Zámek Nové Město nad Metují představuje unikátní dílo architekta Dušana Jurkoviče

Zámek Nové Město nad Metují se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji. Celé staré město je nazýváno perlou mezi českými renesančními městy a honosí se tituly „Český Betlém“ či „Brána Orlických hor“. Samotný zámek se svou architekturou i historií představuje unikátní objekt. Například je dodnes domovem svých šlechtických majitelů Bartoňů z Dobenína.

Název zámku či jména jeho majitelů byla ještě před pandemií poměrně často skloňována v mnoha televizních reportážích, v nichž se hovořilo o možnosti odkupu zámku státem. Důvodem byly osobní, ale i finanční problémy rodu spojené s kůrovcovou kalamitou. Je nutné si uvědomit, že uživit a ochránit takový kolos a unikát, jakým novoměstský zámek je, nelze jen na základě vstupného, ale stejně jako za starých časů je potřeba mít i dostatečné výnosy například z hospodářství či zemědělství.

Byť o zámek coby kulturní památku v rámci předkupního práva státu projevil zájem Národní památkový ústav a jednání na zámku se zúčastnil přímo premiér Andrej Babiš, v poslední době informace o stavu utichly.

A v čem spočívá unikátnost tohoto malebného zákoutí pod Orlickými horami? Zámek ve svém jádře dodnes obsahuje poměrně čitelné prvky středověké architektury. Původní pozdně gotický hrad nechal vybudovat Jan Černčický z Kácova v roce 1501. Jednalo se o jeden z nejmladších českých hradů.

Po zničujícím požáru v roce 1526 se hrad, nově v majetku rodu Pernštejnů, dočkal významných oprav. Ve druhé polovině 16. století byl za Jana z Stubenberga přestavěn na renesanční zámek. I přesto si uchoval původní prvky hradní architektury, například hlavní dominantu v podobě válcové věže. Tento ráz nezměnila ani mladší raně barokní přestavba za časů Waltera z Leslie ve 2. polovině 17. století.

Rod Lesliů vlastnil zámek až do roku 1802, kdy vymřel po meči. Jejich majetek zdědili Dietrichsteinové a po nich pak další příbuzné šlechtické rody. Na zámku se však nikdo z nich trvale nezdržoval a ten během 19. století značně zchátral.

V roce 1908 koupil novoměstský zámek Josef Bartoň, majitel textilní továrny v Náchodě, který si zámek zvolil jako své rodinné sídlo. Vedle Nového Města nad Metují vlastnil rod také zámek ve Zbraslavi.

Bartoňové představovali rodinu textilních průmyslníků. V roce 1912 získali přídomek z Dobenína a dosáhli rytířského stavu. Jelikož se jednalo o jeden z nejmladších rodů u nás, titulu užívali jen krátce do roku 1918, kdy šlechtické tituly de facto zanikly. Od té doby až dodnes rodina používá příjmení Bartoň-Dobenín.

Mezi osobnosti, které navštívili zámek, patřil například císař Josef II., ruský car Alexandr či první československý prezident Tomáš G. Masaryk.

Zámek včetně zahrad, patří k jedinečným projektům slavného architekta Dušana Jurkoviče. Na jeho dílo následně navázal architekt Pavel Janák, ve spolupráci s významnými umělci H. Johnovou, M. Teinitzerovou, J. Šimákem, M. Švabinským, V. Nechlebou či F. Kyselou. Mimořádnou uměleckohistorickou hodnotu mají interiéry zámku, které zdobí jedinečný architektonický rukopis Dušana Jurkoviče, ale též díla od slavných umělců, například P. J. Brandla, K. Škréty, J. Mánese, J. V. Myslbeka či J. Štursy. Návštěvníci tak mají možnost seznámit se s opravdovými mistry svého řemesla v dané době.

Během poslední přestavby byl zámek upraven a zařízen ve stylech secese, art deco, kubismu a funkcionalismu, včetně technických vymožeností, jako je vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon, jídelní a osobní výtah. Současně však byla restaurována dochovaná výzdoba z období renesance a baroka. Díky tomu dnes novoměstský zámek slouží jako mimořádně hodnotná ukázka adaptace historického objektu na moderní bydlení, stejně jako kvalitní příklad spojení historické a novodobé výzdoby a zařízení.

Architekt při realizaci spolupracoval s odborem památkové péče, například s Dr. Zdeňkem Wirthem. Zámek je tak nutné ocenit nejen jako nesporně kvalitní umělecké dílo, ale též jako doklad tehdejšího názoru na památkovou péči.

Zámecké zahrady zdobí unikátní Jurkovičův most a sochy od Matyáše Bernarda Brauna, tzv. putti.

V roce 1948 byl zámek znárodněn a v roce 1960 zpřístupněn veřejnosti. Bartoňové se na základě restituce stali v roce 1992 znovu majiteli zámku, který ponechali přístupný návštěvníkům. Zda zůstane zámek v jejich majetku i nadále či zda připadne státu, je dosud otázkou. Určitě by bylo velké neštěstí, pokud by návštěvníci přišli o možnost kochat se tímto unikátním objektem a jeho historií.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie Umění architektura

Aktuálně se děje

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset

Izrael zůstane ve válce proti palestinskému hnutí Hamás "osamocený", pokud bude muset. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na varování prezidenta USA Joea Bidena v souvislosti s plánovanou operací izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Uvedla to agentura AP.

včera

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

včera

včera

včera

Polsko-běloruská hranice

Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem

Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

včera

včera

včera

Valerij Zalužnyj

Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek dekretem oficiálně jmenoval bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ukrajiny v Británii. Ukrajinský parlament také dnes odvolal Olexandra Kubrakova z funkce místopředsedy vlády pro obnovu Ukrajiny.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

Izrael se vyjádřil k hrozbě Bidena o zákazu dodávek zbraní

Za "velké zklamání" označil ve čtvrtek izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, který pohrozil zastavením některých dodávek zbraní Izraeli v případě, že zaútočí na město Rafah na jihu Pásma Gazy. 

včera

Biden: Izraelci zabíjí civilisty našimi bombami. Pokud zaútočí na Rafah, už žádné nedostanou

Podle amerického prezidenta Joea Bidena Izrael použil bomby dodané Spojenými státy při útocích, které vedly k úmrtí palestinských civilistů v Pásmu Gazy. Biden to uvedl v rozhovoru pro stanici CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy