Testovat na koronavirus se musí i v období chřipek, apeluje WHO

Lidé vykazující příznaky nákazy koronavirem by měli být testováni i v podzimních a zimních měsících, kdy se více šíří chřipková onemocnění. Na dnešní virtuální tiskové konferenci evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) to na dotaz ČTK uvedla zástupkyně organizace Catherine Smallwoodová.

Světová zdravotnická organizace
doporučujeme

Šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge zároveň zdůraznil nutnost testovat, trasovat a dodržovat hygienická opatření. Poznamenal, že společností v důsledku dlouhotrvající pandemie prostupuje únava, která je přirozená a vyžaduje empatický a cílený přístup.

Kluge zdůraznil, že efektivní přísná protikoronavirová opatření zavedená na jaře se Evropě vyplatila, jelikož v červnu byl zaznamenán významný pokles nových případů koronaviru. Zářijové nárůsty nakažených by ale podle něj měly být budíčkem. Ačkoli odrážejí i větší míru testování v regionu, rovněž dokládají alarmující šíření nákazy, uvedl. Největší podíl nově infikovaných podle něj tvoří lidé ve věku 25 až 49 let, i když nárůsty byly zaznamenány i u starších osob. Dosud se v Evropě podle Klugeho nákaza prokázala u více než 4,8 milionů lidí a více než 226.500 osob s onemocněním covid-19 zemřelo.

Dopady pandemie na společnost, ekonomiku a duševní zdraví Kluge označil za "monumentální". Tam, kde převládly dezinformace a politikaření, se podle něj koronavirus ukázal jako nemilosrdný. K aktuálnímu nárůstu případů v některých evropských státech řekl, že efektivními opatřeními jsme s koronavirem bojovali a musíme i nadále.

Současná situace ve srovnání s jarem se liší tím, že toho o koronaviru víme mnohem víc, uvedl Kluge a dodal, že toto "know-how" musí být uplatněno v praxi. Zdůraznil, že je nutné testovat, trasovat, dodržovat hygienická pravidla a společenské distancování, chránit zdravotníky a zajistit dostatek osobních ochranných prostředků a lůžek na jednotkách intenzivní péče. Čtrnáctidenní karanténa doporučená WHO je podle něj konzervativní odhad na základě dosavadních poznatků a zahrnuje tři až pět dní před vykazováním příznaků onemocnění covid-19. I mírné zkrácení karantény podle něj může mít významný dopad. Zároveň zdůraznil, že karanténa má být zachována a případně adaptována na základě poznatků, a poukázal také na nutnost společného evropského přístupu.

Na dotaz ČTK, zda rozhodnutí českých úřadů nenařizovat karanténu v případech, kdy se člověk setká s nakaženým, ale oba mají roušku nebo respirátor, hodnotí WHO jako bezpečné, Smallwoodová přímo neodpověděla. Prohlásila, že jedním ze základních pilířů boje s koronavirem je nadále trasování kontaktů, které zahrnuje řadů kroků vnímaných v kontextu opatření na ochranu veřejného zdraví. Jedním z těchto kroků je podle ní vyhodnocení rizika nákazy v dané situaci; podle toho by hygienici měli rozhodnout, zda má být nařízena karanténa.

"Pokud je nařízena karanténa, doporučení WHO pro všechny členské státy je, aby trvala 14 dní od nejnovějšího kontaktu s osobou nakaženou koronavirem," uvedla Smallwoodová. Český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch 24.srpna novinářům řekl, že od 1. září bude v Česku platit zkrácení izolací a karantén osob nakažených covidem-19 ze 14 dní na deset.

S očekávaným nárůstem chřipkových onemocnění na podzim je podle Smallwoodové nutné sledovat kromě koronaviru i vývoj chřipky, což laboratorní systémy podle ní umožňují. Zároveň by se nic nemělo měnit na tom, že lidé s příznaky koronaviru by měli být testováni.

Česká pobočka WHO tento měsíc uvedla, že šíření covidu-19 v Česku považuje za znepokojivé, a varovala, aby země neomezovala trasování kontaktů nakažených jen na ty s příznaky či těžkým průběhem infekce, ale aby zvýšila testovací kapacity. Premiér Andrej Babiš kritiku odmítl a organizaci vzkázal, aby raději mlčela. Ministr Vojtěch zdůraznil, že Česko trasovat nepřestane, chce ale systém změnit a zefektivnit.

Významnou část dnešní tiskové konference Kluge věnoval únavě, která v důsledku dlouhotrvající pandemie prostupuje společností. Je to podle něj přirozená reakce vyžadující empatický přístup. Úřady by se podle něj měly zaměřit na skupiny, které touto únavou trpí nejvíce, a uplatnit příslušná opatření tam, kde to lze. V této souvislosti se zmínil o mladých lidech a o nutnosti hledat nové formy společenského kontaktu, které jsou bezpečné a zmírní pocity samoty.

Na dotaz ČTK, zda děti a učitelé při vyučování mají nosit roušky, Smallwoodová uvedla, že je nutné brát v úvahu lokální kontext. U dětí mladších pěti let WHO roušky nedoporučuje, u dětí do 11 let to závisí na rizicích a u starších dětí a mladistvých by se mělo v otázce roušek postupovat stejně jako u dospělých a opět s ohledem na epidemickou situaci, uvedla. Poukázala také na nutnost rozestupů a ventilace v uzavřených místnostech.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Policie zadržela stovky demonstrantek v centru Minsku

19.09.2020 17:30 Aktualizováno Běloruská policie dnes v centru Minsku zadržela stovky demonstrantek, které se zúčastnily…

Republikáni mají povinnost Ginsburgovou ihned nahradit, tvrdí Trump.…

19.09.2020 17:14 Republikáni mají povinnost neodkladně nahradit soudkyni Nejvyššího soudu Ruth Baderovou…

V Portlandu se po pauze opět protestovalo, policie zatkla 11 lidí

19.09.2020 16:33 V ulicích města Portland na západě Spojených států po více než týdenní pauze opět propukly protesty…

V Bangkoku se koná další velká demonstrace. Chceme se zbavit vlády, říká…

19.09.2020 16:00 Přibližně 20.000 lidí se dnes v podvečer místního času (odpoledne SELČ) navzdory dešti zapojilo do…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama