Po léta byla koalice „šetřílků“ tvořená bohatými severními státy Evropské unie – v čele s Německem, Rakouskem, Dánskem, Švédskem, Finskem a Nizozemskem – synonymem pro přísnou fiskální disciplínu. Jejich přístup byl jednoduchý: žádné společné dluhy, žádné rozpočtové rozhazování a už vůbec ne bianko šeky pro Brusel, píše Politico.
Tato neformální aliance severních států měla tradičně nad rozpočtem EU pevnou kontrolu a dokázala v dlouhých jednáních často přehlasovat státy jižní Evropy. Vliv této koalice však nyní slábne. Válka na hranicích Evropy, ekonomické změny a nejistota ohledně amerického závazku k NATO přinutily severní státy přehodnotit své postoje – a tato změna přichází právě v době, kdy se EU připravuje na další klíčová rozpočtová jednání.
Jedním z klíčových faktorů, který mění dynamiku severní aliance, je důraz na suverenitu a bezpečnost. Země jako Dánsko nebo Finsko, které byly dříve zarytými odpůrci větších výdajů EU, nyní vážně uvažují o uvolnění rozpočtových pravidel ve prospěch obrany a odolnosti vůči vnějším hrozbám.
„Skupina severských a baltských států začíná prosazovat jinou vizi, zaměřenou na bezpečnost, což je odlišuje od ostatních šetrných zemí, jako je Nizozemsko nebo Rakousko,“ uvedla analytička Eulalia Rubio z think-tanku Jacques Delors Institute.
Zlomový okamžik nastal během novoročního projevu dánské premiérky Mette Frederiksen, která nečekaně podpořila větší investice do obrany a evropské suverenity. Frederiksen, dlouho známá svým skeptickým přístupem k hlubší integraci EU, označila současnou situaci za „novou dobu“, která vyžaduje přehodnocení dřívějších dogmat.
Frederiksenina změna postoje má potenciál přetvořit dynamiku rozpočtových jednání. Dánsko, které bude letos předsedat Radě EU, se může stát mostem mezi skupinami států s odlišnými prioritami. Podle Jacoba Funka Kirkegaarda z think-tanku Bruegel Frederiksen „osobně změnila svůj postoj o 180 stupňů“ a snaží se maximalizovat vliv Dánska na nadcházející vyjednávání.
Navzdory změnám není aliance severních států úplně mrtvá. Německo a Nizozemsko zůstávají neochvějnými odpůrci společného zadlužování EU na obranu, zatímco Rakousko pravděpodobně svou pozici ještě zpřísní, pokud se novým kancléřem stane Herbert Kickl, předseda krajně pravicové Svobodné strany, který je nakloněn Rusku.
Nicméně i mezi tradičně spořivými státy dochází k posunu. Finsko a Estonsko, které se nacházejí v blízkosti konfliktu na Ukrajině, nyní podporují společné zadlužování EU na nákup zbraní – myšlenku, která byla pro šetřílky dříve nepředstavitelná.
Rozhodující roli v budoucím směřování EU bude hrát Německo, největší ekonomika bloku. Pokud německé volby přinesou vítězství středopravé CDU vedené Friedrichem Merzem, očekává se návrat ke konzervativnímu přístupu. Naopak posun Německa směrem k větším výdajům by mohl inspirovat i ostatní země ke změně postoje.
Podle jednoho z evropských diplomatů je Německo „gravitačním bodem víceletého finančního rámce EU“ – jeho postoj do značné míry určuje výsledky jednání.
Putinova agrese proti Ukrajině zásadně změnila priority mnoha evropských států, včetně těch, které byly dříve symboly fiskální zdrženlivosti. Ačkoli tradiční rozdělení na šetřílky a příjemce rozpočtových prostředků stále existuje, rostoucí důraz na obranu a bezpečnost přináší do těchto jednání nové proměnné. Budoucnost aliance šetřílků bude záviset na vývoji geopolitické situace a postoji klíčových hráčů, jako je Německo.
Související

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Uvěznění ve vzájemné závislosti: Trumpovy kroky ohrožují trhy v Číně, Evropě i USA
EU (Evropská unie) , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 36 minutami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 52 minutami

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 1 hodinou

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 3 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
včera

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně
včera

Na Ukrajině zemřel osmnáctiletý chlapec z Británie. Byl jen potravou pro děla, svěřila se jeho matka
včera

Mafiánský Černák si podmanil celé Slovensko. Film obstojí jako temný thriller
včera

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu
včera

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic
včera

Před sedmi lety vystřelil Musk do vesmíru Teslu. Až nyní vyšlo najevo, co tím vlastně způsobil
včera

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa
včera

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili
včera

Kyjev čekají rušné týdny. Zelenskyj chce získat Trumpa na svou stranu před možnými mírovými jednáními s Ruskem
včera

Hamás propustil další izraelské rukojmí
včera
Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři
Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.
Zdroj: Libor Novák