Proruské vlivy nepomohly: Ostře sledované volby v Moldavsku vyhrála proevropská strana

Proevropská strana moldavské prezidentky Maie Sanduové směřuje k jasnému vítězství a nové většině v parlamentu ve volbách, které jsou považovány za klíčové pro budoucí cestu země do Evropské unie. Prezidentka Sanduová, která varovala voliče, že jejich demokracie je mladá a křehká, upozornila po hlasování na „masivní ruské vměšování“ s tím, že jde o budoucnost země, která leží mezi Ukrajinou a Rumunskem.

Strana Akce a Solidarita (PAS) prezidentky Sanduové získala 50 % hlasů a výrazně tak porazila proruský Vlastenecký volební blok, který se pohyboval pod 25 %. Účast ve volbách dosáhla 52 %, což je více než v posledních letech. Na základě nejnovějších výsledků by si strana PAS měla zajistit 55 křesel ve sto-jednomístném parlamentu, čímž si zajistí většinu a nebude muset spoléhat na podporu menších stran.

Těsně po uzavření volebních místností se jeden z hlavních opozičních lídrů, Igor Dodon, prohlásil za vítěze, a to ještě před zveřejněním jakýchkoliv výsledků nebo odhadů, a vyzval k pondělním protestům před parlamentem. Dodon, adresující svá slova prezidentce Sanduové a její straně, apeloval na respektování hlasu občanů. Jedna ze stran jeho bloku byla přitom pouhé dva dny před volbami vyloučena kvůli údajnému nezákonnému financování.

Míru napětí kolem voleb dokládají hrozby bombovými útoky hlášené ve volebních místnostech v Itálii, Rumunsku, Španělsku a USA. Podobné incidenty byly zaznamenány i v samotném Moldavsku, kde byly zatčeny tři osoby podezřelé z plánování nepokojů den po volbách. Předseda strany PAS, Igor Grosu, obvinil z nedělních incidentů kriminální skupiny podporované Moskvou a vyzval k trpělivosti a klidu.

Policie v období před volbami ohlásila důkazy o bezprecedentním úsilí Ruska šířit dezinformace a nakupovat hlasy. Desítky mužů byly rovněž zatčeny s obviněním, že cestovaly do Srbska na výcvik se střelnými zbraněmi za účelem koordinace nepokojů. Vyšetřování BBC odhalilo síť slibující platby za zveřejňování proruské propagandy a falešných zpráv.

Moldavsko se potýká s dopady války na sousední Ukrajině, ale také s prudce rostoucími cenami a vysokou úrovní korupce. Prezidentka Sanduová, znovuzvolená loni v listopadu, varovala Moldavany: „Nezahrávejte si se svým hlasem, nebo ztratíte všechno!“ Zatímco Moskvě sympatizující strany tvrzení policie o vměšování odmítly jako vládní „show“ vytvořenou k zastrašení voličů, voliči vyjadřovali silné obavy.

Voliči jako Dan Spatar uvedli, že volí evropskou budoucnost namísto ruské minulosti, a že si zaslouží v tom pokračovat: „Vidíme, co se děje každý den na Ukrajině, a máme obavy.“ Marina, volička z Kišiněva, řekla, že volí „za mír v Moldavsku, za lepší život, za růst naší ekonomiky“ a cítí, že by bylo velmi obtížné pokračovat v cestě do Evropy s proruskou vládou.

Moldavsko má podél hranice s Ukrajinou také proruskou separatistickou enklávu Podněstří, kde je přítomna ruská armáda. Mnoho obyvatel tohoto území s moldavskými pasy je silně promoskevských. Igor Dodon tvrdil, že jim bylo bráněno v hlasování a byli obtěžováni.

U administrativní hranice Podněstří čekala dlouhá fronta aut, aby se dostala do 12 volebních místností otevřených za hranicí, některé vzdálené více než 20 km. Počet voličů z Podněstří dosáhl jen něco málo přes 12 000, což je oproti minulým letům pokles a naznačuje potíže, kterým čelili. Někteří voliči z Podněstří si stěžovali, že byli posíláni z jednoho města do druhého kvůli bombové hrozbě, což považovali za úmyslné zdržování, které je má odradit od hlasování. Jeden muž, který provozuje v Podněstří „ruský byznys“, jasně uvedl, že si přeje návrat proruských sil k moci.

Související

Moldavsko

Klíčová zkouška pro Evropu: Rusko utrácí obrovské částky za ovlivnění voleb v Moldavsku

Volby v Moldavsku představují klíčovou zkoušku, která rozhodne o evropské budoucnosti země. Prezidentka Maia Sandu, jejíž Strana akce a solidarity (PAS) brání svou parlamentní většinu, varovala před masivním ruským vměšováním. Rusko údajně utrácí obrovské částky za nákup hlasů a dezinformační kampaně. Pokud by proevropské hnutí v čele se Sanduovou neuspělo, mohlo by Moldavsko sklouznout zpět do sféry vlivu Moskvy.
Moldavsko

Jak Kreml zasahuje do voleb cizích států? BBC odhalila tajnou síť ruské propagandy

Britská stanice BBC odhalila tajnou síť, která je financována Ruskem a snaží se ovlivnit nadcházející volby v Moldavsku. Síť platila lidem za to, že zveřejňovali proruskou propagandu a falešné zprávy, jejichž cílem bylo poškodit proevropskou vládnoucí stranu. Tyto útoky mají za úkol narušit parlamentní volby, které se konají 28. září.

Více souvisejících

Moldavsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Kolik je na Ukrajině mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků? Analytici zveřejnili nová čísla

Ruské vojenské ztráty na Ukrajině dosáhly takové úrovně, že překonávají ztráty jakékoli světové mocnosti v konfliktech po druhé světové válce. Podle aktuální zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu. Celkové ztráty obou válčících stran se podle odhadů blíží ke dvěma milionům osob.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí: Evropu sevře arktický vzduch. Teploty se budou lišit až o 40 stupňů

Evropu čeká v nejbližších hodinách a dnech mimořádně dramatický meteorologický vývoj. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se už dnes odpoledne projeví napříč kontinentem teplotní rozdíl dosahující 30 až 40 °C. Zatímco v Litvě nebudou denní maxima vyšší než –15 °C, na jihu Španělska se teploty vyšplhají k letním +20 °C. Tento stav je způsoben výrazným vpádem arktického vzduchu, který zasáhne zejména Pobaltské státy, Polsko, Bělorusko a Ukrajinu.

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

Írán se neobvyklým krokem snaží vyvrátit spekulace, že při demonstracích zemřelo 30 tisíc lidí

V Íránu sílí požadavky na zahájení nezávislého vyšetřování počtu obětí, které zahynuly během nedávných protestů. Tato vlna tlaku přichází poté, co tamní vláda oznámila úmysl dohlédnout na zveřejnění jmen všech zesnulých. Tímto neobvyklým krokem se kabinet snaží vyvrátit tvrzení o páchání zločinů proti lidskosti a spekulace, že o život přišlo až 30 tisíc lidí.

před 4 hodinami

včera

Sociální sítě

Francie zavádí digitální revoluci: Zakáže sociální sítě pro mladé, mobily ve školách a americké aplikace na úřadech

Francouzští zákonodárci schválili průlomový zákon, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tento krok, za nímž stojí prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit mládež před negativními dopady nadměrného času stráveného u obrazovek. Dolní komora parlamentu přijala text výraznou většinou po dlouhém nočním jednání, čímž se Francie přiblížila k tomu, aby se po Austrálii stala druhou zemí s podobně přísnou regulací.

včera

Melania Trumpová

Prázdné sály i smích. Trumpovi chtěli dobýt Hollywood, na Melanii ale v největších městech skoro nikdo nepřišel

Dokumentární snímek s názvem „Melania“, který mapuje dvacetidenní období před návratem rodiny Trumpových do Bílého domu, podle CNN odhaluje hluboké politické rozdělení Spojených států. Zatímco v některých městech zejí kinosály prázdnotou, v konzervativních baštách, jako je Carmel v Indianě, se na první projekce tvořily fronty. Film, za jehož distribuční práva zaplatila společnost Amazon MGM Studios rekordních 40 milionů dolarů, vyvolává silné emoce i kontroverze ohledně svého původu a účelu.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.

včera

včera

Kongres USA

Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok

Vláda Spojených států amerických vstoupila v sobotu v sedm hodin ráno středoevropského času do částečného útlumu (shutdownu). Stalo se tak i přes dohodu o financování, kterou se v poslední chvíli podařilo schválit v Senátu. K přerušení toku peněz došlo o půlnoci východoamerického času, jen několik hodin poté, co senátoři odsouhlasili rozpočet pro většinu úřadů až do září.

včera

Válka v Izraeli

Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

včera

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

včera

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

včera

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

včera

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

včera

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

včera

30. ledna 2026 22:01

30. ledna 2026 21:18

30. ledna 2026 20:33

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 114

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 114 sportovců. Jedná se tak o překonání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

Zdroj: David Holub

Další zprávy