Na začátku roku 2023 bylo na seznam světového dědictví UNESCO připsáno historické centrum ukrajinského města Oděsa. Zároveň se v souvislosti s probíhajícím rusko-ukrajinským konfliktem zařadilo mezi světové dědictví v ohrožení. Jakým významným historickým památkám zde hrozí kvůli válce zkáza?
Oděsa: Město s bohatou historií
Oděsa je město na jihu Ukrajiny, které bylo již od doby svého počátku významnou metropolí. Vybudovat ho nechala v roce 1794 známá ruská panovnice Kateřina Veliká po vítězném dobytí turecké pevnosti Chadžibej ruskou armádou v rámci rusko-turecké války. Právě na místě někdejšího tureckého strategického přístavního města Oděsa vznikla. Metropoli stavěli nejvýznamnější architekti a umělci dané doby.
Rozkvět města nastal především na konci 18. a na počátku 19. století v souvislosti s rozšiřováním místního přístavu, kde se překládaly náklady zboží. Tehdy byla Oděsa třetím největším městem celé země a významným obchodním a průmyslovým střediskem. Brzy se město stalo i centrem vzdělanosti. V roce 1865 zde byla založena univerzita, roku 1899 vzniklo muzeum umění.
Oděsu během její historie zasáhlo několik konfliktů. Od podzimu 1917 do počátku roku 1920 město značně trpělo během bojů ruské občanské války. V době druhé světové války Oděsu zpustošily bombové útoky, obsadila ji německá armáda. Město obklopovaly koncentrační tábory, v nichž našlo smrt mnoho nevinných Židů. V oděských katakombách se tehdy schovávali partyzáni. I v současnosti je Oděsa ohrožována válkou.
Památky v ohrožení
V lednu 2023 bylo na seznam světového dědictví UNESCO a zároveň mezi světové dědictví v ohrožení zapsáno historické jádro Oděsy. Jaké konkrétní památky to jsou?
Jedná se například o již zmíněné oděské katakomby, což je vůbec nejrozsáhlejší katakombový systém na celém světě. Celková délka všech chodeb se odhaduje na 2500 kilometrů. Vybudovány byly v souvislosti s těžbou kamene pro potřeby stavební činnosti v nově vznikajícím městě, tedy někdy kolem roku 1794, za vlády Kateřiny Veliké. Během druhé světové války se v katakombách usadili partyzáni a podnikali odtud akce proti nacistickým okupantům. Tuto odbojovou činnost dnes připomíná muzejní expozice v části podzemního komplexu. Do některých míst je však přístup zakázán, mnohé chodby se totiž zbortily. Čas od času také dojde k propadnutí komunikací nebo nadzemních objektů do prostor katakomb. Protože je Oděsa z velké části protkána podzemními chodbami, nelze zde vybudovat ani metro.
V Oděse se nachází monumentální pravoslavný chrám známý jako chrám Proměnění Páně nebo také Preobraženská katedrála. Jde o největší svatostánek ve městě, který byl vystavěn mezi lety 1795 až 1808, později proběhla řada jeho stavebních úprav. Roku 1936 byl komunistickým režimem takřka srovnán se zemí, jeho obnova se uskutečnila v letech 1996 až 2005. Dnes chrámu však znovu hrozí zkáza.
Mezi významné oděské historické památky patří i Národní akademické divadlo opery a baletu, jehož slavnostní otevření se uskutečnilo již v roce 1809. Na počátku roku 1873 však budova lehla popelem, současná podoba divadla ve stylu vídeňského baroka pochází z roku 1887 a je dílem předních rakouských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Předobrazem pro oděské divadlo se stavitelům stala budova divadla v Drážďanech. Scéna v Oděse vyniká nejenom svou architekturou, ale rovněž sochařskou a malířskou výzdobou. V době svého vzniku bylo vůbec první budovou, do níž se zavedlo elektrické osvětlení.
Za jakýsi symbol Oděsy jsou považovány 142 metrů dlouhé Potěmkinovy schody, ty vedou k místnímu přístavu. Vznikly mezi lety 1837 až 1841. Do obecného povědomí se dostaly díky tomu, že se roku 1925 objevily ve filmu „Křižník Potěmkin“ – tato skutečnost dala schodišti i dodnes užívané pojmenování. V minulosti se o něm hovořilo jako o Richelieuových nebo Primorských schodech, někdy se označovalo prostě jako Velké schody.
Související
Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm
Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 50 minutami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 2 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 3 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 5 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák