Nasazení ruských vojáků v Podněstří do bojů na Ukrajině nebo napadení Moldavska není pravděpodobné. Rusko ale v oblasti může připravovat diverzní akce. Novinářům to dnes řekl Jaromír Plíšek z odboru východní Evropy ministerstva zahraničí, bývalý velvyslanec v Moldavsku, Rumunsku a Maďarsku. Podle současného velvyslance v Kišiněvě Stanislava Kázeckého je v Podněstří zhruba 6000 ruských vojáků.
Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr s několika stovkami tisíc obyvatel, se odtrhlo od Moldavska na počátku 90. let v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Podněstří oficiálně žádný stát neuznává, útvar má ale podporu Moskvy.
"Věřím, že taková představa, že Podněstří pomůže nějakým způsobem porazit Ukrajinu a nebo napadnout Moldavsko, je úplně lichá," uvedl Plíšek. "Jiná věc je, že ruské struktury tam jsou a můžou třeba připravovat nějaké diverzní akce. To už se asi i stalo a asi i dít bude," doplnil.
Podle Kázeckého jsou v Podněstří dvě skupiny vojsk s různým mandátem. První skupina byla na území umístěna v návaznosti na separatistický konflikt na začátku 90. let, v Podněstří jsou na základě platné dohody s Moldavskem. Současná proevropská moldavská vláda podle velvyslance z jejich přítomnosti není nadšená, ale ani ji nezpochybňuje.
Neplatí to však pro druhou část ruských vojáků, kteří jsou do Podněstří umístěni bez jakéhokoli politického mandátu a jedním z jejich hlavních úkolů je hlídání muničního skladu v Kolbasně. Podle odhadů v něm může být 20.000 tun vojenského materiálu, který se tam přesunul v 90. letech ze základen ruských vojsk v Evropě.
"Mužstvo je z velké části v posledních letech verbováno z občanů ruské národnosti pocházejících z Podněstří," uvedl Kázecký. Problematické je střídání důstojníků. "Většinově k němu docházelo a do určité míry asi dodnes dochází prostřednictvím kišiněvského letiště. Přiletí v civilním oblečení a pokračují dále do Podněstří," poznamenal. Tajné služby o nich ale často mají informace a několikrát se stalo, že jim neumožnily vstup do země. Nemají totiž možnost volného pohybu přes Ukrajinu. "Čili ta skupina je celkem izolovaná," dodal Kázecký.
Podněstří je podle něj politický problém. V moldavské vládě ale zároveň v současnosti není zájem na jeho eskalaci a stejně tomu je u podněsterských separatistů, míní. Odhaduje, že v oblasti nyní pobývá zhruba 250.000 až 300.000 obyvatel. Jde o průmyslovou část Moldavska s jedinou elektrárnou, železárnami a dalšími důležitými továrnami.
Ačkoli je administrativním jazykem v Podněstří výhradně ruština, nelze podle Kázeckého zdaleka říci, že v oblasti žijí jenom Rusové. Podle hrubých odhadů může být třetina Rusů, třetina Moldavanů a třetina Ukrajinců. Není tedy podle velvyslance pravdou, že by všichni Podněsterci podporovali agresi ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině.
Související
Putin přehání, tvrdí experti po analýze ruského postupu na Ukrajině
NYT: Ruský plán počítá s porážkou Ukrajiny ještě před letošní zimou
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák