Vývoz ukrajinského obilí se kvůli Rusku snížil o téměř tři miliony tun měsíčně

Po ruském stažení z obilní dohody a vážných škodách na více než 100 zařízeních v ukrajinských přístavech se podle vicepremiéra Oleksandra Kubrakova měsíční vývoz ukrajinského obilí snížil o téměř tři miliony tun.

"Od 18. července bylo v důsledku ruských útoků na ukrajinské přístavy poškozeno a částečně zničeno 105 zařízení přístavní infrastruktury. Výsledkem těchto útoků na přístavy na Dunaji a uzávěrů námořních přístavů byl pokles vývozu obilí do Asie, Afriky a Evropy o téměř tři miliony tun měsíčně," napsal na svém facebooku.

V současné době jsou přístavy na Dunaji klíčové pro ukrajinský vývoz, Rusko na ně ale pravidelně útočí. Kubrakov proto apeluje na spojence Ukrajiny a varuje před vážnými důsledky, zejména pro země, které jsou závislé na dovozu potravin z Ukrajiny. Navrhuje, aby Ukrajina měla efektivní protivzdušnou obranu, aby ochránila své přístavy a zabezpečila bezpečný vývoz.

Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání. Rusko od té doby opakuje, že je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala například zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy.

Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.

V červenci ale definitivně přestala platit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken tehdy ruský krok označil za bezohledný. "Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám," prohlásil

Generální tajemník OSN António Guterres také podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.

Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT. 

Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.

Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.

Putin se kvůli dohodě také setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních témat této schůzky bylo projednání možnosti obnovení dohody. Jednání trvalo tři hodiny, po nichž prezident Putin zdůraznil, že Moskva je připravena vrátit se k dohodě o vývozu obilí, avšak až po splnění ruských požadavků.

Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.

64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.

Související

Lodní doprava, ilustrační foto

Turecko se snaží obnovit černomořskou obilnou iniciativu

Turecko se pokouší o obnovení tvz. černomořské obilné iniciativy, která do loňského léta umožňovala přepravu obilí z ukrajinských přístavů na světové trhy. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan to dnes řekl ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému na summitu NATO ve Washingtonu, informuje agentura Reuters.
Kyjev

Ukrajina pozastavila stížnosti podané u WTO na Slovensko, Polsko a Maďarsko

Ukrajina zastavila své stížnosti, které podala minulý měsíc u Světové obchodní organizace (WTO) na Slovensko, Polsko a Maďarsko. Toto rozhodnutí souvisí s tím, že země udržují embargo na dovoz ukrajinského obilí. Ukrajinský obchodní zástupce Taras Kačka dodal, že Kyjev pracuje na hledání komplexního řešení obchodního sporu.

Více souvisejících

obilí, pšenice Ukrajina zemědělství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem

O tom, že bývalý kouč pražské Sparty Brian Priske nemá ve Feyenoordu Rotterdam na růžích ustláno, už se psalo hned poté, co do nizozemského klubu před startem sezóny přišel. Svoji popularitu si u fanoušků nikterak nevylepšil svými pozápasovými kolečky s hráči, se kterými byl nucen skončit, jakkoli tím byl známý v době, kdy působil na pražské Letné. Na toto působení, kdy s pražskou Spartou dvakrát získal ligový titul a jeden pohárový triumf k tomu, ale v Rotterdamu nenavázal a jeho vrtkavé angažmá ve Feyenoordu tak nyní dopsalo poslední tečku.

včera

včera

včera

včera

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem.  Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit. 

včera

Martin Erat, foto: Sean Russell

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti

V úterý přišla z USA zpráva o tom, že měl bývalý český hokejový reprezentant Martin Erat po několika autonehodách ujet, až ho stejně nakonec zatkla policie. Z vazby se měl pak dostat Erat na základě vyplacené třicetitisícové kauce (v dolarech). Uvedl to server wkrn.com s tím, že Erat má čelit několika obviněním kvůli této divoké jízdě v modré Tesle. Nyní se však držitel olympijského bronzu z Turína a stříbra (2006) a bronzu (2012) z MS proti nim ozval. Současný kouč žákovských týmů v Nashvillu odmítá, že by jel začátkem února pod vlivem alkoholu.

včera

včera

včera

včera

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem

Rusko nebude v případných jednáních s Ukrajinou jednat o územní výměně, řekl ve středu na brífinku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho komentář byl reakcí na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který navrhl vyměnit část ruské Kurské oblasti, kterou v současnosti ovládají ukrajinské síly, za ukrajinské území anektované Moskvou.

včera

Donald Trump

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb

Bývalý americký prezident Donald Trump opět rozvířil ekonomickou debatu ve Spojených státech, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán zavést nová cla a zároveň vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb. Podle něj by tyto kroky měly jít „ruku v ruce“ a pomoci oživit americkou ekonomiku, uvedl The Guardian.

včera

včera

Donald Trump

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky

Ústava Spojených států teoreticky nabízí možnost, jak by se Donald Trump mohl po vykonání dvou mandátů vrátit k moci, i když ne nutně jako prezident. Nejpravděpodobnější cestou by bylo dosazení loajálního spojence do Bílého domu, který by mu zajistil vliv v zákulisí. Pokud by však chtěl sám kandidovat potřetí, musí prosadit změnu Ústavy – což je proces natolik složitý, že se rovná politické utopii.

včera

včera

včera

včera

Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?

Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy