Ruský prezident Vladimir Putin dnes uvedl, že plánované vojenské cvičení, které zahrnuje nácvik použití taktických jaderných zbraní, není ničím neobvyklým. Informuje o tom agentura TASR.
Moskva oznámila plány na manévry na jihu Ruska v pondělí. Přípravy na vojenské cvičení již začaly a zúčastní se jich i Bělorusko, uvedl Putin. "Není to nic neobvyklého, jde o plánovanou práci... Je to výcvik," dodal.
Ruské ministerstvo obrany v pondělním prohlášení spojovalo manévry s "provokativními prohlášeními a hrozbami některých západních představitelů vůči Ruské federaci".
Putin uvedl, že jedné z částí vojenského cvičení se zúčastní i Bělorusko. Moskva loni přesunula na běloruské území část svých taktických jaderných zbraní, připomíná Reuters.
"Taková cvičení organizujeme pravidelně," řekl ruský prezident. "Tentokrát se konají ve třech fázích. Ve druhé se k našim společným akcím přidají běloruští kolegové," vysvětlil.
Rusko a USA jsou největšími jadernými velmocemi na světě, disponují většinou z 12 100 jaderných hlavic. Třetí největší jaderný arzenál má Čína, následují Francie a Británie.
Nestrategické jaderné zbraně, známé také jako taktické, jsou určeny k použití na bojišti prostřednictvím raketových střel. Jsou méně ničivé než strategické jaderné zbraně, které slouží k vyhlazení celých měst, a dosud nebyly použity v boji.
Podle běloruského ministerstva obrany se náhlá kontrola nosičů nestrategických jaderných zbraní provádí v souladu s příkazem prezidenta. Inspekce bude zahrnovat "plánování, přípravu a použití úderů s taktickými jadernými hlavicemi" a bude do ní zapojena letka letadel Su-25.
Bělorusko sice nemá vlastní jaderné zbraně, ale loni souhlasilo s umístěním ruských taktických hlavic na svém území.
Putin po začátku konfliktu na Ukrajině zintenzivnil svou jadernou rétoriku a v únorovém projevu k národu varoval před "reálným" rizikem jaderné války.
Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
Související

Trumpova první slova o telefonátu s Putinem. Prozradil, na čem panuje shoda

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
Vladimír Putin , Ruská armáda , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Pátrání v Praze. Nebezpečný muž loupil se zbraní, policie ho dopadla
před 2 hodinami

Trumpova první slova o telefonátu s Putinem. Prozradil, na čem panuje shoda
před 4 hodinami

EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová
Aktualizováno před 4 hodinami

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
před 5 hodinami

Eskalace v Gaze probíhá v určité kooperaci s Bílým domem, míní Salem. Izraelci čekali, jaká bude jeho pozice
před 6 hodinami

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky
Aktualizováno před 7 hodinami

Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem
před 7 hodinami

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval
před 8 hodinami

Trump utnul financování Hlasu Ameriky. Čína slaví, Česko se snaží zachránit Svobodnou Evropu
před 9 hodinami

Jeden ze zakladatelů končí kvůli Fialovi v ODS. Premiéra vyzval, aby rezignoval
před 9 hodinami

Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí
před 10 hodinami

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala
před 10 hodinami

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní
před 10 hodinami

Kyjev vyhlíží hovor Trumpa s Putinem s obavami. Putin chce jen protahovat válku, míní Zelenskyj
před 12 hodinami

Detaily hovoru Trumpa s Putinem: Kdy si zavolají a o čem budou jednat?
před 12 hodinami

Elektromobil nabitý za 5 minut? Čínská automobilka vlepila Tesle políček, slibuje motoristickou revoluci
před 12 hodinami

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv
před 13 hodinami

Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN
před 13 hodinami

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky
před 14 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci
Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.
Zdroj: Libor Novák