Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert

Němci a Francouzi se snažili držet otevřené komunikační kanály v průběhu posledních let před válkou. Podle stálé zástupkyně při Politickém a bezpečnostním výboru EU Jitky Látal Znamenáčkové je Brusel terénem pro vytváření politik Evropské unie, které mají dopad na konkrétní lidi a země, včetně těch nečlenských.  

Na začátku roku 2021 se Vysoký představitel pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell rozhodl pro návštěvu Moskvy. „Prosili jsme ho, ať tam nejezdí. Francouzi a Němci ale stáli za otevřenými komunikačními kanály,“ připomněla Znamenáčková. Chování Ruska pak zase tyto kanály uzavřelo, načež docházelo k jejich opakovanému otevírání. „Přítrž tomu učinil až 24. únor.“ 

Českým úkolem bylo nastavit zrcadlo těmto unijním politikům. „Ne tak dramaticky, jako pobaltští a polští kolegové, ale ukazovat na to, že je potřeba podporovat ruskou občanskou společnost. Když jsme iniciovali podporu této společnosti před válkou, tak ji delegace Evropské unie v Moskvě odmítla, protože by tito lidé údajně trpěli a Rusko by je označilo za cizí agenty,“ dodala stálá zástupkyně.  

Zvláštní zmocněnec pro otázky Východního partnerství Jan Marian následně vylíčil, že únavě z ruské agrese jsme se prozatím vyhnuli. „Bohužel nás vždycky probere nějaká ruská akce.“  

Upozornil ale na ruské sázky na volební cyklus po Evropě a v USA, kdy se Rusové snaží volby významně ovlivňovat prostřednictvím informační války a rozdělováním společností. Marian pozitivně hodnotil udržení jednoty od roku 2014, díky které Rusové nedokázali svůj vliv uplatňovat. „Můžeme se bavit o pozici Německa a Francie. Únava může nastat, ale nenastane. Je obrovská škoda brexitu, protože teď nemáme Británii v Evropské unii. Hodně Ukrajině pomáhá.“ 

Michal Porízek z Institutu politologických studií FSV UK varoval před dlouhodobou přípravou Ruska na táhlý konflikt. „Nemyslím si, že dlouhá válka je úplně hypotetický scénář. Na druhou stranu bych před rokem nečekal, že podpora bude tak dlouho trvat a bude tak silná,“ pochvaloval. Upozornil na možné upřednostnění národních zájmů Spojených států. „Mnoho lidí nechce, aby byla na úkor pomoci Ukrajině poškozena americká ekonomika.“ 

Přiblížil zaujetí východní a střední Evropy tímto konfliktem. „V řadách jiných světových mocností není konflikt tak kriticky důležitý. Směrem do západní Evropy zájem o něj upadá a v Severní Americe klesá ještě víc. Velmoci jinde po světě ho berou jako důsledek dlouhodobého procesu,“ upřesnil Porízek.  

Například v Africe podle něj panují spíše obavy z ovlivnění potravinové bezpečnosti. „Africké země zajímá hlavně obnovení obilné dohody,“ vylíčil. Pro Čínu a Indii je konflikt pokračováním v trendu vymezování se proti USA, které vnímají jako hegemona Západu. „Začalo to administrativou Donalda Trumpa. Na demokratické Indii vidíme, že nejde jen o autoritářské země. Snaží se balancovat to, koho podpoří.“ 

Pařízek připomněl také nedávné společné námořní cvičení Jihoafrické republiky, Číny a Ruska. Konkrétně africká země se snaží poukázat na svou ochotu cvičit v zájmu vlastní bezpečnosti zároveň například s Francouzi a následně i autoritářskými státy. 

Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií FSV UK dbá hlavně na českou vytrvalost. „Česká republika může pokračovat v tom, co dělá, i po opadnutí podpory ze strany západních zemí. Evropská unie je velkou procesní mašinou, ve které Česko musí maximalizovat vliv v takové míře, jakou jí procesní nástroje umožňují.“