Maďaři stále drží zajatce a popírají spolupráci s Ruskem. Čelí i psychologickému nátlaku, zní z Ukrajiny

Investigativní novináři ukrajinského serveru Kyiv Independent a maďarské pobočky RFE/RL zveřejnili článek poukazující na podivné chování Budapešti při výměně jedenácti ukrajinských válečných zajatců mezi Maďarskem a Ruskem. Dosud se jich na Ukrajinu vrátilo pouze pět. Zbytek zřejmě Maďaři drží v náročné situaci, údajně jsou vystaveni psychologickému nátlaku.

Podle nich není nic zvláštního na výměně vězňů prostřednictvím třetích zemí – podařilo se to za pomoci Turecka a Saúdské Arábie. Maďaři ale tentokrát Kyjev neinformovali.

Maďarské úřady se hájily tím, že transfer proběhl ve spolupráci ruské pravoslavné církve a maďarskou charitativní službou Maltézského řádu. Jenže investigativní reportéři zjistili, že do něj byl zapojen i sám maďarský stát.

Zatímco maďarská charita informovala o kroku coby „součásti mezinárodní církevní spolupráce“, vicepremiér země Zsolt Semjén informace o transferu „hrdě potvrdil“. Jeho osobní role při koordinaci údajně byla „lidskou a vlasteneckou povinností“.

Dalším problémem (zejména pro Budapešť) je, že Ruská federace nedělá rozdíly mezi činností státu a činnosti tamní pravoslavné církve. „I když pomineme dobře zdokumentovaný status církve jako politické složky režimu Vladimira Putina, zajatci byli zajati a drženi, stejně jako všichni ostatní, ruskou armádou, která by musela každé takové předání schválit,“ píše ukrajinský server.

„Převoz koordinoval Semjén a uskutečnil se na žádost Maďarska. Na převozu se podílela také maltézská charitativní služba,“ prozradil mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács na twitteru. Možná neúmyslně tak přiznal zapojení státu.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó za více než týden pro změnu zapojení vlády popřel, a to přímo před Evropských parlamentem. „Proběhla jednání mezi církevními a náboženskými organizacemi, do kterých se maďarský stát absolutně nezapojil. Vojáci se nyní mohou volně pohybovat po Maďarsku nebo se vrátit na Ukrajinu, jak se jim zlíbí.“

„Je těžké si představit, že by nejvyšší vedení země o této operaci nevědělo. Jsme si jisti, že o ní věděli a že tato práce byla schválena na nejvyšší úrovni,“ popsal mluvčí ukrajinského resortu zahraničí Oleg Nikolenko.

Ředitel ukrajinského think tanku Institut pro středoevropskou strategii Dmytro Tužanskij si podle Kyiv Independent servítky nebral vůbec. „Semjén je prodlouženou rukou Viktora Orbána, zejména v záležitostech Ruska, zejména v tak citlivých otázkách, jako je předávání válečných zajatců. Neudělal by jediný krok ani neřekl jediné slovo, kdyby mu to Viktor nedovolil,“ zdůraznil.

Maďarský premiér Orbán se k transferu prozatím nevyjádřil. Jeden z anonymních maďarských zdrojů ale potvrdil, že interní vládní směrnice stanovila, že se k záležitosti může vyjadřovat pouze Semjén.

Orbán opakovaně proklamuje kremelské propagandistické narativy. Několikrát zdůrazňoval nutnost zrušení západních sankcí vůči Rusku, a dokonce popíral suverenitu Ukrajiny jako země s tím, že je zcela závislá na západních financích. „Západ ve své zástupné válce s Ruskem bojuje do posledního ukrajinského vojáka,“ řekl předseda vlády Maďarska.

Maďarský expert na ruské záležitosti András Rácz prohlásil, že Maďarsko bylo brzkým oznámením transferu ze strany ruské církve a rychlou reakcí Ukrajiny vyvedeno z míry. „Mnohokrát jsem slyšel, že Semjén je označován za užitečného idiota, a to nejen v ruských otázkách. V tomto kontextu se Maďarsko vědomě stalo užitečným idiotem.“

Budapešť transfer ukrajinských vojáků do země ospravedlňovala tím, že šlo o etnické Maďary žijící v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Maďarsko-ukrajinský profesor na Užhorodské národní univerzitě Fedir Sándor uvedl, že v ukrajinské armádě slouží asi 400 etnických Maďarů, z toho 34 bylo zabito v boji.

Dle dostupných diplomatických zdrojů ale mluví maďarsky pouze jeden z jedenácti vyměněných zajatců a ten je zároveň jediným maďarským občanem, zbytek zajatců má jen maďarsky znějící příjmení. „Jsou to Ukrajinci, kteří mají prostě nějaký maďarský původ, ale jsou to představitelé ukrajinského státu, ukrajinského politického národa,“ poznamenal mluvčí Koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci Petr Jaceňko.

Situace těchto zajatců podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Olega Nikolenka rozhodně není příznivá. „Víme například, že jsou drženi na jednom místě, někteří příbuzní je mohli přijít navštívit, ale setkali se s nimi na jiném místě, než kde jsou drženi. Příbuzní přišli na určené místo a maďarská strana tyto vězně přivezla. Víme také, že neměli volný přístup například k mobilním telefonům nebo informacím.“

„Máme informace, a potvrzují to i Ukrajinci, kteří se vrátili na Ukrajinu, že tam byli vystaveni psychickému nátlaku, dostávali zkreslené informace,“ dodal. Manipulacemi mělo dojít k přesvědčení, že pokud se vrátí na Ukrajinu, budou okamžitě vráceni na frontu nebo souzeni jako dezertéři. Jeden ze zdrojů dokonce hovoří o tom, že byli nuceni k přijetí maďarského občanství.

Související

Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan

Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině maďarská armáda Maďarsko Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy