Zámek Nové Město nad Metují představuje unikátní dílo architekta Dušana Jurkoviče

Zámek Nové Město nad Metují se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji. Celé staré město je nazýváno perlou mezi českými renesančními městy a honosí se tituly „Český Betlém“ či „Brána Orlických hor“. Samotný zámek se svou architekturou i historií představuje unikátní objekt. Například je dodnes domovem svých šlechtických majitelů Bartoňů z Dobenína.

Zámek Nové Město nad Metují.

Název zámku či jména jeho majitelů byla ještě před pandemií poměrně často skloňována v mnoha televizních reportážích, v nichž se hovořilo o možnosti odkupu zámku státem. Důvodem byly osobní, ale i finanční problémy rodu spojené s kůrovcovou kalamitou. Je nutné si uvědomit, že uživit a ochránit takový kolos a unikát, jakým novoměstský zámek je, nelze jen na základě vstupného, ale stejně jako za starých časů je potřeba mít i dostatečné výnosy například z hospodářství či zemědělství.

Byť o zámek coby kulturní památku v rámci předkupního práva státu projevil zájem Národní památkový ústav a jednání na zámku se zúčastnil přímo premiér Andrej Babiš, v poslední době informace o stavu utichly.

A v čem spočívá unikátnost tohoto malebného zákoutí pod Orlickými horami? Zámek ve svém jádře dodnes obsahuje poměrně čitelné prvky středověké architektury. Původní pozdně gotický hrad nechal vybudovat Jan Černčický z Kácova v roce 1501. Jednalo se o jeden z nejmladších českých hradů.

Po zničujícím požáru v roce 1526 se hrad, nově v majetku rodu Pernštejnů, dočkal významných oprav. Ve druhé polovině 16. století byl za Jana z Stubenberga přestavěn na renesanční zámek. I přesto si uchoval původní prvky hradní architektury, například hlavní dominantu v podobě válcové věže. Tento ráz nezměnila ani mladší raně barokní přestavba za časů Waltera z Leslie ve 2. polovině 17. století.

Rod Lesliů vlastnil zámek až do roku 1802, kdy vymřel po meči. Jejich majetek zdědili Dietrichsteinové a po nich pak další příbuzné šlechtické rody. Na zámku se však nikdo z nich trvale nezdržoval a ten během 19. století značně zchátral.

V roce 1908 koupil novoměstský zámek Josef Bartoň, majitel textilní továrny v Náchodě, který si zámek zvolil jako své rodinné sídlo. Vedle Nového Města nad Metují vlastnil rod také zámek ve Zbraslavi.

Bartoňové představovali rodinu textilních průmyslníků. V roce 1912 získali přídomek z Dobenína a dosáhli rytířského stavu. Jelikož se jednalo o jeden z nejmladších rodů u nás, titulu užívali jen krátce do roku 1918, kdy šlechtické tituly de facto zanikly. Od té doby až dodnes rodina používá příjmení Bartoň-Dobenín.

Mezi osobnosti, které navštívili zámek, patřil například císař Josef II., ruský car Alexandr či první československý prezident Tomáš G. Masaryk.

Zámek včetně zahrad, patří k jedinečným projektům slavného architekta Dušana Jurkoviče. Na jeho dílo následně navázal architekt Pavel Janák, ve spolupráci s významnými umělci H. Johnovou, M. Teinitzerovou, J. Šimákem, M. Švabinským, V. Nechlebou či F. Kyselou. Mimořádnou uměleckohistorickou hodnotu mají interiéry zámku, které zdobí jedinečný architektonický rukopis Dušana Jurkoviče, ale též díla od slavných umělců, například P. J. Brandla, K. Škréty, J. Mánese, J. V. Myslbeka či J. Štursy. Návštěvníci tak mají možnost seznámit se s opravdovými mistry svého řemesla v dané době.

Během poslední přestavby byl zámek upraven a zařízen ve stylech secese, art deco, kubismu a funkcionalismu, včetně technických vymožeností, jako je vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon, jídelní a osobní výtah. Současně však byla restaurována dochovaná výzdoba z období renesance a baroka. Díky tomu dnes novoměstský zámek slouží jako mimořádně hodnotná ukázka adaptace historického objektu na moderní bydlení, stejně jako kvalitní příklad spojení historické a novodobé výzdoby a zařízení.

Architekt při realizaci spolupracoval s odborem památkové péče, například s Dr. Zdeňkem Wirthem. Zámek je tak nutné ocenit nejen jako nesporně kvalitní umělecké dílo, ale též jako doklad tehdejšího názoru na památkovou péči.

Zámecké zahrady zdobí unikátní Jurkovičův most a sochy od Matyáše Bernarda Brauna, tzv. putti.

V roce 1948 byl zámek znárodněn a v roce 1960 zpřístupněn veřejnosti. Bartoňové se na základě restituce stali v roce 1992 znovu majiteli zámku, který ponechali přístupný návštěvníkům. Zda zůstane zámek v jejich majetku i nadále či zda připadne státu, je dosud otázkou. Určitě by bylo velké neštěstí, pokud by návštěvníci přišli o možnost kochat se tímto unikátním objektem a jeho historií.

Zájem Čechů o dovolenou na horách roste, volných pokojů je ale dost

07.07.2021 13:27 Zájem Čechů o dovolenou na horách podle Asociace horských středisek (AHS) stále roste, ubytovací…

Zámek Rychnov nad Kněžnou se chlubí nejedním unikátem

26.06.2021 14:40 Nádherný a rozsáhlý barokní zámek zdobí Rychnov nad Kněžnou v podhůří Orlických hor jen asi 32 km…

Strávit dovolenou v tuzemsku letos plánují více než tři čtvrtiny Čechů

21.06.2021 11:03 Strávit dovolenou v tuzemsku letos podle průzkumu státní agentury CzechTourism plánuje 76 procent…

Polovina domácností s dětmi se chystá na dovolenou v Česku

17.06.2021 12:28 Na dovolenou v tuzemsku se podle vyhledávače ubytování a zážitků Explorio.cz chystá zhruba polovina…

Související:

Právě se děje