Politico: Válku nevyhrál, rozbít EU se ale Putinovi podařilo

Tato neformální aliance severních států měla tradičně nad rozpočtem EU pevnou kontrolu a dokázala v dlouhých jednáních často přehlasovat státy jižní Evropy. Vliv této koalice však nyní slábne. Válka na hranicích Evropy, ekonomické změny a nejistota ohledně amerického závazku k NATO přinutily severní státy přehodnotit své postoje – a tato změna přichází právě v době, kdy se EU připravuje na další klíčová rozpočtová jednání.

Jedním z klíčových faktorů, který mění dynamiku severní aliance, je důraz na suverenitu a bezpečnost. Země jako Dánsko nebo Finsko, které byly dříve zarytými odpůrci větších výdajů EU, nyní vážně uvažují o uvolnění rozpočtových pravidel ve prospěch obrany a odolnosti vůči vnějším hrozbám.

„Skupina severských a baltských států začíná prosazovat jinou vizi, zaměřenou na bezpečnost, což je odlišuje od ostatních šetrných zemí, jako je Nizozemsko nebo Rakousko,“ uvedla analytička Eulalia Rubio z think-tanku Jacques Delors Institute.

Zlomový okamžik nastal během novoročního projevu dánské premiérky Mette Frederiksen, která nečekaně podpořila větší investice do obrany a evropské suverenity. Frederiksen, dlouho známá svým skeptickým přístupem k hlubší integraci EU, označila současnou situaci za „novou dobu“, která vyžaduje přehodnocení dřívějších dogmat.

Frederiksenina změna postoje má potenciál přetvořit dynamiku rozpočtových jednání. Dánsko, které bude letos předsedat Radě EU, se může stát mostem mezi skupinami států s odlišnými prioritami. Podle Jacoba Funka Kirkegaarda z think-tanku Bruegel Frederiksen „osobně změnila svůj postoj o 180 stupňů“ a snaží se maximalizovat vliv Dánska na nadcházející vyjednávání.

Navzdory změnám není aliance severních států úplně mrtvá. Německo a Nizozemsko zůstávají neochvějnými odpůrci společného zadlužování EU na obranu, zatímco Rakousko pravděpodobně svou pozici ještě zpřísní, pokud se novým kancléřem stane Herbert Kickl, předseda krajně pravicové Svobodné strany, který je nakloněn Rusku.

Nicméně i mezi tradičně spořivými státy dochází k posunu. Finsko a Estonsko, které se nacházejí v blízkosti konfliktu na Ukrajině, nyní podporují společné zadlužování EU na nákup zbraní – myšlenku, která byla pro šetřílky dříve nepředstavitelná.

Rozhodující roli v budoucím směřování EU bude hrát Německo, největší ekonomika bloku. Pokud německé volby přinesou vítězství středopravé CDU vedené Friedrichem Merzem, očekává se návrat ke konzervativnímu přístupu. Naopak posun Německa směrem k větším výdajům by mohl inspirovat i ostatní země ke změně postoje.

Podle jednoho z evropských diplomatů je Německo „gravitačním bodem víceletého finančního rámce EU“ – jeho postoj do značné míry určuje výsledky jednání.

Putinova agrese proti Ukrajině zásadně změnila priority mnoha evropských států, včetně těch, které byly dříve symboly fiskální zdrženlivosti. Ačkoli tradiční rozdělení na šetřílky a příjemce rozpočtových prostředků stále existuje, rostoucí důraz na obranu a bezpečnost přináší do těchto jednání nové proměnné. Budoucnost aliance šetřílků bude záviset na vývoji geopolitické situace a postoji klíčových hráčů, jako je Německo.