Češi luští křížovky již 100 let. Začalo to v Lidových novinách

Oblíbeným koníčkem řady lidí po celém světě jsou křížovky. U nás se luští ve velkém přesně 100 let, dne 18. ledna 1925 se totiž začaly pravidelně objevovat na stránkách Lidových novin. A v časopisech je najdeme dodnes.

Snad každý z nás zná a někdy luštil křížovku, tedy vědomostní tištěnou hru většinou ve formě zvláštní tabulky, do níž se vpisují odpovědi na otázky. Cílem je vždy vyluštit nějakou tajenku, tedy určitý text, který je zapsán ve zvláštních (například jinou barvou označených) polích. Tajenka může být doplněním citátu nebo může sama o sobě dávat nějaký smysl. Křížovky mívají různou úroveň obtížnosti: zatímco vyluštění jednoduché zabere klidně jen pár minut, ty složitější nám může trvat dokončit i dlouhé hodiny. Křížovky mohou být konkrétněji tematicky zaměřené, nebo s legendou (tedy zodpovídanými otázkami) spíše všeobecného charakteru.

Historie křížovek: vznikla v Čechách ta první?

Historie křížovek se začala psát někdy na konci 19. století. Už tehdy se logické hry podobné těm dnešním začaly čas od času tisknout na stránkách časopisů, a to třeba v Anglii, Francii, Americe, ale také u nás. Nejstarší dochovaná česká křížovka vznikla roku 1899, kdy vyšla tiskem ve Sborníku hádanek Zlatá Prahy. Známé je i jméno autora této první křížovky, v tomto případě tedy ženy-autorky: byla jí Mlada Antošová z Modřan, toho času učitelka. Jednalo se o velice jednoduchou křížovku, do níž se doplňovala jednotlivá slova v pouhých dvou směrech. První luštitelská úloha tohoto typu tedy prokazatelně vznikla na našem území.

Za první složitější, a tedy tu „opravdovou“ křížovku je oficiálně považována ale až ta, kterou vymyslel muž jménem Arthur Wynne, Američan anglického původu, a vyšla dne 21. prosince roku 1913 v amerických novinách New York World, tedy o 14 let později než ta česká.

V Čechách se křížovky začaly poměrně rychle šířit již v první třetině 20. století, kdy také vznikala jednotná pravidla pro jejich tvorbu. Důležitý mezník v historii českých křížovek nastal přesně před 100 lety, tedy v roce 1925. Tehdy se k nám dostaly křížovky nové podoby, pro které se ujalo označení americké křížovky. První taková křížovka byla otištěna dne 18. ledna roku 1925 na stránkách Lidových novin. Co se do ní tehdy doplňovalo? Kupříkladu stav obilí: osev. Objevilo se tu i mužské a ženské jméno: Alan a Anna. Také jména cizího původu v křížovce staré sto let figurovala – anglické křestní jméno: Sam, turecké jméno: Oman nebo Mohamedánské jméno: Esad. Dále třeba pojmy související s počasím – ovzduší: atmosféra nebo předzvěst bouřky: mrak. Slova k doplnění hledal luštitel také v zeměpisu – moravská řeka: Odra, polské město: Lvov či pražská čtvrť: Vinohrady.

Od ledna 1925 se křížovky v Lidových novinách začaly objevovat pravidelně a rychle nabyly u čtenářů na oblibě. A tak se křížovky staly vyhledávaným a populárním koníčkem, kterým jsou ostatně pro mnohé lidi dodnes. Na stránkách časopisů mají své místo i v dnešní moderní době. Postupem času se dokonce luštění křížovek od pouhé zábavy povýšilo až takřka na úroveň sportovní disciplíny, když se začaly pořádat soutěže a „olympiády“. Na našem území si nadšenci do luštění křížovek v roce 1968 založili Svaz českých hádankářů a křížovkářů, který existuje dodnes.

Luštěním ke zdraví

Luštěním křížovek sice mnozí lidé jen tak „zabíjejí“ čas, dle vědeckých výzkumů tím však dělají i něco pro své zdraví. Některé studie totiž dokazují, že pravidelné luštění křížovek může zabránit rozvoji demence nebo Alzheimerovy choroby. Nad křížovkami si člověk zkrátka trénuje mozek. Zvláště pro seniory mohou být křížovky velkým přínosem, protože díky nim budou déle mentálně vitální. 

křížovky historie Noviny / tisk

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Elon Musk

Elon Musk udělal nečekaný obchod se sítí X. Prodal ji sám sobě

Elon Musk, miliardář se značným vlivem na současnou administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa, oznámil nečekaný krok. Sociální síť X (dříve Twitter) prodal za 33 miliard dolarů společnosti xAI, kterou také vlastní. Jde o firmu věnující se oblasti umělé inteligence. 

včera

Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností.

RECENZE: Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností

Do široké distribuce se po bohaté festivalové štaci dostává celovečerní debut dokumentaristiky Marie-Magdaleny Kochové. Ta druhá zaostřuje na osmnáctiletou protagonistku, která je takzvaným „skleněným dítětem“. Film však ústřední problematiku přesahuje a nabízí mnohem víc. Jde o jeden z emočně nejsilnějších zážitků roku.

včera

včera

včera

včera

Změna času na letní

Dnešní noc bude kratší kvůli změně času. Jak se s letním časem vyrovnat?

Každé jaro a podzim se musíme přizpůsobit změně času – jednou posouváme hodiny vpřed, podruhé zpět. Letní čas, který začíná právě dnes v noci, nám sice přináší delší světlé večery, ale zároveň ubírá hodinu spánku. Jaké důvody stojí za touto změnou? Jak ovlivňuje naše zdraví a který čas by nám prospíval nejvíce?

včera

Aktualizováno včera

včera

Aleš Michal

Populismus v Česku. Politolog pro EZ hodnotí nové kampaně ANO, SPD či Motoristů

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentuje aktuální dění na české politické scéně v době, kdy naplno startují kampaně před podzimními parlamentními volbami. Věnuje se proměně rétoriky hnutí ANO, stabilní pozici SPD, rostoucí roli sociálních sítí v mobilizaci mladých voličů i proměnám tradičního pravolevého dělení. Vysvětluje také, proč čelit populismu neznamená kopírovat jeho jazyk.

včera

Deník shopaholičky, natáčení v oblacích Prohlédněte si galerii

Toulová dostala Langmajera na vrchol

Natáčení nového filmu Deník shopaholičky režisérky Evy Toulové se vyšplhalo doslova do nebeských výšin. Štáb se usadil v restauraci Oblaca na Žižkovské věži, 66 metrů nad zemí. Když si Bára Seidlová užívala filmové rande s Lukášem Langmajerem, režisérka čelila nečekanému problému – Langmajerovo tříchodové menu mizelo tak rychle, že filmaři sotva stihli spustit kameru.

včera

včera

Jakub Menšík

Skvělý Menšík si v Miami poradil s Fritzem a zahraje si první finále turnaje Masters

Na prestižním turnaji Masters v Miami si finále zahraje český tenista Jakub Menšík, pro kterého to bude první finálová účast v kariéře v rámci tohoto turnaje. To proto, že se teprve devatenáctiletému reprezentantovi podařilo v semifinále porazit nasazenou trojku domácího tenistu Taylora Fritze ve třech setech 7:6, 4:6 a 7:6. Ve finále Menšíka čeká asi největší tenisová hvězda současnosti Srb Novak Djokovič.

včera

včera

včera

Den částečného zatmění Slunce je tady. Experti radí, jak ho sledovat

Milovníci astronomie se o víkendu mají na co těšit. V sobotu se totiž odehraje zatmění Slunce, které bude možné pozorovat ze střední Evropy. Na jev upozornila například Česká astronomická společnost. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy