Ve Francii pokračují protesty během vrcholící debaty o penzijní reformě

Komise francouzských poslanců a senátorů se dnes shodla na znění reformy důchodů. Uvedlo to vedení francouzského Národního shromáždění na twitteru. To znamená, že obě komory parlamentu budou definitivně o kontroverzním zákonu hlasovat ve čtvrtek. Ve Francii dnes také pokračovaly demonstrace a stávky proti záměru prezidenta Emmanuela Macrona, který mimo jiné počítá se zvýšením věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. V Paříži podle odborů vyšlo do ulic na 450.000 lidí, policie účast odhadla na 37.000.

Úkolem komise bylo sladit znění zákona schváleného v horní a dolní komoře. Kompromis podpořili zákonodárci z prezidentského tábora i opoziční Republikáni (LR), píší média. Pokud obě komory schválí text připravený komisí či stejným způsobem návrh pozmění, bude zákon přijat.

Právě na Republikánech závisí, zda reforma získá podporu dostatečného počtu poslanců, uvádí stanice TF1. Poslanecký klub LR nemá k reformě jednomyslný postoj. Podle informací médií zvažuje nepodpořit reformu třetina ze 60 republikánských poslanců. Šéf poslanců LR Olivier Marleix přivítal po jednání komise pokrok. Dodal však, že někteří členové klubu nechtějí pro reformu hlasovat. Naopak senátoři za LR reformu podporují, a zákon by tak v horním komoře, kde mají Republikáni nejpočetnější klub, měl projít bez potíží.

V případě, že by si vláda nebyla jistá podporou mezi poslanci, může využít článek 49.3 ústavy, díky kterému lze přijmout zákon i bez souhlasu Národního shromáždění. Tím se však vystavuje možnosti hlasování o nedůvěře. Očekává se, že proti reformě v dolní komoře parlamentu budou hlasovat zástupci levice a krajně pravicového Národního sdružení (RN).

Proti reformě důchodového systému se i dnes konaly protesty. V Paříži podle odborové centrály CGT vyšlo do ulic na 450.000 lidí a v Marseille přes 150.000 lidí. Policie odhadla účast na demonstraci v Marseille na 7000 lidí a v Paříži na 37.000 lidí. Podle CGT vyšlo celkově do ulic 1,7 milionu lidí. To bylo více než v sobotu, kdy demonstroval jeden milion lidí, ale méně než v úterý 7. března, kdy vyšly podle odborů do ulic tři miliony odpůrců důchodové reformy. Podle ministerstva vnitra dnes demonstrovalo zhruba 480.000 lidí.

V celé Francii také pokračují stávky. Silnou účast hlásí odbory v dopravě či energetice. Zrušeno bylo na 40 procent vysokorychlostních vlaků a polovina krajských železničních spojů. Zrušena či zpožděna byla i řada letů. Počty stávkujících byly ale v mnohých odvětvích nižší než při předchozím protestu svolaném na 7. března, uvádí France Info. Například ve státní správě klesl podíl stávkujících z 25 na tři procenta.

V Paříži stávkují desátým dnem popeláři. V ulicích francouzské metropole se podle odhadů agentury AFP nahromadilo přes 7000 tun odpadů. Pařížská starostka Anne Hidalgová ze socialistické strany však odmítla žádost vlády, aby popelářům, kteří si schválili stávku nejméně do pondělí 20. března, nařídila návrat do práce.

Výsledek jednání komise přivítali premiérka Élisabeth Borneová i ministr práce Olivier Dussopt.

Proti změnám důchodového systému Francouzi protestují od ledna. Podle posledního průzkumu agentury Odoxa-Backbone Consulting pro deník Le Figaro jsou dvě třetiny Francouzů proti změnám, které prosazuje prezident Macron. Skoro 80 procent respondentů si však myslí, že reforma bude schválena.

Související

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Více souvisejících

Francie důchodová reforma

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy