Po ruském stažení z obilní dohody a vážných škodách na více než 100 zařízeních v ukrajinských přístavech se podle vicepremiéra Oleksandra Kubrakova měsíční vývoz ukrajinského obilí snížil o téměř tři miliony tun.
"Od 18. července bylo v důsledku ruských útoků na ukrajinské přístavy poškozeno a částečně zničeno 105 zařízení přístavní infrastruktury. Výsledkem těchto útoků na přístavy na Dunaji a uzávěrů námořních přístavů byl pokles vývozu obilí do Asie, Afriky a Evropy o téměř tři miliony tun měsíčně," napsal na svém facebooku.
V současné době jsou přístavy na Dunaji klíčové pro ukrajinský vývoz, Rusko na ně ale pravidelně útočí. Kubrakov proto apeluje na spojence Ukrajiny a varuje před vážnými důsledky, zejména pro země, které jsou závislé na dovozu potravin z Ukrajiny. Navrhuje, aby Ukrajina měla efektivní protivzdušnou obranu, aby ochránila své přístavy a zabezpečila bezpečný vývoz.
Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání. Rusko od té doby opakuje, že je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala například zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy.
Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.
V červenci ale definitivně přestala platit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken tehdy ruský krok označil za bezohledný. "Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám," prohlásil.
Generální tajemník OSN António Guterres také podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.
Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.
Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.
Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.
Putin se kvůli dohodě také setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních témat této schůzky bylo projednání možnosti obnovení dohody. Jednání trvalo tři hodiny, po nichž prezident Putin zdůraznil, že Moskva je připravena vrátit se k dohodě o vývozu obilí, avšak až po splnění ruských požadavků.
Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.
64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.
Související

Turecko se snaží obnovit černomořskou obilnou iniciativu

Ukrajina pozastavila stížnosti podané u WTO na Slovensko, Polsko a Maďarsko
obilí, pšenice , Ukrajina , zemědělství
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

DETAILY: Trump dojedná mír s Putinem. Zelenskyj a Evropa na vedlejší koleji, o výsledku budou seznámeny
včera

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem
včera

Mírné zimní počasí ustoupí arktickému chladu. Meteorologové řekli, co nás čeká
včera

Požár motorestu v Kersku zaměstnává hasiče už několik hodin. Zásah komplikuje počasí
včera

Vláda připravila změny v regulaci reklamy a navrhla přesuny peněz v evropských fondech
včera

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?
včera

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil
včera

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti
včera

Posílíme směny, reagují silničáři na aktuální počasí. Řidiči mají být opatrní
včera

Policie šetří tragédii na Jihlavsku. Muž před zraky policistů zastřelil příbuzného
včera

Nový ministr obrany USA: Jste na to sami, o bezpečnost Evropy se už starat nebudeme a Ukrajina ztracená zemí nezíská
včera

Pokud Putin zaútočí na NATO, reakce bude devastující. Rusko prohraje, vzkazuje Rutte
včera

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem
včera

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb
včera

Jak skončí válka na Ukrajině? Experti exkluzivně pro EZ nastínili možné scénáře
včera

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky
včera

Dánská rozvědka: Rusko může v Evropě do pěti let rozpoutat masivní válku
včera

Mohla válka na Ukrajině skončit po pár měsících? Svět obrací zrak k Johnsonovi, Zelenskyj ho brání
včera

Počasí aktuálně: Spadne až 15 centimetrů sněhu, platí dvě výstrahy
včera
Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?
Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.
Zdroj: Libor Novák