Ukrajina zničila výkonnou radarovou stanici na západě Ruska

Ukrajinská tajná služba SBU informovala několik ukrajinských médií o úspěchu ukrajinských sil, kterým se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska. 

Tato stanice monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí. Podle zdroje z rozvědky šlo o stanici Něbo-U, která je odhadována na hodnotu zhruba 100 milionů dolarů. Nezávislé ověření těchto tvrzení není momentálně k dispozici.

SBU uvádí, že tato radarová stanice poskytovala podporu ruským bombardérům, které útočily na Ukrajinu pomocí řízených leteckých bomb, a sledovala také ukrajinské prostředky. Zničením této stanice má podle SBU nepřítel méně možností odhalovat vzdušné cíle podél severní hranice Ukrajiny.

Nejde o první úspěch Ukrajiny v ničení podobných radarových stanic v ruském území. Ukrajinským silám se již dříve podařilo zničit jednu takovou stanici v Belgorodské oblasti.

Situace na východní frontě na Ukrajině se ale přesto v posledních dnech výrazně zhoršila, oznámil v sobotu hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskij.  

"Je to způsobeno zejména výrazným zintenzivněním ofenzívy nepřítel (v období) po prezidentských volbách v Rusku," uvedl Syrskij, kterého cituje AFP.

Nepřítel podle jeho slov aktivně útočí na ukrajinské pozice v okolí měst Lyman a Bachmut v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a využívá útočných skupin i obrněných vozidel. V okolí města Pokrovsk se pokusil prolomit obranu nasazením desítek tanků a obrněných transportérů.

Velitel Syrskij dodal, že ukrajinská armáda přijala rozhodnutí s cílem posílit nejproblematičtější oblasti prostředky elektronické války a systémy protivzdušné obrany.

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že útoky ruské armády na ukrajinská energetická zařízení jsou součástí procesu "demilitarizace" Ukrajiny, protože mají vliv na její vojensko-průmyslový komplex.

Jak informovala agentura AFP, Putin na setkání se Západem neuznaným běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem dodal, že tyto údery byly i reakcí na útoky ukrajinské armády mířené na energetickou infrastrukturu v Rusku.

Ruský prezident současně doplnil, že z "humanitárních důvodů" ruská armáda v zimě nepodnikly žádné podobné útoky, protože nechtěla nechat sociální ústavy, nemocnice a podobná zařízení bez dodávek elektrického proudu.

"Ale po útocích na naše energetická zařízení jsme byli nuceni reagovat," prohlásil Putin citovaný agenturou AFP odvolávající se na agenturu Interfax.

Ruské jednotky v posledních týdnech zvýšily intenzitu útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu: ruští vojáci téměř každý den odpalují drony a rakety na taková zařízení v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.

Charkovský primátor Ihor Terechov 1. dubna informoval, že ve městě byla zničena téměř celá energetická infrastruktura.

V důsledku útoku v noci na 11. dubna byla zcela zničena i Trypilská tepelná elektrárna v Kyjevské oblasti, která byla nejvýkonnější elektrárnou v regionu, přičemž vyráběla přibližně polovinu veškeré tam vyrobené elektrické energie.

Putin ve svém prohlášení neupřesnil, na které ruská energetická zařízení Ukrajina útočila, pravděpodobně však měl na mysli ropné rafinerie a sklady ropy. Od začátku roku 2024 ukrajinská bezpilotní letadla provedla více než deset takových útoků.

Rusko zasáhlo v posledních týdnech na Ukrajině 80 procent tepelných elektráren a polovinu vodních elektráren, šlo přitom o nejhorší takové útoky od začátku války. Oznámil to v pondělí ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko, uvedl server The Guardian.

Moskva podniká od konce března téměř denně útoky na ukrajinskou energetickou síť. V severovýchodním městě Charkov způsobuje velké výpadky elektřiny.

"Útočili na 80 procent tepelných elektráren. Na více než polovinu vodních elektráren a na velké množství transformen," řekl Haluščenko novinářům v Kyjevě. Podle jeho slov je to největší útok na energetický sektor Ukrajiny od začátku války.

Před invazí Ruska byla výroba elektřiny na Ukrajině rovnoměrně rozložena mezi uhlí, zemní plyn a jádro, menší procento se vyrábělo ve vodních elektrárnách.

Největší ukrajinská jaderná elektrárna v Záporoží je pod ruskou kontrolou téměř od začátku války.

Haluščenko řekl, že "rozsah a následky těchto útoků jsou mnohem větší" než po předchozích útocích během zimy z let 2022 a 2023, kdy miliony lidí trpěly v mrazivých teplotách bez elektřiny a vytápění.

"Vidíme, že Rusko změnilo zbraně," uvedl ministr. Upřesnil, že nyní Rusové používají výbušné drony íránské výroby a rakety, které způsobují větší škodu na jeden útok. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko z vládního webu vymazalo změnu hranic v Baltském moři

Návrh ruského ministerstva obrany na revizi námořních hranic Ruska na východě Baltského moře byl ve středu odstraněn z vládního portálu, kde byl zveřejněn. Tento návrh vyvolal zmatek a obavy mezi členskými zeměmi NATO, jako jsou Finsko, Švédsko, Litva a Estonsko, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

Volby ve Velké Británii

Britské parlamentní volby mohou být už za pár týdnů, tvrdí média

Britové si budou volit nové složení parlamentu už v červenci, píší dnes tamní média. Uvedl to například deník Guardian. Podle informací televize ITV se má hlasovat 4. července. Očekávalo se přitom, že volby proběhnou nejdříve na podzim. Premiér Rishi Sunak ve středu řekl, že volby budou v druhé polovině roku.  

včera

včera

včera

včera

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

Švýcaři výhrou nad Finy rozhodli o čtvrtfinálovém soupeři pro Česko. Jsou jím USA

V úterý se odehrály poslední zápasy v rámci skupin na letošním hokejovém světovém šampionátu v Praze a Ostravě. Ty tak rozhodly o tom, s kým se kdo utká ve čtvrtfinále, což zajímalo především českou reprezentaci. Ta se nakonec utká ve čtvrtek od 20:20 v Praze s neoblíbenými Američany, přičemž o tom rozhodl úterní večerní duel Švýcarska s Finskem, kde země helvétského kříže vyhrála 3:1 zásluhou Kevina Fialy, jenž nejen dvakrát skóroval, ale i jednou asistoval.

včera

Palestina

Spor o Palestinu: Německo vznik státu podporuje, USA jsou opatrnější

Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že palestinský stát by měl vzniknout po přímých jednáních mezi stranami, a nikoli jednostranným uznáním, uvedl ve středu Bílý dům. Reagoval tak na oznámení Irska, Španělska a Norska, že tento měsíc uznají státnost Palestiny, píše agentura Reuters.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nejčastější nemocí z povolání byl loni opět covid

V roce 2023 bylo v Národním registru nemocí z povolání (NRNP) zapsáno celkem 7001 profesionálních onemocnění u 6156 osob, z toho u 4960 žen a 1196 mužů. I loni nadále přetrvával vysoký počet hlášených nemocí z povolání způsobených virem SARS-CoV-2. Nejčastěji se covidem-19 v zaměstnání nakazili lidé pracující v oboru Zdravotní a sociální péče. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

včera

včera

Palestina

Francie: Palestina není stát. Nesplnila podmínky pro uznání

Podmínky pro uznání Palestiny jako státu zatím nebyly splněny, uvedl ve středu francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné po oznámení několika evropských zemí, že tak učiní v naději na přinesení míru na Blízký východ. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Sněmovna schválila změnu pravidel oddlužení. Bude trvat kratší dobu

Doba oddlužení se má zkrátit z pěti na pouhé tři roky pro všechny dlužníky. Poslanci ve středu schválili vládní novelu insolvenčního zákona, která má ovšem své kritiky. Podle nich totiž zhorší pozici věřitelů, například samoživitelů či bytových družstev. Předlohu ještě musí posoudit Senát.  

včera

Robert Fico

Ficův stav je stále vážný. Převoz do Bratislavy je vyloučený

Stav slovenského premiéra Roberta Fica (Směr-SD) je stabilizovaný, ale zůstává vážný, odpovídající rozsahu a vážnosti zranění, které utrpěl. Po jednání Rady bezpečnosti SR to novinářům řekl místopředseda vlády a ministr obrany Robert Kaliňák (Směr-SD).

včera

včera

včera

Zemřel Vojtěch Adam, uznávaný vědec podlehl těžké nemoci

Ve věku pouhých 42 let zemřel emeritní prorektor Mendelovy univerzity v Brně a významný vědec Vojtěch Adam, který v úterý podlehl krátké těžké nemoci. O Adamově úmrtí informovala právě univerzita na webových stránkách. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy