Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Jednání mají za cíl finalizovat omezenou dohodu o příměří, která byla dojednána tento týden, a zahájit jednání o zastavení bojů v Černém moři. Kromě Besedy se mírových rozhovorů zúčastní také Grigorij Karasin, předseda senátního výboru pro mezinárodní záležitosti.

Zatímco Moskva se připravuje na tato jednání, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko z kladení "nepotřebných požadavků", které pouze prodlužují válku. Zdůraznil, že ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu pokračují navzdory Putinovým tvrzením o ochotě je zastavit.

Ve čtvrtek Moskva opět zopakovala svou podmínku pro vážná mírová jednání: úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci Ukrajině a přerušení poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Tato podmínka je však pro Ukrajinu a její západní spojence nepřijatelná.

Americký prezident Donald Trump, který hovořil s Putinem o možném příměří, popřel, že by se během jejich telefonátu probíralo zastavení vojenské pomoci Ukrajině. Tvrzení Kremlu však jasně uvádělo, že Putin žádal „úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci Ukrajině“ jako podmínku dlouhodobého míru.

Současně stále panuje nejistota ohledně podmínek a načasování omezeného příměří, které tento týden dojednaly USA, neboť obě strany pokračují ve vzájemných vzdušných útocích. Ve čtvrtek v noci ruská armáda odpálila téměř 200 dronů Šáhed na ukrajinské území, čímž zranila nejméně deset lidí, včetně čtyř dětí. Poškozeny byly obytné domy, kostel a další infrastruktura.

Současně Ukrajina provedla rozsáhlý útok bezpilotními letouny na Rusko, přičemž zasáhla leteckou základnu u města Engels, vzdáleného přibližně 700 kilometrů od frontové linie. Základna v Engelsu hostí strategické bombardéry Tupolev Tu-160, schopné nést jaderné zbraně, které byly často používány při útocích na ukrajinská města.

Guvernér ruské Saratovské oblasti Roman Busargin na Telegramu napsal, že Engels zažil „nejmasivnější útok dronů v historii“. Po úderu vypukl na letecké základně požár a obyvatelé okolí byli evakuováni. Podle místních úřadů bylo zraněno deset osob. Na ruských sociálních sítích se objevily snímky hustého kouře stoupajícího z oblasti západně od základny.

Ve středu Zelenskyj oznámil, že podepsal částečné příměří, které Trump den předtím dohodl s Putinem. Po telefonátu s americkým prezidentem uvedl, že rozhovor byl „pozitivní, velmi věcný a upřímný“.

Nicméně stále panují rozpory ohledně toho, co přesně Trump a Putin dohodli. Trump původně na své sociální síti Truth Social uvedl, že příměří se bude vztahovat na „energetiku a infrastrukturu“, což naznačovalo širší rozsah, zahrnující i civilní objekty. Zelenskyj po svém hovoru s Trumpem hovořil o „zastavení útoků na energetiku a další civilní infrastrukturu“.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ovšem ve středu upřesnil, že příměří se vztahuje pouze na energetický sektor. To potvrdilo i prohlášení Bílého domu, které se výslovně zmínilo pouze o energetice.

Ve čtvrtečním hovoru s novináři Zelenskyj uvedl, že obdržel „signály“ z USA, že příměří by mohlo zahrnovat nejen energetickou infrastrukturu, ale i další civilní objekty. Ukrajinská vláda nyní připravuje seznam zařízení, která by mohla být chráněna příměřím, a předloží ho americké straně při nadcházejících jednáních.

Zelenskyj se ve čtvrtek také vyjádřil k otázce možného amerického vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny, největšího jaderného zařízení v Evropě, které se nachází na ruskem okupovaném území.

Podle amerických představitelů Zelenskyj a Trump diskutovali o ukrajinském zásobování elektřinou a o jaderných elektrárnách. Americké shrnutí rozhovoru uvedlo, že Spojené státy by mohly „významně pomoci se správou těchto zařízení vzhledem ke svým odborným znalostem v oblasti elektřiny a provozu veřejných služeb“.

Zelenskyj však odmítl, že by se hovořilo o převedení vlastnictví elektrárny na Spojené státy. Zdůraznil, že s Trumpem diskutoval „o nalezení řešení, jak získat elektrárnu zpět z ruských rukou, s možnostmi, jak by se USA mohly zapojit do její modernizace a dalšího rozvoje“. Opakovaně zdůraznil, že „otázka vlastnictví nebyla předmětem diskuse“.