Rusové se snaží svrhnout vládu v Kišiněvě. Moldavanům ale přislíbil podporu Biden

Před několika týdny ruský prezident Vladimir Putin anuloval dekret z roku 2012, který zajišťoval Moldavsku jeho suverenitu. Těsně předtím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval před podporou sesazení kišiněvské proevropské vlády ze strany Ruska. Panovaly obavy z operace pod falešnou vlajkou, tvořící záminku pro budoucí ruskou invazi do Moldavska přes separatistické Podněstří. Moldavsku vyjádřila podpora řada státníků v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem. 

Separatistický region v Podněstří podle informací německého zpravodajského serveru Deutsche Welle momentálně hostí něco mezi 1500 až 2000 ruskými vojáky. Dalším problémem je největší skladiště zbraní v Evropě, které leží poblíž podněsterské vesnice Cobasna a skrývá 20 tisíc tun munice a vojenského vybavení.

Před ruskou agresí na Ukrajině se Podněstří z velké části živilo pašováním, které probíhalo i na ukrajinském teritoriu. Pro separatisty může být propojení s Krymem důležité, protože Ukrajina po začátku války uzavřela hranice a Podněstří čelí ekonomickému kolapsu.

Před více než týdnem moldavská prezidentka Maia Sandu jednala se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. „Polsko je naším klíčovým partnerem v usilování o demokracii a v budoucnosti prosperující Moldavsko,“ napsala na svém twitterovém účtu Sandu.

Při návštěvě Varšavy šéf Bílého domu Joe Biden moldavské prezidentce řekl, že Moldavsko má výslovnou a pevnou podporu USA. „To je to, co znamená solidarita. Odhodlání moldavského lidu žít svobodně mu získalo nezávislost a je na cestě ke členství v Evropské unii. Prezidentská Sandu je dnes zde. Jsem hrdý na to, že stojím při vás a svobodomyslném lidu Moldavska. Zatleskejte jí,“ vyzval Biden účastníky konference Bukurešťské devítky (B9), které se mimo jiné účastnil i český premiér Petr Fiala. 

Hluboké partnerství s Bukureští 

Bezmeznou podporu jedné z nejchudších zemí Evropy vyjádřil také rumunský prezident Klaus Iohannis. „Víme, že vždy existoval nátlak na Moldavsko, který měl poškodit pocit bezpečí napříč populací a destabilizovat politiku. Máme informace o bezprostředních akcích, ale nesmíme podcenit důležitost těchto informačních útoků,“ řekl podle serveru Romania Insider. Iohannis upozornil na ochotu jeho země podpořit Moldavsko ve všech případech. „Rumunsko není jen připravené, chce podpořit Moldavsko v jakémkoliv scénáři, opakuji, jakémkoliv scénáři.“ 

Bukurešť skutečně podporuje Kišiněv všemi možnými prostředky. Loni v listopadu rumunská ambasáda v moldavské metropoli oznámila, že Rumunská agentura pro mezinárodní rozvoj (RoAid) zkompletovala dva plány finanční podpory. První z nich věnuje projektu Doplnění nevratné finanční pomoci Moldavské republice 343 tisíc eur, dalších 100 tisíc dostala nemocnice Florești District. 

Měsíc před těmito kroky zase Rumunsko vystoupilo na pomoc při rozsáhlých výpadcích elektřiny po celém Moldavsku. Vyskytly se totiž problémy s dodávkami plynu skrze Podněstří prostřednictvím ruského energetického giganta Inter RAO. Z podněsterského města Cuciurgan do Moldavska kvůli tomu proudilo o 40 % méně energie.  

Omezení dodávek vytvořilo deficit 284 MW za den, Rumuni jsou denně do Moldavska schopni dodat pouze 235 MW. Rumunská firma Hidroelectrica dodávala do země od 13. října 100 MW elektřiny, což problémy úplně nezastavilo, avšak minimálně kritické moldavské infrastruktuře se taková pomoc velmi hodila. Před těžkými říjnovými ruskými útoky na svou energetickou infrastrukturu dodávala třetinu elektrické energie Moldavsku Ukrajina.  

Související

Moldavsko

Proruské vlivy nepomohly: Ostře sledované volby v Moldavsku vyhrála proevropská strana

Proevropská strana moldavské prezidentky Maie Sanduové směřuje k jasnému vítězství a nové většině v parlamentu ve volbách, které jsou považovány za klíčové pro budoucí cestu země do Evropské unie. Prezidentka Sanduová, která varovala voliče, že jejich demokracie je mladá a křehká, upozornila po hlasování na „masivní ruské vměšování“ s tím, že jde o budoucnost země, která leží mezi Ukrajinou a Rumunskem.
Moldavsko

Klíčová zkouška pro Evropu: Rusko utrácí obrovské částky za ovlivnění voleb v Moldavsku

Volby v Moldavsku představují klíčovou zkoušku, která rozhodne o evropské budoucnosti země. Prezidentka Maia Sandu, jejíž Strana akce a solidarity (PAS) brání svou parlamentní většinu, varovala před masivním ruským vměšováním. Rusko údajně utrácí obrovské částky za nákup hlasů a dezinformační kampaně. Pokud by proevropské hnutí v čele se Sanduovou neuspělo, mohlo by Moldavsko sklouznout zpět do sféry vlivu Moskvy.

Více souvisejících

Moldavsko Maia Sandu Rusko Joe Biden Podněstří Ruská armáda Rumunsko Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 11 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy