Ruský prezident Vladimir Putin v úterý varoval, že pokud západní státy povolí Ukrajině použít jejich zbraně k útokům na ruském území, bude to mít vážné následky. "Tato neustálá eskalace může mít vážné následky," řekl Putin během návštěvy Uzbekistánu, uvedla agentura AFP.
"Evropské státy, zejména ty menší, by si měly být vědomy toho, s čím si zahrávají. Měly by si uvědomit, co může znamenat útok na Rusko, zvláště pokud mají malá a hustě osídlená území," varoval Putin.
Putin také kritizoval západní novináře za to, že neinformují o ostřelování ruského pohraničního města Belgorod a dalších přilehlých oblastí.
"Každý mluví jen o tom, že Rusko otevřelo novou frontu a útočí na Charkov, ale ani slovo o tom, co to způsobilo," uvedl Putin, a dodal, že Ukrajina si tuto situaci "způsobila sama" a "sklízí plody své činnosti."
Ruský prezident rovněž varoval, že "to samé se může stát, pokud se použijí vysoce přesné zbraně dlouhého doletu." Toto prohlášení učinil v reakci na otázku novináře ohledně diskusí o možnosti, že ukrajinské ozbrojené síly použijí západní zbraně dlouhého doletu k útokům na ruské území.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell v úterý požádal členské země, aby vyvážily obavy z eskalace konfliktu s potřebou Ukrajiny bránit se. Kyjev má podle něj právo použít západní zbraně k zasahování cílů v Rusku. Informuje agentura AFP.
"Podle válečného práva je to naprosto možné a není to v rozporu... Mohl bych se revanšovat nebo bych mohl bojovat proti tomu, kdo proti mně bojuje ze svého území. Musíte najít rovnováhu mezi rizikem eskalace a potřebou Ukrajinců bránit se, " řekl Borrell na začátku schůzky ministrů obrany členských zemí EU v Bruselu.
Kyjev naléhá na své západní partnery, aby mu pomocí jejich zbraní dlouhého doletu umožnily zasahovat cíle v Rusku. Spojené státy a Německo jsou však proti tomu kvůli obavám, že by je to mohlo zatáhnout do přímého konfliktu s Moskvou.
Borrellova slova podpořili na jednání někteří ministři obrany. Nizozemsko nemá v tomto směru žádná omezení a doufá, že "ostatní země, které mají jiné postoje, to změní" , uvedla šéfka nizozemského resortu obrany Kajsa Ollongrenová. "Je docela možné, že musí zasahovat cíle i uvnitř Ruska. Můj názor je, že by se o tom nemělo diskutovat," dodala.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur doufá, že "všechny země, které mají tato aktiva, dají povolení Ukrajině" . Podle jeho slov "nemůže být normální, že Rusko útočí velmi hluboko na ukrajinské území a Ukrajinci bojují s jednou rukou za zády".
Západní země by měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaná Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se. Prohlásil to i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, uvedla agentura AFP.
"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.
Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.
Související
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Online Komunální volby začaly. Lidé dnes a zítra rozhodnou o vedení měst
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření
před 2 hodinami
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
před 3 hodinami
Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby
před 3 hodinami
Za smrt muže ve Dvoře Králové může dítě. Přiznalo se policistům
před 3 hodinami
Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA
před 4 hodinami
Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení
před 5 hodinami
Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna
před 6 hodinami
Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth
před 7 hodinami
Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení
včera
Přežila smrtící injekci, co ale bude s Pikeovou dál? Ve hře je elektrické křeslo i oběšení
včera
Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr
včera
USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump
včera
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
včera
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
včera
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
včera
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
včera
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
včera
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
včera
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.
Zdroj: Libor Novák