Peking reaguje na sbližování Trumpa s Putinem. Obrací se na Evropu

Ještě před několika dny se zdálo, že Peking bude hrát klíčovou roli v Trumpově snaze ukončit válku na Ukrajině. Sám americký vůdce naznačoval, že by mohl využít silného čínského ekonomického vlivu na Rusko, aby dosáhl mírového řešení. Informovala o tom například americká stanice CNN. 

Pokud by k tomu došlo, Čína by mohla posílit svou image neutrální strany a hlasu globálního Jihu, který dokáže zprostředkovat mír v brutálním, téměř tříletém konfliktu. Nic takového se však nestalo – Peking nefiguruje v jednáních ani jako prostředník, ani jako otevřený spojenec Moskvy.

Čína už od začátku války na Ukrajině podstupuje značné riziko, zejména co se týče svého mezinárodního renomé. Po ruské invazi Peking útok neodsoudil, a naopak poskytl Moskvě pověstné „záchranné lano“ – pokračoval ve vysokém odběru ruské ropy a dodával Kremlu klíčové zboží, čímž pomohl zmírnit dopady západních sankcí.

Při úterních jednáních mezi ruskou a americkou delegací v saúdskoarabském Rijádu však žádný čínský představitel přítomen nebyl. „Čína podporuje veškeré úsilí vedoucí k mírovým rozhovorům,“ prohlásil šéf čínské diplomacie Wang Yi na zasedání Rady bezpečnosti OSN. To však byla jediná viditelná aktivita, kterou Čína v této záležitosti podnikla – a zároveň zřejmě jediná, kterou reálně mohla vykonat.

Expert na čínskou politiku Yun Sun toto chování označil za „obráceného Nixona“. Narážel tím na změnu americké zahraniční politiky na začátku 70. let, kdy prezident Richard Nixon ve spolupráci s šéfem diplomacie Henrym Kissingerem usiloval o zlepšení vztahů s Čínou. Cílem této strategie bylo využít rostoucí rozkol mezi Moskvou a Pekingem k posílení amerického geopolitického postavení.

„I kdyby to bylo jen 30 % ‚obráceného Nixona‘, zasévá to semínka pochybností. To může přimět Si Ťin-pchinga k tomu, aby zpochybnil strategické nastavení, kterému věnoval posledních dvanáct let budování vztahů s Ruskem – možná to není tak spolehlivé, možná to není tak pevné,“ vysvětlil.

Čína ale počítá s tím, že je v mezinárodním kontextu „jasně mocnější“ než Rusko „prakticky ve všech ukazatelích s výjimkou jaderných zbraní“. „Naproti tomu Čína má ve srovnání s Ruskem mnohem jasněji formulovanou pozitivní vizi budoucnosti a snaží se přimět velké množství států, ale i dalších aktérů, aby s ní při budování této vize spolupracovali,“ popsal už dříve pro EuroZprávy.cz Richard Turcsányi, programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS) a odborný asistent na olomoucké Univerzitě Palackého. 

Peking si zřejmě může být jistý tím, že jeho vazby s Moskvou jsou silné. „Čínsko-ruské vztahy jsou samostatnou ligou, mají pevný základ a silné institucionální vazby v posledních desetiletích. Nemyslím si, že by to některá ze stran nechala plavat, protože Trump je tam čtyři roky,“ uvedl politolog Yu Bin z Centra ruských studií Východočínské univerzity v Šanghaji. 

Čína se v současnosti snaží získat přízeň Evropy. Peking vyzval „všechny relevantní a zúčastněné strany zapojené do ukrajinské krize, aby se zapojily do procesu mírových jednání“. Tím vyjádřil podporu Evropě a potvrdil, že jí náleží místo u jednacího stolu.

Jako důležitého aktéra vnímá Peking i ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. „Je pro nás důležité zapojit Čínu, aby pomohla vyvinout tlak na Putina, aby válku ukončil. Myslím, že poprvé vidíme zájem Číny. Je to dáno především tím, že se nyní všechny procesy zrychlují,“ uvedl.