Rusové se podle diplomata neplánují zapojit do bojů v Podněstří

Nasazení ruských vojáků v Podněstří do bojů na Ukrajině nebo napadení Moldavska není pravděpodobné. Rusko ale v oblasti může připravovat diverzní akce. Novinářům to dnes řekl Jaromír Plíšek z odboru východní Evropy ministerstva zahraničí, bývalý velvyslanec v Moldavsku, Rumunsku a Maďarsku. Podle současného velvyslance v Kišiněvě Stanislava Kázeckého je v Podněstří zhruba 6000 ruských vojáků.

Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr s několika stovkami tisíc obyvatel, se odtrhlo od Moldavska na počátku 90. let v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Podněstří oficiálně žádný stát neuznává, útvar má ale podporu Moskvy.

"Věřím, že taková představa, že Podněstří pomůže nějakým způsobem porazit Ukrajinu a nebo napadnout Moldavsko, je úplně lichá," uvedl Plíšek. "Jiná věc je, že ruské struktury tam jsou a můžou třeba připravovat nějaké diverzní akce. To už se asi i stalo a asi i dít bude," doplnil.

Podle Kázeckého jsou v Podněstří dvě skupiny vojsk s různým mandátem. První skupina byla na území umístěna v návaznosti na separatistický konflikt na začátku 90. let, v Podněstří jsou na základě platné dohody s Moldavskem. Současná proevropská moldavská vláda podle velvyslance z jejich přítomnosti není nadšená, ale ani ji nezpochybňuje.

Neplatí to však pro druhou část ruských vojáků, kteří jsou do Podněstří umístěni bez jakéhokoli politického mandátu a jedním z jejich hlavních úkolů je hlídání muničního skladu v Kolbasně. Podle odhadů v něm může být 20.000 tun vojenského materiálu, který se tam přesunul v 90. letech ze základen ruských vojsk v Evropě.

"Mužstvo je z velké části v posledních letech verbováno z občanů ruské národnosti pocházejících z Podněstří," uvedl Kázecký. Problematické je střídání důstojníků. "Většinově k němu docházelo a do určité míry asi dodnes dochází prostřednictvím kišiněvského letiště. Přiletí v civilním oblečení a pokračují dále do Podněstří," poznamenal. Tajné služby o nich ale často mají informace a několikrát se stalo, že jim neumožnily vstup do země. Nemají totiž možnost volného pohybu přes Ukrajinu. "Čili ta skupina je celkem izolovaná," dodal Kázecký.

Podněstří je podle něj politický problém. V moldavské vládě ale zároveň v současnosti není zájem na jeho eskalaci a stejně tomu je u podněsterských separatistů, míní. Odhaduje, že v oblasti nyní pobývá zhruba 250.000 až 300.000 obyvatel. Jde o průmyslovou část Moldavska s jedinou elektrárnou, železárnami a dalšími důležitými továrnami.

Ačkoli je administrativním jazykem v Podněstří výhradně ruština, nelze podle Kázeckého zdaleka říci, že v oblasti žijí jenom Rusové. Podle hrubých odhadů může být třetina Rusů, třetina Moldavanů a třetina Ukrajinců. Není tedy podle velvyslance pravdou, že by všichni Podněsterci podporovali agresi ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

Více souvisejících

Ruská armáda Podněstří Moldavsko

Aktuálně se děje

včera

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

včera

včera

včera

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

včera

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

včera

Jeroným Tejc, Martin Šebestyán, Ivan Bednárik

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

včera

Prezident Trump

Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní

Americký prezident Donald Trump vyvolal rozruch svými neotřelými návrhy ohledně pořádání dalších ročníků fotbalového mistrovství světa. Před nedělním finálovým utkáním mezi Španělskem a Argentinou na stadionu MetLife v New Jersey poskytl rozhovor televizi Fox, v němž otevřeně vyzval šéfa mezinárodní federace FIFA Gianniho Infantina, aby Spojeným státům co nejdříve opět přidělil pořadatelství tohoto šampionátu.

včera

Andrej Babiš

Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat

České zastoupení na summitu NATO doprovázela výrazná vnitropolitická tenze mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Českou delegaci tvořili vedle předsedy vlády a hlavy státu také ministr zahraničí Petr Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna. Vláda přitom s účastí prezidenta na vrcholné schůzce původně nepočítala, Ústavní soud však kabinetu předběžným opatřením nařídil, aby Pavlovi odjezd umožnil. Premiér Babiš následně prezidentovo působení na akci veřejně označil za ostudné a trapné.

včera

včera

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán utrpěl velmi těžké zásahy poté, co Spojené státy dokončily devátou noc leteckých úderů. Napříč íránským územím byly hlášeny četné výbuchy. Narůstající počty vojenských obětí a šířící se útoky v posledním období výrazně zvýšily obavy z propuknutí rozsáhlejšího válečného konfliktu.

včera

Déšť

Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil seznam stěžejních informací týkajících se počasí, které nás tento týden čeká. Podle meteorologů nabídne následující období proměnlivé podmínky s nižším podílem slunečního svitu, mírnějšími teplotami a proměnlivými srážkami.

Aktualizováno včera

MS ve fotbale

Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0

Fotbaloví fanoušci se dočkali. V neděli večer se odehrál dlouho očekávaný finálový zápas historicky největšího fotbalového světového šampionátu v dějinách, do kterého se nakonec dostali fotbalisté Španělska a Argentiny. Zatímco Španělé se snažili navázat na svůj dosud jediný titul z roku 2010, kdy poprvé a naposledy hráli finále MS, Argentina se pokusila obhájit titulu z roku 2022. To se jí ale nepovedlo a titul mistrů světa si podruhé v historii odneslo Španělsko.

19. července 2026 22:02

oděvy

Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat

V Evropské unii vstoupil v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení, obuvi a oděvních doplňků, což představuje nejnovější krok bloku ke snížení množství odpadu. Nové nařízení v rámci unijní směrnice o ekodesignu udržetelných výrobků se vztahuje na velké společnosti s více než 250 zaměstnanci a ročním čistým obratem přesahujícím 50 milionů eur. 

19. července 2026 20:50

19. července 2026 19:38

Ilustrační foto

Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou

Ministerstvo financí v pátek zveřejnilo poslední cenové stropy na pohonné hmoty, které určují nejvyšší povolené prodejní ceny pro nadcházející víkend. U obou hlavních druhů paliv došlo k jejich navýšení. Tyto hodnoty, které úřad zveřejňuje v cenovém věstníku, jsou zároveň úplně posledními stropy, jež stát určil. Od pondělí cenový strop na pohonné hmoty končí.

19. července 2026 18:24

19. července 2026 17:05

19. července 2026 15:50

Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět

Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy