"Když začne rabování, začne i střelba." Trumpovy plány znepokojují odborníky, má k nim ale pravomoci

Insurrection Act je právní předpis Spojených států, který umožňuje prezidentovi USA nasadit armádu a Národní gardu na území Spojených států za účelem potlačení povstání, násilí nebo jiných forem občanských nepokojů, pokud místní a státní autority nejsou schopny nebo ochotny situaci zvládnout. Tento zákon je výjimkou z pravidla zakotveného v Posse Comitatus Act, jenž obecně zakazuje používání federálních ozbrojených sil k vynucování civilního práva.

Během losangeleských nepokojů byli federální vojáci rozmístěni, aby podpořili místní policii. Bývalý armádní důstojník Douglas Ollivant pro Politico popisuje, že tehdy byli vojáci drženi mimo první linii, aby se minimalizovala pravděpodobnost konfliktů.

I přesto došlo k incidentům, které ukázaly na potřebu jasných pravidel a důsledného výcviku. Například chybný výklad policejních příkazů vedl k tomu, že vojáci vystříleli stovky nábojů do domu s civilisty, naštěstí bez zranění.

Nyní, kdy bývalý prezident Trump zvažuje použití armády k potlačení protestů, deportacím nebo k prosazování politických cílů, se objevují obavy, že pravidla nasazení nebudou dostatečně definována.

Trump již dříve naznačil svou ochotu použít sílu proti demonstrantům, a jeho výroky jako „když začne rabování, začne i střelba“ naznačují agresivní přístup. Navíc jeho plánované dosazení loajálních spolupracovníků do Pentagonu vyvolává otázky, zda by armáda mohla být zneužita pro politické účely.

Právníci upozorňují, že Insurrection Act dává prezidentovi širokou pravomoc rozhodnout, co považuje za „legální“. To vyvolává otázky, zda vojáci musí splnit i eticky pochybné rozkazy. Podle vojenských právních norem jsou povinni uposlechnout všechny zákonné příkazy, avšak diskuze o jejich etické odpovědnosti přetrvává.

V minulosti se například generál Mark Milley omlouval za svou účast na kontroverzním incidentu na Lafayette Square, kde byla armáda nasazena proti demonstrantům.

Mnozí odborníci varují, že nepřipravenost na podobné situace by mohla vést k tragédiím, jako byl incident na Kent State University v roce 1970, kdy Národní garda zastřelila čtyři studenty. Vojáci nejsou vyškoleni na zvládání domácích nepokojů, což zvyšuje riziko eskalace násilí.

Otázka, jak by armáda měla reagovat na případné kontroverzní rozkazy, zůstává nevyřešena. Zatímco někteří navrhují, aby vojáci hledali právní radu nebo odmítli rozkazy, pokud je považují za neetické, jiní varují, že takový postup by mohl narušit princip civilní kontroly nad armádou. Právníci také upozorňují, že i při použití Insurrection Act musí být respektována práva občanů, jako je právo na pokojné shromažďování a ochrana před neodůvodněným zásahem.

Budoucnost ukáže, jak se armáda postaví k těmto dilematům. Jedno je však jisté: případné nasazení armády na domácí půdě v politicky rozdělené zemi by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro důvěru veřejnosti i pro samotnou ústavu Spojených států.