Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert

Bude pomoc Ukrajině pokračovat i v případě dlouhodobého konfliktu? Také nad tímto tématem debatovali členové Expertní skupiny pro Ukrajinu během konference na FSV Univerzity Karlovy. Podle některých by Česká republika měla pokračovat i v případě opadnutí pomoci ze Západu. V Severní Americe a západní Evropě totiž společnost nevnímá konflikt tak intenzivně jako ve státech středovýchodní Evropy.  

Němci a Francouzi se snažili držet otevřené komunikační kanály v průběhu posledních let před válkou. Podle stálé zástupkyně při Politickém a bezpečnostním výboru EU Jitky Látal Znamenáčkové je Brusel terénem pro vytváření politik Evropské unie, které mají dopad na konkrétní lidi a země, včetně těch nečlenských.  

Na začátku roku 2021 se Vysoký představitel pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell rozhodl pro návštěvu Moskvy. „Prosili jsme ho, ať tam nejezdí. Francouzi a Němci ale stáli za otevřenými komunikačními kanály,“ připomněla Znamenáčková. Chování Ruska pak zase tyto kanály uzavřelo, načež docházelo k jejich opakovanému otevírání. „Přítrž tomu učinil až 24. únor.“ 

Českým úkolem bylo nastavit zrcadlo těmto unijním politikům. „Ne tak dramaticky, jako pobaltští a polští kolegové, ale ukazovat na to, že je potřeba podporovat ruskou občanskou společnost. Když jsme iniciovali podporu této společnosti před válkou, tak ji delegace Evropské unie v Moskvě odmítla, protože by tito lidé údajně trpěli a Rusko by je označilo za cizí agenty,“ dodala stálá zástupkyně.  

Zvláštní zmocněnec pro otázky Východního partnerství Jan Marian následně vylíčil, že únavě z ruské agrese jsme se prozatím vyhnuli. „Bohužel nás vždycky probere nějaká ruská akce.“  

Upozornil ale na ruské sázky na volební cyklus po Evropě a v USA, kdy se Rusové snaží volby významně ovlivňovat prostřednictvím informační války a rozdělováním společností. Marian pozitivně hodnotil udržení jednoty od roku 2014, díky které Rusové nedokázali svůj vliv uplatňovat. „Můžeme se bavit o pozici Německa a Francie. Únava může nastat, ale nenastane. Je obrovská škoda brexitu, protože teď nemáme Británii v Evropské unii. Hodně Ukrajině pomáhá.“ 

Michal Porízek z Institutu politologických studií FSV UK varoval před dlouhodobou přípravou Ruska na táhlý konflikt. „Nemyslím si, že dlouhá válka je úplně hypotetický scénář. Na druhou stranu bych před rokem nečekal, že podpora bude tak dlouho trvat a bude tak silná,“ pochvaloval. Upozornil na možné upřednostnění národních zájmů Spojených států. „Mnoho lidí nechce, aby byla na úkor pomoci Ukrajině poškozena americká ekonomika.“ 

Přiblížil zaujetí východní a střední Evropy tímto konfliktem. „V řadách jiných světových mocností není konflikt tak kriticky důležitý. Směrem do západní Evropy zájem o něj upadá a v Severní Americe klesá ještě víc. Velmoci jinde po světě ho berou jako důsledek dlouhodobého procesu,“ upřesnil Porízek.  

Například v Africe podle něj panují spíše obavy z ovlivnění potravinové bezpečnosti. „Africké země zajímá hlavně obnovení obilné dohody,“ vylíčil. Pro Čínu a Indii je konflikt pokračováním v trendu vymezování se proti USA, které vnímají jako hegemona Západu. „Začalo to administrativou Donalda Trumpa. Na demokratické Indii vidíme, že nejde jen o autoritářské země. Snaží se balancovat to, koho podpoří.“ 

Pařízek připomněl také nedávné společné námořní cvičení Jihoafrické republiky, Číny a Ruska. Konkrétně africká země se snaží poukázat na svou ochotu cvičit v zájmu vlastní bezpečnosti zároveň například s Francouzi a následně i autoritářskými státy. 

Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií FSV UK dbá hlavně na českou vytrvalost. „Česká republika může pokračovat v tom, co dělá, i po opadnutí podpory ze strany západních zemí. Evropská unie je velkou procesní mašinou, ve které Česko musí maximalizovat vliv v takové míře, jakou jí procesní nástroje umožňují.“ 

Související

Více souvisejících

Česká republika EU (Evropská unie) Univerzita Karlova Jitka Látal Znamenáčková Jan Marian Ukrajina válka na Ukrajině diplomacie Ivo Šlosarčík

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy