Milost rodinným příslušníkům je v USA ojedinělá. Bidenovo omilostnění syna se zapíše do historie

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena omilostnit svého syna Huntera Bidena za trestné činy týkající se zbraní a daní je historickým precedentem v dějinách americké politiky, uvádí analýza CNN. Tento krok využil prezidentskou pravomoc, která je zaručena ústavou, a vyvolal rozsáhlou debatu o spravedlnosti, politických motivacích a zneužití moci.

Pravomoc prezidenta udělovat milosti za federální trestné činy je jedinečná a výhradní. Její účel byl původně zamýšlen jako prostředek pro nápravu nespravedlností a podporu jednoty. Prezident Biden však tento nástroj použil k omilostnění člena vlastní rodiny, což vyvolalo kontroverze ohledně jeho vhodnosti a možných dlouhodobých důsledků.

Hunter Biden, syn prezidenta, čelil letitému federálnímu vyšetřování, které začalo ještě za vlády Donalda Trumpa v roce 2018. Jeho případy zahrnovaly daňové nesrovnalosti a nepravdivé tvrzení při nákupu střelné zbraně. Prezident Biden tento krok ospravedlnil tvrzením, že trestní řízení bylo politicky motivováno a zneužito jeho politickými protivníky.

Podobné kroky byly v minulosti ojedinělé. Například Bill Clinton omilostnil svého nevlastního bratra Rogera za drogové delikty a Donald Trump svého tchána Charlese Kushnera. Žádný prezident však dosud neudělil milost vlastnímu synovi. Historici upozorňují, že zakladatelé USA při formulaci ústavy nepředpokládali, že by se prezidentské milosti mohly stát "rodinnou výsadou".

Bidenovo rozhodnutí přichází v období rostoucího skepticismu veřejnosti vůči spravedlnosti. Republikáni dlouhodobě kritizují údajnou existenci dvouúrovňového systému spravedlnosti a tento krok podle nich tuto teorii potvrzuje. Na druhé straně Biden obhajoval svůj čin jako odpověď na politickou zaujatost a zneužití spravedlnosti proti jeho rodině.

Prezidenti historicky využívali svou pravomoc udělovat milosti také ke kontroverzním účelům. Například Bill Clinton omilostnil finančníka Marca Riche, který byl v té době na útěku. Trump zase udělil milosti politickým spojencům, jako byl Paul Manafort nebo Steve Bannon. Bidenovo omilostnění Huntera Bidena však představuje výjimečný případ, protože jde o přímého člena rodiny.

Tento krok pravděpodobně ovlivní Bidenovo prezidentské dědictví. Přestože během svého prezidentství prosazoval rozsáhlé milosti, například v roce 2022, kdy zrušil tresty za drobné držení marihuany na federálních pozemcích, jeho rozhodnutí omilostnit vlastního syna vyvolalo silné reakce. Kritici tvrdí, že tímto činem porušil svůj veřejný závazek nezasahovat do soudních řízení týkajících se jeho rodiny.

Rozhodnutí prezidentů udělovat milosti v posledních týdnech svého úřadu je běžnou praxí, která často zahrnuje kontroverzní případy. Bidenovo rozhodnutí se odehrává během přechodného období po prezidentských volbách, kdy demokraté ztratili Bílý dům. To přidává dalšímu kontextu otázku, zda tento krok nebyl zaměřen na ochranu rodinného jména, spíše než na podporu principů spravedlnosti.

Případ Huntera Bidena a jeho milosti otevírá zásadní otázky o hranicích prezidentské moci, etice a důvěře veřejnosti v právní systém. Zatímco Biden tvrdí, že jeho rozhodnutí bylo reakcí na politickou nespravedlnost, jeho kritici ho obviňují z favoritismu a oslabení důvěry v nezávislost spravedlnosti. Jaký dopad to bude mít na budoucí vnímání prezidentské moci, ukáže až čas. 

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Joe Biden

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy