Maďaři stále drží zajatce a popírají spolupráci s Ruskem. Čelí i psychologickému nátlaku, zní z Ukrajiny

Investigativní novináři ukrajinského serveru Kyiv Independent a maďarské pobočky RFE/RL zveřejnili článek poukazující na podivné chování Budapešti při výměně jedenácti ukrajinských válečných zajatců mezi Maďarskem a Ruskem. Dosud se jich na Ukrajinu vrátilo pouze pět. Zbytek zřejmě Maďaři drží v náročné situaci, údajně jsou vystaveni psychologickému nátlaku.

Podle nich není nic zvláštního na výměně vězňů prostřednictvím třetích zemí – podařilo se to za pomoci Turecka a Saúdské Arábie. Maďaři ale tentokrát Kyjev neinformovali.

Maďarské úřady se hájily tím, že transfer proběhl ve spolupráci ruské pravoslavné církve a maďarskou charitativní službou Maltézského řádu. Jenže investigativní reportéři zjistili, že do něj byl zapojen i sám maďarský stát.

Zatímco maďarská charita informovala o kroku coby „součásti mezinárodní církevní spolupráce“, vicepremiér země Zsolt Semjén informace o transferu „hrdě potvrdil“. Jeho osobní role při koordinaci údajně byla „lidskou a vlasteneckou povinností“.

Dalším problémem (zejména pro Budapešť) je, že Ruská federace nedělá rozdíly mezi činností státu a činnosti tamní pravoslavné církve. „I když pomineme dobře zdokumentovaný status církve jako politické složky režimu Vladimira Putina, zajatci byli zajati a drženi, stejně jako všichni ostatní, ruskou armádou, která by musela každé takové předání schválit,“ píše ukrajinský server.

„Převoz koordinoval Semjén a uskutečnil se na žádost Maďarska. Na převozu se podílela také maltézská charitativní služba,“ prozradil mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács na twitteru. Možná neúmyslně tak přiznal zapojení státu.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó za více než týden pro změnu zapojení vlády popřel, a to přímo před Evropských parlamentem. „Proběhla jednání mezi církevními a náboženskými organizacemi, do kterých se maďarský stát absolutně nezapojil. Vojáci se nyní mohou volně pohybovat po Maďarsku nebo se vrátit na Ukrajinu, jak se jim zlíbí.“

„Je těžké si představit, že by nejvyšší vedení země o této operaci nevědělo. Jsme si jisti, že o ní věděli a že tato práce byla schválena na nejvyšší úrovni,“ popsal mluvčí ukrajinského resortu zahraničí Oleg Nikolenko.

Ředitel ukrajinského think tanku Institut pro středoevropskou strategii Dmytro Tužanskij si podle Kyiv Independent servítky nebral vůbec. „Semjén je prodlouženou rukou Viktora Orbána, zejména v záležitostech Ruska, zejména v tak citlivých otázkách, jako je předávání válečných zajatců. Neudělal by jediný krok ani neřekl jediné slovo, kdyby mu to Viktor nedovolil,“ zdůraznil.

Maďarský premiér Orbán se k transferu prozatím nevyjádřil. Jeden z anonymních maďarských zdrojů ale potvrdil, že interní vládní směrnice stanovila, že se k záležitosti může vyjadřovat pouze Semjén.

Orbán opakovaně proklamuje kremelské propagandistické narativy. Několikrát zdůrazňoval nutnost zrušení západních sankcí vůči Rusku, a dokonce popíral suverenitu Ukrajiny jako země s tím, že je zcela závislá na západních financích. „Západ ve své zástupné válce s Ruskem bojuje do posledního ukrajinského vojáka,“ řekl předseda vlády Maďarska.

Maďarský expert na ruské záležitosti András Rácz prohlásil, že Maďarsko bylo brzkým oznámením transferu ze strany ruské církve a rychlou reakcí Ukrajiny vyvedeno z míry. „Mnohokrát jsem slyšel, že Semjén je označován za užitečného idiota, a to nejen v ruských otázkách. V tomto kontextu se Maďarsko vědomě stalo užitečným idiotem.“

Budapešť transfer ukrajinských vojáků do země ospravedlňovala tím, že šlo o etnické Maďary žijící v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Maďarsko-ukrajinský profesor na Užhorodské národní univerzitě Fedir Sándor uvedl, že v ukrajinské armádě slouží asi 400 etnických Maďarů, z toho 34 bylo zabito v boji.

Dle dostupných diplomatických zdrojů ale mluví maďarsky pouze jeden z jedenácti vyměněných zajatců a ten je zároveň jediným maďarským občanem, zbytek zajatců má jen maďarsky znějící příjmení. „Jsou to Ukrajinci, kteří mají prostě nějaký maďarský původ, ale jsou to představitelé ukrajinského státu, ukrajinského politického národa,“ poznamenal mluvčí Koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci Petr Jaceňko.

Situace těchto zajatců podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Olega Nikolenka rozhodně není příznivá. „Víme například, že jsou drženi na jednom místě, někteří příbuzní je mohli přijít navštívit, ale setkali se s nimi na jiném místě, než kde jsou drženi. Příbuzní přišli na určené místo a maďarská strana tyto vězně přivezla. Víme také, že neměli volný přístup například k mobilním telefonům nebo informacím.“

„Máme informace, a potvrzují to i Ukrajinci, kteří se vrátili na Ukrajinu, že tam byli vystaveni psychickému nátlaku, dostávali zkreslené informace,“ dodal. Manipulacemi mělo dojít k přesvědčení, že pokud se vrátí na Ukrajinu, budou okamžitě vráceni na frontu nebo souzeni jako dezertéři. Jeden ze zdrojů dokonce hovoří o tom, že byli nuceni k přijetí maďarského občanství.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině maďarská armáda Maďarsko Rusko

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy