Ukrajina zničila výkonnou radarovou stanici na západě Ruska

Ukrajinská tajná služba SBU informovala několik ukrajinských médií o úspěchu ukrajinských sil, kterým se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska. 

Tato stanice monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí. Podle zdroje z rozvědky šlo o stanici Něbo-U, která je odhadována na hodnotu zhruba 100 milionů dolarů. Nezávislé ověření těchto tvrzení není momentálně k dispozici.

SBU uvádí, že tato radarová stanice poskytovala podporu ruským bombardérům, které útočily na Ukrajinu pomocí řízených leteckých bomb, a sledovala také ukrajinské prostředky. Zničením této stanice má podle SBU nepřítel méně možností odhalovat vzdušné cíle podél severní hranice Ukrajiny.

Nejde o první úspěch Ukrajiny v ničení podobných radarových stanic v ruském území. Ukrajinským silám se již dříve podařilo zničit jednu takovou stanici v Belgorodské oblasti.

Situace na východní frontě na Ukrajině se ale přesto v posledních dnech výrazně zhoršila, oznámil v sobotu hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskij.  

"Je to způsobeno zejména výrazným zintenzivněním ofenzívy nepřítel (v období) po prezidentských volbách v Rusku," uvedl Syrskij, kterého cituje AFP.

Nepřítel podle jeho slov aktivně útočí na ukrajinské pozice v okolí měst Lyman a Bachmut v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a využívá útočných skupin i obrněných vozidel. V okolí města Pokrovsk se pokusil prolomit obranu nasazením desítek tanků a obrněných transportérů.

Velitel Syrskij dodal, že ukrajinská armáda přijala rozhodnutí s cílem posílit nejproblematičtější oblasti prostředky elektronické války a systémy protivzdušné obrany.

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že útoky ruské armády na ukrajinská energetická zařízení jsou součástí procesu "demilitarizace" Ukrajiny, protože mají vliv na její vojensko-průmyslový komplex.

Jak informovala agentura AFP, Putin na setkání se Západem neuznaným běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem dodal, že tyto údery byly i reakcí na útoky ukrajinské armády mířené na energetickou infrastrukturu v Rusku.

Ruský prezident současně doplnil, že z "humanitárních důvodů" ruská armáda v zimě nepodnikly žádné podobné útoky, protože nechtěla nechat sociální ústavy, nemocnice a podobná zařízení bez dodávek elektrického proudu.

"Ale po útocích na naše energetická zařízení jsme byli nuceni reagovat," prohlásil Putin citovaný agenturou AFP odvolávající se na agenturu Interfax.

Ruské jednotky v posledních týdnech zvýšily intenzitu útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu: ruští vojáci téměř každý den odpalují drony a rakety na taková zařízení v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.

Charkovský primátor Ihor Terechov 1. dubna informoval, že ve městě byla zničena téměř celá energetická infrastruktura.

V důsledku útoku v noci na 11. dubna byla zcela zničena i Trypilská tepelná elektrárna v Kyjevské oblasti, která byla nejvýkonnější elektrárnou v regionu, přičemž vyráběla přibližně polovinu veškeré tam vyrobené elektrické energie.

Putin ve svém prohlášení neupřesnil, na které ruská energetická zařízení Ukrajina útočila, pravděpodobně však měl na mysli ropné rafinerie a sklady ropy. Od začátku roku 2024 ukrajinská bezpilotní letadla provedla více než deset takových útoků.

Rusko zasáhlo v posledních týdnech na Ukrajině 80 procent tepelných elektráren a polovinu vodních elektráren, šlo přitom o nejhorší takové útoky od začátku války. Oznámil to v pondělí ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko, uvedl server The Guardian.

Moskva podniká od konce března téměř denně útoky na ukrajinskou energetickou síť. V severovýchodním městě Charkov způsobuje velké výpadky elektřiny.

"Útočili na 80 procent tepelných elektráren. Na více než polovinu vodních elektráren a na velké množství transformen," řekl Haluščenko novinářům v Kyjevě. Podle jeho slov je to největší útok na energetický sektor Ukrajiny od začátku války.

Před invazí Ruska byla výroba elektřiny na Ukrajině rovnoměrně rozložena mezi uhlí, zemní plyn a jádro, menší procento se vyrábělo ve vodních elektrárnách.

Největší ukrajinská jaderná elektrárna v Záporoží je pod ruskou kontrolou téměř od začátku války.

Haluščenko řekl, že "rozsah a následky těchto útoků jsou mnohem větší" než po předchozích útocích během zimy z let 2022 a 2023, kdy miliony lidí trpěly v mrazivých teplotách bez elektřiny a vytápění.

"Vidíme, že Rusko změnilo zbraně," uvedl ministr. Upřesnil, že nyní Rusové používají výbušné drony íránské výroby a rakety, které způsobují větší škodu na jeden útok. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Karel Havlíček

Nový systém podpory pro české firmy. Havlíček spustil CzechBusiness

České firmy mohou od srpna počítat s jednodušší, přehlednější a efektivnější podporou svého podnikání. Vzniká nová státní agentura CzechBusiness, která propojuje dosavadní kompetence agentur CzechTrade a CzechInvest. Firmám nabídne jednoho partnera pro rozvoj od inovací až po zahraniční expanzi, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Suchý zip se uplatnil například u dětských bot.

Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?

Na druhý srpnový den připadal Mezinárodní den suchého zipu. Toto spínadlo se bezpochyby řadí mezi přelomové vynálezy a dnes má všestranné využití: v odívání, průmyslu nebo třeba ve zdravotnictví. Jak suchý zip vznikl? Kdo a kdy ho vynalezl?

včera

Adam Vojtěch

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Česká fotbalová reprezentace má prvního zahraničního trenéra v historii. Španěla Santiho Deniu

To, o čem se v posledních dnech spekulovalo, se koncem července potvrdilo. Česká fotbalová reprezentace bude mít poprvé ve své historii zahraničního hlavního trenéra, konkrétně dvaapadesátiletého španělského stratéga Santiho Deniu. Jdeo trenéra, který byl dosud spjat se španělskými mládežnickými reprezentacemi, s nimiž měl několik úspěchů, když vyhrál evropské šampionáty hráčů do 17 let i do 19 let. Jeho jistě nejvýraznějším úspěchem je pak zlatá olympijská medaile z Paříže 2024, kterou vyhrál se Španělskem. Jeho nejbližším pobočníkem v novém realizačním týmu pak bude jeho krajan Pablo Amo.

včera

Vojenští policisté vyšetřují tragickou nehodu armádního vrtulníku

Tragickou červencovou nehodu armádního vrtulníku v Náměšti nad Oslavou vyšetřuje Vojenská policie. V případu byly zahájeny úkony trestního řízení, hrozit může až desetiletý trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy