Jak Kreml zasahuje do voleb cizích států? BBC odhalila tajnou síť ruské propagandy

Tajný program, do kterého pronikla skrytá reportérka, vyplácel své účastníky, aby tajně nahrávali rozhovory s lidmi, kteří podporují proruskou opozici. Dalším úkolem bylo provádět fiktivní průzkumy. Tyto průzkumy byly prováděny jménem neexistující organizace, což je v Moldavsku nelegální. Organizátoři sítě chtěli využít tyto selektivní průzkumy jako podklad pro zpochybnění výsledků voleb. Výsledky průzkumu, které předpovídají porážku vládnoucí strany, již byly zveřejněny online.

Oficiální průzkumy ovšem uvádějí, že vládnoucí Strana akce a solidarity (PAS), kterou založila prezidentka Maia Sandu, má náskok před proruským Vlasteneckým volebním blokem (BEP). Britská stanice BBC také odhalila spojení mezi touto tajnou sítí a moldavským oligarchou Ilanem Shorem, který byl Spojenými státy a Velkou Británií sankcionován za korupci a proruskou činnost. Síť má také napojení na neziskovou organizaci Evrazia, která byla rovněž sankcionována, protože se v loňském roce údajně snažila uplácet moldavské občany, aby hlasovali proti vstupu do Evropské unie.

BBC infiltrovala síť prostřednictvím zprávy na platformě Telegram, kterou získala od informátora. Díky tomu se jí podařilo získat cenné informace o tom, jak taková proruská propaganda funguje. Skrytá reportérka Ana se společně s dalšími 34 rekruty účastnila tajných seminářů, které je měly připravit na jejich úkoly. Záminkou bylo, že se naučí, jak se stát národními vůdci. Zvláštní školení mělo za cíl ověřit, zda jsou rekruti vhodní pro zapojení do kampaně.

S Anou se následně spojila Alina Juc, koordinátorka celé sítě. Juc Aně řekla, že bude dostávat 3 000 moldavských lei (přibližně 170 dolarů) měsíčně za zveřejňování příspěvků na TikToku a Facebooku. Tyto platby měla dostávat od Promsvyazbank, ruské státní banky, která byla rovněž sankcionována a je oficiální bankou ruského ministerstva obrany. Zjistilo se, že Alina Juc pochází z Podněstří, proruského separatistického regionu ve východním Moldavsku.

Rekruti byli dokonce proškoleni, jak vytvářet příspěvky na sociálních sítích za pomoci umělé inteligence, konkrétně ChatGPT. Úkolem bylo vytvářet obsah, který se bude tvářit jako organický, ale bude obsahovat nepravdivá tvrzení, například že současná vláda se chystá zfalšovat výsledky voleb, že členství Moldavska v EU je podmíněno tím, že občané přijmou práva LGBTQ+, nebo že prezidentka Sandu se podílí na obchodování s dětmi.

BBC monitorovala dění na sociálních sítích a zjistila, že celá síť se skládá nejméně z 90 účtů na TikToku, z nichž některé se vydávají za zpravodajské portály. Od ledna zveřejnily tisíce videí, která dosáhla více než 23 milionů zhlédnutí a 860 tisíc lajků, přestože má Moldavsko jen 2,4 milionu obyvatel. Americká laboratoř pro digitální forenzní výzkum DFRLab, s níž BBC sdílela svá zjištění, zjistila, že širší síť mohla od ledna získat dokonce více než 55 milionů zhlédnutí.

Síť se nevěnovala jen propagandě, ale také nabízela 200 moldavských lei za hodinu za provádění neoficiálních průzkumů. Během těchto průzkumů měli účastníci nenápadně ovlivňovat lidi, aby změnili své názory. Kromě toho dostali za úkol tajně nahrávat rozhovory s těmi, kdo podporovali proruskou opozici. Tuto nahrávku by poté použili v případě vítězství PAS jako důkaz o tom, že volby byly zmanipulované.

Vláda Spojeného království tvrdí, že organizace Evrazia, která byla se sítí rovněž spojena, funguje v Moldavsku jménem zkorumpovaného oligarchy Ilany Shora, aby destabilizovala moldavskou demokracii. Ruská ambasáda v Británii popřela jakoukoli účast na šíření falešných zpráv a naopak tvrdí, že to je EU, kdo se snaží ovlivnit volby v Moldavsku.