Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že plánované vojenské cvičení, které zahrnuje nácvik použití taktických jaderných zbraní, není ničím neobvyklým. Informuje o tom agentura TASR.
Moskva oznámila plány na manévry na jihu Ruska v pondělí. Přípravy na vojenské cvičení již začaly a zúčastní se jich i Bělorusko, uvedl Putin. "Není to nic neobvyklého, jde o plánovanou práci... Je to výcvik," dodal.
Ruské ministerstvo obrany v pondělním prohlášení spojovalo manévry s "provokativními prohlášeními a hrozbami některých západních představitelů vůči Ruské federaci".
Putin uvedl, že jedné z částí vojenského cvičení se zúčastní i Bělorusko. Moskva loni přesunula na běloruské území část svých taktických jaderných zbraní, připomíná Reuters.
"Taková cvičení organizujeme pravidelně," řekl ruský prezident. "Tentokrát se konají ve třech fázích. Ve druhé se k našim společným akcím přidají běloruští kolegové," vysvětlil.
Rusko a USA jsou největšími jadernými velmocemi na světě, disponují většinou z 12 100 jaderných hlavic. Třetí největší jaderný arzenál má Čína, následují Francie a Británie.
Nestrategické jaderné zbraně, známé také jako taktické, jsou určeny k použití na bojišti prostřednictvím raketových střel. Jsou méně ničivé než strategické jaderné zbraně, které slouží k vyhlazení celých měst, a dosud nebyly použity v boji.
Podle běloruského ministerstva obrany se náhlá kontrola nosičů nestrategických jaderných zbraní provádí v souladu s příkazem prezidenta. Inspekce bude zahrnovat "plánování, přípravu a použití úderů s taktickými jadernými hlavicemi" a bude do ní zapojena letka letadel Su-25.
Bělorusko sice nemá vlastní jaderné zbraně, ale loni souhlasilo s umístěním ruských taktických hlavic na svém území.
Putin po začátku konfliktu na Ukrajině zintenzivnil svou jadernou rétoriku a v únorovém projevu k národu varoval před "reálným" rizikem jaderné války.
Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
Související

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Rozhovor Trumpa s Putinem nastolení míru nepřinesl. Expert popsal, co ale způsobil Ukrajině
Vladimír Putin , Ruská armáda , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
včera

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu
včera

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou
včera

V Evropě probíhají významné schůzky kvůli Ukrajině. Zatím se ni nemění, hlásí Zelenskyj
včera

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici
včera

RECENZE: Hraná Sněhurka je generickým produktem bez imaginace. Ihned vyšumí
včera

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení
včera

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA
včera

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny
včera

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA
včera

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie
včera

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání
včera

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá
včera

Spalničky jsou zpět, oznámila WHO. A s hrůzou se dívá na dění v USA
včera

Američané o útoku na Gazu věděli. Trump jej zřejmě v rozhovoru s Netanjahuem přímo schválil, řekla Taterová
včera

Rozhovor Trumpa s Putinem nastolení míru nepřinesl. Expert popsal, co ale způsobil Ukrajině
včera

Severní Korea otevřela obří bytový komplex. Bydlet v něm ale neznamená žít v luxusu
včera

Putin ukázal svou pravou tvář, jedinou odpovědí je masivní vyzbrojení Ukrajiny, zní z Evropy
včera

Fiala a Babiš zavedli nový způsob komunikace. Chtějí vyhrát prostřednictvím dopisů, které nikdo nečte
včera

Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Pásmu Gazy
včera
Převezmeme vaše jaderné elektrárny, navrhnul Trump Zelenskému
Bílý dům oznámil, že během včerejšího telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se diskutovalo o možnosti amerického vlastnictví ukrajinských jaderných elektráren. Zelenskyj později upřesnil, že se jednalo pouze o elektrárnu v ruskou okupovaném Záporoží.
Zdroj: Libor Novák