Rusové se snaží svrhnout vládu v Kišiněvě. Moldavanům ale přislíbil podporu Biden

Před několika týdny ruský prezident Vladimir Putin anuloval dekret z roku 2012, který zajišťoval Moldavsku jeho suverenitu. Těsně předtím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před podporou sesazení kišiněvské proevropské vlády ze strany Ruska. Panovaly obavy z operace pod falešnou vlajkou, tvořící záminku pro budoucí ruskou invazi do Moldavska přes separatistické Podněstří. Moldavsku vyjádřila podpora řada státníků v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem. 

Separatistický region v Podněstří podle informací německého zpravodajského serveru Deutsche Welle momentálně hostí něco mezi 1500 až 2000 ruskými vojáky. Dalším problémem je největší skladiště zbraní v Evropě, které leží poblíž podněsterské vesnice Cobasna a skrývá 20 tisíc tun munice a vojenského vybavení.

Před ruskou agresí na Ukrajině se Podněstří z velké části živilo pašováním, které probíhalo i na ukrajinském teritoriu. Pro separatisty může být propojení s Krymem důležité, protože Ukrajina po začátku války uzavřela hranice a Podněstří čelí ekonomickému kolapsu.

Před více než týdnem moldavská prezidentka Maia Sandu jednala se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. „Polsko je naším klíčovým partnerem v usilování o demokracii a v budoucnosti prosperující Moldavsko,“ napsala na svém twitterovém účtu Sandu.

Při návštěvě Varšavy šéf Bílého domu Joe Biden moldavské prezidentce řekl, že Moldavsko má výslovnou a pevnou podporu USA. „To je to, co znamená solidarita. Odhodlání moldavského lidu žít svobodně mu získalo nezávislost a je na cestě ke členství v Evropské unii. Prezidentská Sandu je dnes zde. Jsem hrdý na to, že stojím při vás a svobodomyslném lidu Moldavska. Zatleskejte jí,“ vyzval Biden účastníky konference Bukurešťské devítky (B9), které se mimo jiné účastnil i český premiér Petr Fiala. 

Hluboké partnerství s Bukureští 

Bezmeznou podporu jedné z nejchudších zemí Evropy vyjádřil také rumunský prezident Klaus Iohannis. „Víme, že vždy existoval nátlak na Moldavsko, který měl poškodit pocit bezpečí napříč populací a destabilizovat politiku. Máme informace o bezprostředních akcích, ale nesmíme podcenit důležitost těchto informačních útoků,“ řekl podle serveru Romania Insider. Iohannis upozornil na ochotu jeho země podpořit Moldavsko ve všech případech. „Rumunsko není jen připravené, chce podpořit Moldavsko v jakémkoliv scénáři, opakuji, jakémkoliv scénáři.“ 

Bukurešť skutečně podporuje Kišiněv všemi možnými prostředky. Loni v listopadu rumunská ambasáda v moldavské metropoli oznámila, že Rumunská agentura pro mezinárodní rozvoj (RoAid) zkompletovala dva plány finanční podpory. První z nich věnuje projektu Doplnění nevratné finanční pomoci Moldavské republice 343 tisíc eur, dalších 100 tisíc dostala nemocnice Florești District. 

Měsíc před těmito kroky zase Rumunsko vystoupilo na pomoc při rozsáhlých výpadcích elektřiny po celém Moldavsku. Vyskytly se totiž problémy s dodávkami plynu skrze Podněstří prostřednictvím ruského energetického giganta Inter RAO. Z podněsterského města Cuciurgan do Moldavska kvůli tomu proudilo o 40 % méně energie.  

Omezení dodávek vytvořilo deficit 284 MW za den, Rumuni jsou denně do Moldavska schopni dodat pouze 235 MW. Rumunská firma Hidroelectrica dodávala do země od 13. října 100 MW elektřiny, což problémy úplně nezastavilo, avšak minimálně kritické moldavské infrastruktuře se taková pomoc velmi hodila. Před těžkými říjnovými ruskými útoky na svou energetickou infrastrukturu dodávala třetinu elektrické energie Moldavsku Ukrajina.  

Související

Moldavsko

Proruské vlivy nepomohly: Ostře sledované volby v Moldavsku vyhrála proevropská strana

Proevropská strana moldavské prezidentky Maie Sanduové směřuje k jasnému vítězství a nové většině v parlamentu ve volbách, které jsou považovány za klíčové pro budoucí cestu země do Evropské unie. Prezidentka Sanduová, která varovala voliče, že jejich demokracie je mladá a křehká, upozornila po hlasování na „masivní ruské vměšování“ s tím, že jde o budoucnost země, která leží mezi Ukrajinou a Rumunskem.
Moldavsko

Klíčová zkouška pro Evropu: Rusko utrácí obrovské částky za ovlivnění voleb v Moldavsku

Volby v Moldavsku představují klíčovou zkoušku, která rozhodne o evropské budoucnosti země. Prezidentka Maia Sandu, jejíž Strana akce a solidarity (PAS) brání svou parlamentní většinu, varovala před masivním ruským vměšováním. Rusko údajně utrácí obrovské částky za nákup hlasů a dezinformační kampaně. Pokud by proevropské hnutí v čele se Sanduovou neuspělo, mohlo by Moldavsko sklouznout zpět do sféry vlivu Moskvy.

Více souvisejících

Moldavsko Maia Sandu Rusko Joe Biden Podněstří Ruská armáda Rumunsko Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy