"Když začne rabování, začne i střelba." Trumpovy plány znepokojují odborníky, má k nim ale pravomoci

Nasazení americké armády na domácí půdě za vlády prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi vojenskými představiteli a právníky bouřlivé debaty. Přestože poslední použití tzv. Insurrection Act proběhlo v roce 1992 během nepokojů v Los Angeles relativně hladce, mnoho odborníků varuje, že případné nové nasazení by mohlo být mnohem složitější a nebezpečnější.

Insurrection Act je právní předpis Spojených států, který umožňuje prezidentovi USA nasadit armádu a Národní gardu na území Spojených států za účelem potlačení povstání, násilí nebo jiných forem občanských nepokojů, pokud místní a státní autority nejsou schopny nebo ochotny situaci zvládnout. Tento zákon je výjimkou z pravidla zakotveného v Posse Comitatus Act, jenž obecně zakazuje používání federálních ozbrojených sil k vynucování civilního práva.

Během losangeleských nepokojů byli federální vojáci rozmístěni, aby podpořili místní policii. Bývalý armádní důstojník Douglas Ollivant pro Politico popisuje, že tehdy byli vojáci drženi mimo první linii, aby se minimalizovala pravděpodobnost konfliktů.

I přesto došlo k incidentům, které ukázaly na potřebu jasných pravidel a důsledného výcviku. Například chybný výklad policejních příkazů vedl k tomu, že vojáci vystříleli stovky nábojů do domu s civilisty, naštěstí bez zranění.

Nyní, kdy bývalý prezident Trump zvažuje použití armády k potlačení protestů, deportacím nebo k prosazování politických cílů, se objevují obavy, že pravidla nasazení nebudou dostatečně definována.

Trump již dříve naznačil svou ochotu použít sílu proti demonstrantům, a jeho výroky jako „když začne rabování, začne i střelba“ naznačují agresivní přístup. Navíc jeho plánované dosazení loajálních spolupracovníků do Pentagonu vyvolává otázky, zda by armáda mohla být zneužita pro politické účely.

Právníci upozorňují, že Insurrection Act dává prezidentovi širokou pravomoc rozhodnout, co považuje za „legální“. To vyvolává otázky, zda vojáci musí splnit i eticky pochybné rozkazy. Podle vojenských právních norem jsou povinni uposlechnout všechny zákonné příkazy, avšak diskuze o jejich etické odpovědnosti přetrvává.

V minulosti se například generál Mark Milley omlouval za svou účast na kontroverzním incidentu na Lafayette Square, kde byla armáda nasazena proti demonstrantům.

Mnozí odborníci varují, že nepřipravenost na podobné situace by mohla vést k tragédiím, jako byl incident na Kent State University v roce 1970, kdy Národní garda zastřelila čtyři studenty. Vojáci nejsou vyškoleni na zvládání domácích nepokojů, což zvyšuje riziko eskalace násilí.

Otázka, jak by armáda měla reagovat na případné kontroverzní rozkazy, zůstává nevyřešena. Zatímco někteří navrhují, aby vojáci hledali právní radu nebo odmítli rozkazy, pokud je považují za neetické, jiní varují, že takový postup by mohl narušit princip civilní kontroly nad armádou. Právníci také upozorňují, že i při použití Insurrection Act musí být respektována práva občanů, jako je právo na pokojné shromažďování a ochrana před neodůvodněným zásahem.

Budoucnost ukáže, jak se armáda postaví k těmto dilematům. Jedno je však jisté: případné nasazení armády na domácí půdě v politicky rozdělené zemi by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro důvěru veřejnosti i pro samotnou ústavu Spojených států. 

Související

Nikolaj Kapitonenko Rozhovor

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.
Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 3 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 4 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy