Mikrobioložka: Restrikce můžou trvat celý příští rok, vakcíně navzdory

NÁZOR - Spojené království se stalo první zemí, která schválila vakcínu proti nemoci covid-19 od společností Pfizer/BioNTech pro běžné použití, poukazuje Manal Mohammedová v komentáři pro server The Conversation. Mikrobioložka z Westminsterské univerzity připomíná, že britská vláda objednala 40 milionů kusů a první část - 800 tisíc dávek - má být v nejbližších dnech dodána z Belgie, kde se vakcína vyrábí.

První dodávka bude stačit k očkování 400 tisíc lidí - každý musí dostat dvě dávky, upozorňuje odbornice. Dodává, že britský Regulační úřad pro léčiva a zdravotní produkty (MHRA) také zahájil posuzování další vakcín, které se nacházejí v poslední fázi testování na lidech, tedy látek od společností AstraZeneca a Moderna, a pokud prokážou vysokou účinnost a bezpečnostní standard, budou rovněž schváleny pro běžné použití.

"Nejrychleji vyvinutou vakcínou vůbec je vakcína proti příušnicím, které trvalo pouhé čtyři roky od konceptu na trh," pokračuje Mohammedová. Podotýká, že všechny uvedené vakcíny tento rekord výrazně posunuly a jejich vývoj trval méně než rok, aniž by došlo k vynechávání důležitých fází.

MHRA posuzuje záznamy více než 40 tisíc účastníků testů vakcíny od Pfizeru, kteří pocházejí z různého prostředí, přičemž její efektivita - zamezení symptomatického průběhu nemoci covid-19 v podmínkách zkoušek - dosahuje 95 %, uvádí vědkyně. Dodává, že ve skutečných podmínkách bude zřejmě o něco nižší, ale důležité je to, že nevykazuje žádné vedlejší účinky, byť tato stránka bude po uvedení vakcíny na trh dále monitorována.

Očekává se, že očkováni budou nejprve zdravotníci, kteří jsou jednou z nejohroženějších skupin, konstatuje autorka komentáře. Vysvětluje, že nemocnice navíc mají extrémně výkonné chladící boxy, které jsou ke skladování vakcíny nezbytné, tudíž jsou z logistického hlediska dobrým místem pro zahájení očkování.  

S rouškami se nelučme

Tyto zprávy jsou podle Mohammedové skvělé a dávají důvod k optimismu ohledně budoucnosti. Zároveň však mikrobioložka zmiňuje názor profesora experimentální medicíny Petera Openshawa z Imperial College London, který tvrdí, že za této situace by bylo uvolnění restriktivních opatření "ohromnou chybou".

"Tudíž zatím nevyhazujte svou roušku a neobjímejte své prarodiče," píše expertka. Zmiňuje, že podle nejstarší nezávislé vědecké instituce světa, Royal Society, restrikce zůstanou v platnosti ještě mnoho měsíců, ne-li celý rok.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud se člověk nechá očkovat proti covidu-19, neměl by očekávat okamžitou imunitu proti nákaze, jelikož krevní buňky známé jako B lymfocyty musí nejprve detekovat antigen ve vakcíně a následně proti němu vytvořit konkrétní protilátky, vysvětluje vědkyně. Dodává, že teprve poté dokážou tyto protilátky napadnout a neutralizovat virus, je-li mu člověk vystaven.

Reakce imunitního systému, kterou vytvářejí B lymfocyty, se nazývá primární reakcí a nastartovat ji trvá zhruba dva týdny, tudíž dva týdny po očkování stále existuje riziko nákazy koronavirem, upozorňuje Mohammedová. Podotýká, že mnoho vakcín proti covidu-19 také vyžaduje dvojitou aplikaci, aby bylo dosaženo plné ochrany, přičemž interval mezi dávkami osciluje mezi 21 a 28 dny, a tak je o plné imunitě možné hovořit zhruba šest týdnů po aplikaci první dávky.

Zastavení přenosu je nejisté

"Ačkoliv se zdá, že vakcíny v poslední fázi zkoušek jsou vysoce účinné při bránění symptomatického průběhu covidu, zatím si nemůže být jistí, že brání přenosu viru," varuje mikrobioložka. Vysvětluje, že k tomu je potřeba vakcína, která poskytuje tzv. sterilizační imunitu, v rámci níž se imunitní buňky dokážou navázat na virus a zabránit mu ve vstupu do buněk, kde se replikuje.

I šest týdnů po prvním očkování se tak mnozí koronavirem nakazí, přestože neonemocní, konstatuje autorka komentáře. Poukazuje, že studie o předklinické fázi testů vakcíny AstraZeneca zjistila, že makakové, kteří vakcínu dostali, sice netrpěli vážným průběhem nemoci a poškozením plic, ale stále je trápila koronavirová infekce horních cest dýchacích a virus vylučovali nosem.

Pokud to platí i pro lidi, znamenalo by to, že sice budou chráněni před symptomatickou nemocí, ale virus budou dále šířit, shrnuje vědkyně. Vyzdvihuje, že v této fázi nevíme ani u vakcín společností Pfizer a Moderna, zda přenos přerušují, byť to budoucí studie jistě odhalí.   

"Rovněž, pokud jste byli očkováni, existuje malá šance - alespoň jedna ku dvaceti -, že vás vakcína neochrání," pokračuje Mohammedová. Proto doporučuje i těm, kteří budou očkovaní, nosit nadále roušku, pracovat pokud možno z domova a zdržet se kontaktu s lidmi, a to do plné proočkovanosti, které se podaří dosáhnout možná až v létě příštího roku. Stejně tak vybízí k dobré hygieně rukou, jelikož viry, nejen SARS-CoV-2, s námi budou navždy.

Související

Očkování, ilustrační foto

Do Česka dorazí další desítky tisíc vakcín proti černému kašli

Ministerstvo zdravotnictví zajistilo více než 110 tisíc vakcín proti černému kašli nad rámec již objednaných. Už v březnu dorazilo téměř 10 tisíc vakcín z Velké Británie, v dalších týdnech dorazí očkovací látky z Kanady a Francie, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.

Více souvisejících

očkování Pfizer věda Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 53 minutami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy