Trump jde Rusům na ruku, protože nesnáší Zelenského, píše CNN

Trump v posledních 24 hodinách jasně ukázal, že jeho snaha o ukončení války na Ukrajině je ovlivněna osobní záští vůči prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Upozornila na to americká stanice CNN.

Americký prezident například nepravdivě tvrdil, že Zelenského podpora mezi Ukrajinci činí pouhá čtyři procenta, ačkoli ve skutečnosti přesahuje padesát procent. Zároveň prohlásil, že válku s Ruskem zahájila Ukrajina, což není pravda – 24. února 2022 ruské tanky překročily ukrajinské hranice a zaútočily na velká města, včetně metropole Kyjeva.

Zelenskyj od Trumpova zvolení opakovaně zdůrazňoval, že chce prosadit mír prostřednictvím síly. Tento přístup byl promyšlený, protože právě síla je něco, na co Trump dobře reaguje a co podporuje. Zdá se však, že ruská síla na něj zapůsobila ještě více – a Rusko tak vychází jako vítěz, aniž by muselo učinit jakýkoli ústupek.

Díky Trumpovým výrokům zvítězila ruská propaganda a narativ Kremlu, který ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem prosazuje už desítky let – s výraznou podporou dalších autoritářských režimů i vlastního silného bezpečnostního aparátu.

Trump například prohlásil, že největším nepřítelem Kremlu není Západ, ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého označil za „nezvoleného diktátora“ dosazeného na objednávku. Tento výrok nejenže ignoruje skutečnost, že Zelenskyj byl v roce 2019 zvolen ve svobodných a demokratických volbách s výraznou – až 73% - podporou voličů, ale zároveň nahrává ruské propagandě, která se dlouhodobě snaží delegitimizovat ukrajinské vedení. 

Jeho viceprezident JD Vance pak označil evropské demokratické lídry za „tyrany“, aniž by jakkoli zmínil autoritářskou minulost Ruska či Sovětského svazu. Tento výrok nejenže opomíjí historické represivní režimy, ale zároveň relativizuje současné autoritářské praktiky Kremlu. Vance tímto nahrál ruskému narativu, kdy Kreml vykresluje Západ jako skutečného nepřítele a legitimizuje vlastní agresivní politiku. 

Zelenskyj by teoreticky mohl vyvolat hlasování o své legitimitě, avšak podle CNN by to s sebou neslo několik zásadních problémů. Obyvatelé v okupovaných částech Ukrajiny by se k volebním urnám vůbec nedostali, čímž by byla narušena reprezentativnost hlasování. Navíc i v neokupovaných oblastech by volby byly extrémně komplikované, jelikož tyto regiony jsou pravidelně terčem ruského ostřelování.

Volby na Ukrajině bývají složité i v době míru, protože Rusko se je pokaždé snaží nějakým způsobem ovlivnit. V roce 2004 dokonce zasáhlo přímo do volebního procesu prostřednictvím svého preferovaného kandidáta na prezidenta Viktora Janukovyče, což vedlo k masovým protestům známým jako Oranžová revoluce. Tyto demonstrace, vyvolané manipulacemi a podvody během voleb, nakonec vedly k jejich anulování a následnému opakování, které přineslo jiný výsledek a oslabení ruského vlivu na ukrajinskou politiku.