Putin se podivuje nad reakcemi na jaderné cvičení. Není to nic neobvyklého, jen výcvik, tvrdí

Moskva oznámila plány na manévry na jihu Ruska v pondělí. Přípravy na vojenské cvičení již začaly a zúčastní se jich i Bělorusko, uvedl Putin. "Není to nic neobvyklého, jde o plánovanou práci... Je to výcvik," dodal.

Ruské ministerstvo obrany v pondělním prohlášení spojovalo manévry s "provokativními prohlášeními a hrozbami některých západních představitelů vůči Ruské federaci".

Putin uvedl, že jedné z částí vojenského cvičení se zúčastní i Bělorusko. Moskva loni přesunula na běloruské území část svých taktických jaderných zbraní, připomíná Reuters.

"Taková cvičení organizujeme pravidelně," řekl ruský prezident. "Tentokrát se konají ve třech fázích. Ve druhé se k našim společným akcím přidají běloruští kolegové," vysvětlil.

Rusko a USA jsou největšími jadernými velmocemi na světě, disponují většinou z 12 100 jaderných hlavic. Třetí největší jaderný arzenál má Čína, následují Francie a Británie.

Nestrategické jaderné zbraně, známé také jako taktické, jsou určeny k použití na bojišti prostřednictvím raketových střel. Jsou méně ničivé než strategické jaderné zbraně, které slouží k vyhlazení celých měst, a dosud nebyly použity v boji.

Podle běloruského ministerstva obrany se náhlá kontrola nosičů nestrategických jaderných zbraní provádí v souladu s příkazem prezidenta. Inspekce bude zahrnovat "plánování, přípravu a použití úderů s taktickými jadernými hlavicemi" a bude do ní zapojena letka letadel Su-25.

Bělorusko sice nemá vlastní jaderné zbraně, ale loni souhlasilo s umístěním ruských taktických hlavic na svém území.

Putin po začátku konfliktu na Ukrajině zintenzivnil svou jadernou rétoriku a v únorovém projevu k národu varoval před "reálným" rizikem jaderné války.

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.