PŮVODNÍ ZPRÁVA | Číná překonává Rusko ve všem. Až na jednu oblast, upozorňuje expert pro EZ

Programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS) a odborný asistent na Univerzitě Palackého v Olomouci Richard Turcsányi pro EuroZprávy.cz vysvětlil rozdíly mezi čínským a ruským vlivem. Oba jsou od sebe odlišné, Čína Rusko mocensky předehnala prakticky ve všem – kromě jaderných zbraní. Zatímco „hrozba“ ze strany Moskvy je hlavně vojenská, u Pekingu je to podle něj mnohem méně jasné. 

Turcsányi popsal, že se v České republice zabýváme čínským vlivem dostatečně. „Myslím, že ČR patří ve světě, a i v Evropě mezi země, kde se čínský vliv řeší velmi intenzivně,“ nastínil exkluzivně pro EuroZprávy.cz. 

České instituce se podle něj dokonce zachovaly „přelomově“. „Kromě BIS byl například NÚKIB a jeho krok směrem k potenciálním rizikům ze strany čínských firem při budování 5G sítí jedním z průlomových i v mezinárodním kontextu,“ připomněl. 

Tím ale řešení tohoto vlivu nekončí. „V České republice probíhá velmi dynamická veřejná debata o současné Číně a souvisejících rizicích, Číně a jejímu vlivu se věnuje několik českých think tanků a stejně tak na českých vysokých školách působí řada odborníků na Čínu, kteří se mimo jiné zabývají řadou otázek spojených s čínským vlivem,“ shrnul Turcsányi. 

Aktivita se týká i médií, které k čínskému vlivu přistupují jinak, než většina zahraniční konkurence. „Také česká média se velmi často zabývají problematikou čínského vlivu – myslím, že v kritičtější podobě, než je tomu v naprosté většině evropských zemí. Podobně situaci vnímá i velká část politického spektra, zejména strany současné koalice (a také Piráti),“ doplnil. 

Čína a vše, co s ní souvisí, je v Česku „vysoce sekuritizované téma, rozhodně víc než ve srovnání s většinou zemí EU,“ pokračoval programový ředitel CEIAS a dodal, že tento přístup má i některé negativní důsledky. „Například již delší dobu říkám, že by Česká republika mohla svůj postoj vůči Číně více koordinovat se svými evropskými partnery.“

Čína Rusko jasně překonává

Podle experta je Čína v mezinárodním kontextu „jasně mocnější“ než Rusko „prakticky ve všech ukazatelích s výjimkou jaderných zbraní“. Mezinárodní vliv Moskvy popsal jako „moc či vliv, který plyne z vydírání a narušování mezinárodní stability“. 

„Naproti tomu Čína má ve srovnání s Ruskem mnohem jasněji formulovanou pozitivní vizi budoucnosti a snaží se přimět velké množství států, ale i dalších aktérů, aby s ní při budování této vize spolupracovali,“ přiblížil olomoucký expert. 

Čína je ve „zcela jiné lize“ v i ohledu ekonomiky coby jednoho z nejdůležitějších rozměrů mezinárodní moci a vlivu. „Soupeří s USA a EU jako jedna z nejmocnějších ekonomik světa. Rusko má z ekonomického hlediska postavení regionální mocnosti,“ poznamenal Turcsányi.

„Vztah Ruska s Čínou je již dnes nerovným partnerstvím, kdy Rusko je mnohem slabší a potřebuje Čínu podstatně více než naopak,“ uvedl.

Vliv Číny je podle něj značně odlišný od ruského. „Vliv Číny vnímám jako samostatnou kapitolu, již ve srovnání s Ruskem, ale ještě více ve srovnání s ostatními členy BRICS, kteří jsou skutečně velmi různorodí a někteří z nich jsou také poměrně důležitými a blízkými partnery EU a NATO,“ vysvětlil. 

Obávat se Ruska, anebo Číny?

Turcsányi dále zdůrazil, že si „EU a NATO musí uvědomit“, že „Rusko a Čína jsou významně odlišní aktéři“. „Zatímco hrozba ze strany Ruska je bezprostřední a především vojenská, v případě Číny je to méně jasné.“

Proto nacházíme rozdíly i v terminologii. „EU, ale i USA a další aktéři o Číně nehovoří pouze jako o ‚hrozbě‘, ale používají více termínů – v případě EU například říkáme, že Čína je v jednu chvíli partnerem v globálních otázkách, ekonomickým konkurentem a systémovým soupeřem,“ vysvětlil programový ředitel CEIAS.

Podle Turcsányiho je nejvhodnějším jediným slovem pro vyjádření pozice Číny vůči západu slovo „výzva“. Jde o výzvu „našemu ekonomickému modelu a schopnosti konkurovat, politickým hodnotám demokracie a lidských práv, mezinárodním normám a právu a tak dále“.

EU a NATO „se tedy musí zabývat bezprostřední ruskou vojenskou hrozbou a zároveň konkurovat Číně ekonomicky, technologicky a politicky – a také vojensky, pokud jde o budování schopností a kapacit pro případné budoucí konflikty v dlouhodobém horizontu“. 

Transatlantickou spolupráci v oblasti Číny popsal jako velmi intenzivní a dlouhodobou, „zejména za (amerického prezidenta Joea) Bidena“. „Do budoucna jsem však skeptický k tomu, že by se tato spolupráce mohla posunout na nějakou vyšší úroveň. USA a EU mají sice podobnou definici problémů týkajících se Číny, ale v mnoha ohledech mají odlišné představy o možných řešeních a obecně také o budoucí vizi,“ vysvětlil. 

Varoval před zvolením republikánského exprezidenta Donalda Trumpa do čela Bílého domu. „Pokud bude Trump znovu zvolen, může se transatlantická spolupráce dostat pod velký tlak, včetně tak zásadních věcí, jako jsou bezpečnostní záruky v rámci NATO,“ upozornil. 

„Je třeba připomenout, že jak EU, tak USA mají řadu vlastních problémů souvisejících s domácí ekonomickou situací, která je rovněž spojena s politickou situací,“ podotkl Turcsányi.

Připomněl, že EU a USA mezi sebou nebyly schopny vyjednat ani obchodní dohodu. „Naopak, v posledních letech došlo k několika hospodářským střetům,“ uzavřel.