Maďaři stále drží zajatce a popírají spolupráci s Ruskem. Čelí i psychologickému nátlaku, zní z Ukrajiny

Investigativní novináři ukrajinského serveru Kyiv Independent a maďarské pobočky RFE/RL zveřejnili článek poukazující na podivné chování Budapešti při výměně jedenácti ukrajinských válečných zajatců mezi Maďarskem a Ruskem. Dosud se jich na Ukrajinu vrátilo pouze pět. Zbytek zřejmě Maďaři drží v náročné situaci, údajně jsou vystaveni psychologickému nátlaku.

Podle nich není nic zvláštního na výměně vězňů prostřednictvím třetích zemí – podařilo se to za pomoci Turecka a Saúdské Arábie. Maďaři ale tentokrát Kyjev neinformovali.

Maďarské úřady se hájily tím, že transfer proběhl ve spolupráci ruské pravoslavné církve a maďarskou charitativní službou Maltézského řádu. Jenže investigativní reportéři zjistili, že do něj byl zapojen i sám maďarský stát.

Zatímco maďarská charita informovala o kroku coby „součásti mezinárodní církevní spolupráce“, vicepremiér země Zsolt Semjén informace o transferu „hrdě potvrdil“. Jeho osobní role při koordinaci údajně byla „lidskou a vlasteneckou povinností“.

Dalším problémem (zejména pro Budapešť) je, že Ruská federace nedělá rozdíly mezi činností státu a činnosti tamní pravoslavné církve. „I když pomineme dobře zdokumentovaný status církve jako politické složky režimu Vladimira Putina, zajatci byli zajati a drženi, stejně jako všichni ostatní, ruskou armádou, která by musela každé takové předání schválit,“ píše ukrajinský server.

„Převoz koordinoval Semjén a uskutečnil se na žádost Maďarska. Na převozu se podílela také maltézská charitativní služba,“ prozradil mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács na twitteru. Možná neúmyslně tak přiznal zapojení státu.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó za více než týden pro změnu zapojení vlády popřel, a to přímo před Evropských parlamentem. „Proběhla jednání mezi církevními a náboženskými organizacemi, do kterých se maďarský stát absolutně nezapojil. Vojáci se nyní mohou volně pohybovat po Maďarsku nebo se vrátit na Ukrajinu, jak se jim zlíbí.“

„Je těžké si představit, že by nejvyšší vedení země o této operaci nevědělo. Jsme si jisti, že o ní věděli a že tato práce byla schválena na nejvyšší úrovni,“ popsal mluvčí ukrajinského resortu zahraničí Oleg Nikolenko.

Ředitel ukrajinského think tanku Institut pro středoevropskou strategii Dmytro Tužanskij si podle Kyiv Independent servítky nebral vůbec. „Semjén je prodlouženou rukou Viktora Orbána, zejména v záležitostech Ruska, zejména v tak citlivých otázkách, jako je předávání válečných zajatců. Neudělal by jediný krok ani neřekl jediné slovo, kdyby mu to Viktor nedovolil,“ zdůraznil.

Maďarský premiér Orbán se k transferu prozatím nevyjádřil. Jeden z anonymních maďarských zdrojů ale potvrdil, že interní vládní směrnice stanovila, že se k záležitosti může vyjadřovat pouze Semjén.

Orbán opakovaně proklamuje kremelské propagandistické narativy. Několikrát zdůrazňoval nutnost zrušení západních sankcí vůči Rusku, a dokonce popíral suverenitu Ukrajiny jako země s tím, že je zcela závislá na západních financích. „Západ ve své zástupné válce s Ruskem bojuje do posledního ukrajinského vojáka,“ řekl předseda vlády Maďarska.

Maďarský expert na ruské záležitosti András Rácz prohlásil, že Maďarsko bylo brzkým oznámením transferu ze strany ruské církve a rychlou reakcí Ukrajiny vyvedeno z míry. „Mnohokrát jsem slyšel, že Semjén je označován za užitečného idiota, a to nejen v ruských otázkách. V tomto kontextu se Maďarsko vědomě stalo užitečným idiotem.“

Budapešť transfer ukrajinských vojáků do země ospravedlňovala tím, že šlo o etnické Maďary žijící v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Maďarsko-ukrajinský profesor na Užhorodské národní univerzitě Fedir Sándor uvedl, že v ukrajinské armádě slouží asi 400 etnických Maďarů, z toho 34 bylo zabito v boji.

Dle dostupných diplomatických zdrojů ale mluví maďarsky pouze jeden z jedenácti vyměněných zajatců a ten je zároveň jediným maďarským občanem, zbytek zajatců má jen maďarsky znějící příjmení. „Jsou to Ukrajinci, kteří mají prostě nějaký maďarský původ, ale jsou to představitelé ukrajinského státu, ukrajinského politického národa,“ poznamenal mluvčí Koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci Petr Jaceňko.

Situace těchto zajatců podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Olega Nikolenka rozhodně není příznivá. „Víme například, že jsou drženi na jednom místě, někteří příbuzní je mohli přijít navštívit, ale setkali se s nimi na jiném místě, než kde jsou drženi. Příbuzní přišli na určené místo a maďarská strana tyto vězně přivezla. Víme také, že neměli volný přístup například k mobilním telefonům nebo informacím.“

„Máme informace, a potvrzují to i Ukrajinci, kteří se vrátili na Ukrajinu, že tam byli vystaveni psychickému nátlaku, dostávali zkreslené informace,“ dodal. Manipulacemi mělo dojít k přesvědčení, že pokud se vrátí na Ukrajinu, budou okamžitě vráceni na frontu nebo souzeni jako dezertéři. Jeden ze zdrojů dokonce hovoří o tom, že byli nuceni k přijetí maďarského občanství.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině maďarská armáda Maďarsko Rusko

Aktuálně se děje

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

včera

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy