Češi luští křížovky již 100 let. Začalo to v Lidových novinách

Snad každý z nás zná a někdy luštil křížovku, tedy vědomostní tištěnou hru většinou ve formě zvláštní tabulky, do níž se vpisují odpovědi na otázky. Cílem je vždy vyluštit nějakou tajenku, tedy určitý text, který je zapsán ve zvláštních (například jinou barvou označených) polích. Tajenka může být doplněním citátu nebo může sama o sobě dávat nějaký smysl. Křížovky mívají různou úroveň obtížnosti: zatímco vyluštění jednoduché zabere klidně jen pár minut, ty složitější nám může trvat dokončit i dlouhé hodiny. Křížovky mohou být konkrétněji tematicky zaměřené, nebo s legendou (tedy zodpovídanými otázkami) spíše všeobecného charakteru.

Historie křížovek: vznikla v Čechách ta první?

Historie křížovek se začala psát někdy na konci 19. století. Už tehdy se logické hry podobné těm dnešním začaly čas od času tisknout na stránkách časopisů, a to třeba v Anglii, Francii, Americe, ale také u nás. Nejstarší dochovaná česká křížovka vznikla roku 1899, kdy vyšla tiskem ve Sborníku hádanek Zlatá Prahy. Známé je i jméno autora této první křížovky, v tomto případě tedy ženy-autorky: byla jí Mlada Antošová z Modřan, toho času učitelka. Jednalo se o velice jednoduchou křížovku, do níž se doplňovala jednotlivá slova v pouhých dvou směrech. První luštitelská úloha tohoto typu tedy prokazatelně vznikla na našem území.

Za první složitější, a tedy tu „opravdovou“ křížovku je oficiálně považována ale až ta, kterou vymyslel muž jménem Arthur Wynne, Američan anglického původu, a vyšla dne 21. prosince roku 1913 v amerických novinách New York World, tedy o 14 let později než ta česká.

V Čechách se křížovky začaly poměrně rychle šířit již v první třetině 20. století, kdy také vznikala jednotná pravidla pro jejich tvorbu. Důležitý mezník v historii českých křížovek nastal přesně před 100 lety, tedy v roce 1925. Tehdy se k nám dostaly křížovky nové podoby, pro které se ujalo označení americké křížovky. První taková křížovka byla otištěna dne 18. ledna roku 1925 na stránkách Lidových novin. Co se do ní tehdy doplňovalo? Kupříkladu stav obilí: osev. Objevilo se tu i mužské a ženské jméno: Alan a Anna. Také jména cizího původu v křížovce staré sto let figurovala – anglické křestní jméno: Sam, turecké jméno: Oman nebo Mohamedánské jméno: Esad. Dále třeba pojmy související s počasím – ovzduší: atmosféra nebo předzvěst bouřky: mrak. Slova k doplnění hledal luštitel také v zeměpisu – moravská řeka: Odra, polské město: Lvov či pražská čtvrť: Vinohrady.

Od ledna 1925 se křížovky v Lidových novinách začaly objevovat pravidelně a rychle nabyly u čtenářů na oblibě. A tak se křížovky staly vyhledávaným a populárním koníčkem, kterým jsou ostatně pro mnohé lidi dodnes. Na stránkách časopisů mají své místo i v dnešní moderní době. Postupem času se dokonce luštění křížovek od pouhé zábavy povýšilo až takřka na úroveň sportovní disciplíny, když se začaly pořádat soutěže a „olympiády“. Na našem území si nadšenci do luštění křížovek v roce 1968 založili Svaz českých hádankářů a křížovkářů, který existuje dodnes.

Luštěním ke zdraví

Luštěním křížovek sice mnozí lidé jen tak „zabíjejí“ čas, dle vědeckých výzkumů tím však dělají i něco pro své zdraví. Některé studie totiž dokazují, že pravidelné luštění křížovek může zabránit rozvoji demence nebo Alzheimerovy choroby. Nad křížovkami si člověk zkrátka trénuje mozek. Zvláště pro seniory mohou být křížovky velkým přínosem, protože díky nim budou déle mentálně vitální.