Podněstří v krizi: Gazprom a Kreml si protiřečí. Hrozí přímá ruská intervence

Separatistický region Podněstří v Moldavsku prožívá od začátku roku velké problémy. Poté, co vypršela smlouva o tranzitu zemního plynu mezi Ruskem a Ukrajinou do regionu už žádný neproudí. Bez topení a teplé vody tak zůstaly stovky tisíc lidí. EuroZprávy.cz o tom informovaly zde. 

Podněstří téměř okamžitě obdrželo nabídky pomoci od Evropské unie a Moldavska. Navzdory tomu tamní úřady moldavskou nabídku energetické a humanitární pomoci odmítly, což vyvolalo kritiku ze strany Evropské komise. „Separatistické vedení by mělo přestat blokovat alternativní řešení,“ zdůraznila mluvčí komise Anitta Hipper.

Moldavský premiér Dorin Recean obvinil Moskvu z vyvolání krize s cílem destabilizovat region. Podle jeho slov Rusko nejen zastavilo dodávky plynu, ale současně zabránilo jakékoli pomoci oblasti, kde má nelegálně rozmístěné vojenské jednotky. „Tato energetická krize je součástí širšího bezpečnostního problému, který má Rusko za cíl eskalovat před nadcházejícími parlamentními volbami v Moldavsku,“ upozornil Recean.

Analytici varují, že krize by mohla vést ke snaze o zpětnou reintegraci Podněstří do Moldavska. Takový krok by však mohl vyvolat agresivní reakci ze strany Ruska. „V Moldavské republice je příliš mnoho sil a aktérů, s jejichž pomocí se Ruská federace bude snažit zabránit případné snaze o sjednocení země a reintegraci Podněstří,“ uvedl Ion Manole, šéf moldavského think-tanku Promo-LEX, pro server Kyiv Independent.

Manole zároveň upozornil na záměry Ruska, které podle něj nepočítají s možností ztráty kontroly nad Podněstřím. „Cílem této krize je destabilizovat Moldavskou republiku a dostat ji pod úplnou kontrolu Ruska, a v žádném případě neztratit kontrolu nad Podněstřím,“ varoval.

Premiér Recean však situaci vnímá jako příležitost k ukončení separatismu v regionu. „Naším cílem je reintegrace země. To musí začít odchodem ruských vojsk, abychom mohli tuto oblast spravovat,“ prohlásil premiér a zdůraznil, že odstranění vojenského vlivu je klíčovým krokem k mírovému sjednocení Moldavska a Podněstří.

Čekají na ruskou intervenci?

Podle Anatolie Diruna, odborníka na politické vědy z Tiraspolu, pravděpodobně místní úřady čekají na zásah Moskvy. „Myslím, že by se situace mohla vyřešit během týdne či dvou, a proto preferují vyčkat na ruskou intervenci,“ uvedl Dirun.

Vůdce samozvané Podněsterské republiky, Vladim Krasnoselskij, mezitím zamířil na jednání do Moskvy, aby v Kremlu hledal řešení energetické krize. Tento krok vyvolal kritiku moldavské prezidentky Maiy Sanduové. „Odmítnutí Tiraspolu přijmout pomoc od Moldavska není jeho, ale Kremlu,“ prohlásila podle serveru Euractiv.

Politický analytik Vitalij Andrijevič zhodnotil možný výsledek Krasnoselského jednání. „Výsledkem Krasnoselského jednání v Moskvě může být pouze stejné stanovisko, že obnovení dodávek ruského plynu závisí na tom, zda Moldavsko zaplatí nedoplatky. Nebo by Rusko mohlo zvážit postoj Podněstří a říci, že zahájí dodávky k tomu či onomu datu přes balkánský koridor (Turecko, Bulharsko, Rumunsko), aniž by Moldavsko zaplatilo nedoplatky,“ objasnil.

Prezidentka Sanduová však před ruskými záměry varovala. „Energetická krize byla uměle vyvolána. Rusko má alternativní cesty, jak pokračovat v dodávkách nasmlouvaného zemního plynu. Jediným cílem Ruska je destabilizovat situaci v Moldavsku,“ uvedla.

Na druhé straně ruský propagandista a poradce Kremlu Nikolaj Patrušev připsal odpovědnost za krizi moldavským úřadům a neváhal hrozit. „Nemohu vyloučit, že agresivní protiruská politika Kišiněva povede k tomu, že se Moldavsko buď stane součástí jiné země, nebo přestane existovat,“ prohlásil.

Gazprom a Moskva si protiřečí

Moldovgaz, dceřiná společnost ruského energetického gigantu Gazpromu, upozornila, že dluh Podněstří za dodávky plynu dosáhl astronomické částky až 10 miliard dolarů. Zároveň Gazprom informoval, že dluh samotného Moldavska činí přibližně 709 milionů dolarů. Finanční audit však ukázal výrazně nižší částku, podle níž Kišiněv společnosti dluží kolem 8,6 milionu dolarů.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil Ukrajinu a Moldavsko ze zamezení dodávek plynu do Podněstří. Tato tvrzení však přicházejí v kontextu varování od Gazpromu z konce loňského roku, že kvůli neuhrazeným dluhům přeruší dodávky plynu do Moldavska na začátku letošního roku.

Kišiněv na tato obvinění reagoval poukazem na alternativní možnosti Moskvy. Zdůraznil, že Rusko mohlo využít jinou trasu k pokračování dodávek do Podněstří, čímž naznačil, že přerušení dodávek je spíše politickým rozhodnutím než technickou nutností. Tato situace tak dále prohlubuje napětí v již tak křehkém regionu.

Rusko si v celé situaci protiřečí především v argumentaci ohledně dodávek plynu. Na jedné straně Kreml prostřednictvím mluvčího Peskova obviňuje Ukrajinu a Moldavsko ze zamezení dodávek plynu do Podněstří, čímž se snaží svalit odpovědnost za energetickou krizi na jiné aktéry.

Na druhé straně však Gazprom už na konci minulého roku upozornil, že právě kvůli neuhrazeným dluhům přeruší dodávky plynu do Moldavska, což se nakonec stalo. Tento rozpor v narativu odhaluje, že zamezení dodávek je především výsledkem ruské strategie nátlaku, nikoliv jednání jiných zemí.

Další rozpor je patrný v ruském tvrzení, že energetická krize je důsledkem platební neschopnosti Moldavska. Finanční audit však prokázal, že dluh Kišiněva vůči Gazpromu činí pouze 8,6 milionu dolarů, což je zanedbatelná částka ve srovnání s obrovským dluhem Podněstří, který dosahuje 10 miliard dolarů.

Proč je Podněstří problematické?

Podněstří, jež se počátkem 90. let odtrhlo od Moldavska v důsledku rozpadu Sovětského svazu a rostoucích etnických a politických tenzí, zůstává mezinárodně neuznaným regionem s minimální diplomatickou legitimací.

Fakticky má oficiální vztahy pouze s gruzínskými separatistickými regiony Abcházií a Jižní Osetií, které Podněstří také jako jediné uznaly jako samostatný stát. Ani Rusko, které je klíčovým podporovatelem Podněstří, tento status formálně neuznalo, přestože v regionu udržuje přítomnost vojenských jednotek a poskytuje ekonomickou a politickou podporu.

Oblast Podněstří, kde žije významná ruská a ukrajinská menšina, byla v roce 1940 začleněna do Moldavské SSR, což způsobilo napětí mezi odlišnými jazykovými a kulturními skupinami. Po vyhlášení nezávislosti Moldavska v roce 1991 se Podněstří jednostranně prohlásilo za samostatný stát, což vedlo k ozbrojenému konfliktu mezi moldavskými silami a separatisty podporovanými ruskou armádou.

Konflikt byl ukončen příměřím v roce 1992, ale otázka statutu Podněstří zůstává nevyřešená. Podle serveru Balkan Insight Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo rezoluci, která označuje Podněstří za oblast pod vojenskou okupací Ruské federace.