Mezi sedmi desítkami lidí, o jejichž vydání ze Švédska a Finska usiluje Turecko, jsou například nezávislý novinář, napravený žhář nebo učitelka, která tvrdí, že se už řadu let o tureckou politiku nezajímá. O identitě některých lidí, které by Turecko chtělo postavit před soud, informoval server BBC News.
Spory o vydání mohou ještě zkomplikovat vstup obou skandinávských zemí do NATO, protože turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Stockholmu a Helsinkám, že nenechá v parlamentu ratifikovat jejich žádost, pokud Ankaře nevyhoví.
Ankara tvrdí, že žádá o vydání lidí, kteří spolupracovali s teroristickými organizacemi. Nejčastěji zmiňovaná je Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu. Turecko ale považuje za teroristickou skupinu i kurdské oddíly YPG v Sýrii či příznivce duchovního Fethullaha Gülena.
Podle Bülenta Keneşe, který žije už řadu let ve Stockholmu, jsou hlavním důvodem žádosti o vydání jeho kritické názory na Erdoganovu vládu. Keneş byl šéfredaktorem největšího anglicky psaného deníku v Turecku Today's Zaman, jehož aktivity zastavily v roce 2016 úřady. Deník byl k vládě velmi kritický. Podle Ankary byl novinář členem Gülenova hnutí, které úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče.
"Všechna tvrzení jsou smyšlená. Jsem nezávislý novinář a nejsem členem žádné organizace," uvedl Keneş.
O tureckou politiku už se mnoho let nezajímá pětačtyřicetiletá učitelka Aysen Furhoffová. Když jí bylo 17, byla členkou turecké komunistické strany a v Turecku strávila pět let ve vězení za podrývání ústavního pořádku. Ve Švédsku dostala azyl, protože ji ve vězení mučili. Tvrdí, že s PKK spolupracovala několik měsíců před 25 lety. Proto nechápe, proč Turecko žádá o její vydání. "Kohokoliv jsem (v Turecku) znala, je buď mrtvý nebo ve vězení," uvedla.
Fatih je původem Kurd a už mnoho let žije ve Finsku. V roce 2008 podpálil spolu s dalšími čtyřmi muži vchod do tureckého velvyslanectví v Helsinkách. Za to u finského soudu dostal 14 měsíců odnětí svobody s podmínkou a musel uhradit ambasádě škodu. Svého činu dnes lituje, odmítá ovšem jakoukoliv spolupráci s PKK. Hlavním důvodem žádosti o vydání je podle něj jeho kurdský původ. Před několika lety ale získal finské občanství, což ho před vydáním do Turecka ochrání.
Na konci června Turecko, Švédsko a Finsko podepsaly memorandum, které odblokovalo pozvání obou skandinávských zemí do NATO. V dokumentu se trojice zemí zavázala k větší spolupráci proti terorismu. Později turecký prezident uvedl, že Švédsko a Finsko dostaly seznam přes 70 lidí, o jejichž vydání Turecko usiluje. To ale představitelé obou zemí odmítli. Ankara pohrozila, že nenechá žádost o vstup do NATO ratifikovat, což by celý proces zablokovalo.
BBC uvádí, že vydání lidí ze Švédska a Finska do Turecka ztěžuje řada faktorů. O vydání rozhodují soudy, nikoliv politici. Soudy souhlasí s vydáním, jen v případě, že nejde o občany obou zemí, v zahraničí jim nehrozí perzekuce a stíhaný čin je trestným činem i ve Švédsku či Finsku.
Související
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
Erdogan vstřebává porážku. V čele Ankary a Istanbulu bude opozice
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě