testování v březnu a dubnu byla u mladých ve věku 18-34 let zaznamenána největší přítomnost protilátek, a tak by nemělo být překvapivé, že i po uvolnění nejpřísnějších karanténních opatření je nejvíce případů nákazy mezi mladými lidmi.

„Vaše šance na úmrtí v důsledku covidu-19 závisejí primárně na věku,“ deklaruje profesor. Doplňuje, že u mladých tato šance výrazně klesá a podle statistik z konce srpna existovalo úmrtí na nemoc pro mladé ve věku 20-24 let riziko 1 : 100.000, pro lidi ve věku 30-34 let 1 : 50.000, ale u mužů starších 65 let a žen starších 75 let již pouze 1 : 1.000.

U devadesátileté seniorky je tak sto dvacetkrát větší pravděpodobnost, že zemře na covid-19 než u její padesátileté dcery, která má zase ve srovnání se svou čtrnáctiletou dcerou téměř dvě stě šedesátkrát šanci, že nemoci podlehne, uvádí odborník. Přiznává, že momentálně je v Británii ale úmrtnost ve všech skupinách téměř nulová, protože počet denních úmrtí je nízký.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud bude stoupat počet mladých nakažených a naopak klesat počet starých pacientů, bude klesat i počet úmrtí, i kdyby testování odhalilo rostoucí počet celkových případů, míní Dorling. Soudí, že to bude platit, dokud budou mezi nakaženými převažovat mladí.

Sílí sice obavy z přenosu nemoci z mladých na staré, ale pokud mladý člověk nemoc prodělá, zřejmě ji v budoucnu již nedostane a s tím mizí šance, že nakazí starší osobu, podotýká profesor. Věří, že existuje i další důvod, proč není nutné kvůli nárůstu případů panikařit.

Skutečná smrtnost

Smrtnost covidu-19 bude klesat spolu s rostoucím počtem lidí, kteří nemoc prodělají, a přestože nejsme na konečném čísle, v posledních dvou měsících k němu směřujeme, deklaruje expert. Za užitečný ukazatel označuje počet zemřelých na tisíc denních přírůstků nakažených, a to z důvodu, že úmrtí se projevují opožděně.

Počet lidí, kteří v Anglii a Walesu zemřeli na covid-19 v přepočtu na tisíc pozitivních testů, dosahoval 24. června 217, ale s nárůstem počtu provedených testů poklesl do konce srpna na 4 a 4. září dokonce na 2, shrnuje Dorling. Takový propad označuje za natolik rychlý a obrovský, že podobným tempem nemůže dlouho pokračovat.

Číslo, na kterém se poměr nakonec ustálí, bude pod teoreticky maximální hodnotou skutečné a konečné smrtnosti covidu-19, vysvětluje autor komentáře. Doplňuje, že toto číslo ale zatím neznáme.

Související

Více souvisejících

Vědci Velká Británie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy