Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

Putin odmítl Trumpův návrh na 30denní příměří, čímž dal jasně najevo, že není připraven válku ukončit. Přesto se Bílý dům snaží tento neúspěch prezentovat jako pokrok, aby udržel naději na diplomatické řešení a podpořil Trumpův obraz zkušeného vyjednavače. Každá strana se zároveň snaží využít situaci ve svůj prospěch a uniknout obvinění z případného selhání rozhovorů.

Ukrajina i Rusko se podle CNN snaží získat Trumpovu pozornost a přenést odpovědnost za neúspěch na druhou stranu. Po noci plné násilí obě země obvinily svého protivníka z porušení částečné dohody, kterou USA zprostředkovaly, aby zabránily útokům na energetickou infrastrukturu. Tento incident narušil Trumpovu sebevědomou rétoriku o tom, že mírová dohoda je na dosah.

Bílý dům ignoroval Putinovo odmítnutí příměří a naopak chválil tón jejich telefonátu. Washington zároveň oznámil plán na technická jednání s Ruskem v Saúdské Arábii v nadcházejících dnech. Vytváření iluze pokroku je běžnou součástí diplomatických jednání, ale v tomto případě slouží i k ochraně Trumpovy reputace, protože dříve prohlásil, že válku na Ukrajině vyřeší během 24 hodin, pokud se vrátí do Bílého domu.

Trump však v posledních dnech zmírnil svůj postoj k Zelenskému, což je zřejmě důsledek ukrajinského prezidenta, který nyní přistupuje na většinu jeho požadavků. Trump ve středečním telefonátu slíbil pomoc s nalezením nezbytné protivzdušné obrany pro Ukrajinu a Bílý dům potvrdil, že bude pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva. Tento krok je významný, protože Trump předtím tuto pomoc pozastavil, aby donutil Ukrajinu přistoupit na jeho plán příměří.

Přestože Trump po hovorech s Putinem a Zelenským prezentuje optimistický pohled na situaci, realita je taková, že mírová dohoda je dál než kdy dříve. Pokud by se však tento diplomatický maraton nakonec proměnil v seriózní snahu o spravedlivé a trvalé řešení, Trump by mohl umlčet své kritiky.

Rusko se však nemění a pokračuje v prosazování stejných požadavků jako od začátku války. Putin trvá na výměně ukrajinské vlády, demobilizaci kyjevských sil a omezení vlivu NATO ve východní Evropě. Jeho odmítnutí příměří bylo doprovázeno novými podmínkami, které jsou pro Ukrajinu nepřijatelné. Jednání o technických detailech, jež nyní začnou, navíc poskytnou ruským jednotkám čas k dalším vojenským operacím a posílení jejich pozic.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který nedávno jednal s ruskými představiteli v Saúdské Arábii, uvedl, že nadcházející dny prověří ruskou ochotu k mírovým rozhovorům. Putin však již svou odpověď dal: zatímco veřejně nechává dveře otevřené, ve skutečnosti pokračuje ve své agresivní strategii.

Ukrajina mezitím hraje složitou diplomatickou hru. Zelenskyj se snaží být tím, kdo nejvíce usiluje o mír, což Trumpovi umožňuje prezentovat své jednání jako úspěch. Ukrajinský prezident se ve svém vyjádření po telefonátu s Trumpem vyjadřoval smířlivě a poděkoval mu za produktivní diskusi. Zmínil však klíčovou otázku bezpečnostních záruk, které by zabránily dalšímu konfliktu v budoucnu.

Zelenskyj si je vědom rizika, že USA by mohly svou podporu Ukrajině omezit, a proto se obrací i na Evropu. Ukrajinská vláda tlačí na urychlené přijetí do Evropské unie, což by posílilo bezpečnostní záruky a umožnilo Kyjevu pokračovat v boji i v případě, že by se Trump rozhodl od konfliktu distancovat.

Trumpova diplomacie zatím nepřinesla žádné konkrétní výsledky, ale ukázala, jak složité je ukončit válku. Ukrajina a Rusko pokračují ve své strategii, zatímco Bílý dům se snaží vytvořit dojem pokroku. Ačkoliv Trump věří, že je na dobré cestě, realita naznačuje pravý opak. 

Související

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Donald Trump Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán. Vyjádřil se tak během své sobotní návštěvy Irska v reakci na novinářské dotazy ohledně poškození infrastruktury. Ke vzdušnému úderu na ropovod Východ-Západ došlo ve čtvrtek, což vedlo k jeho preventivnímu odstavení z provozu. Incident si podle oficiálních zpráv vyžádal i několik zraněných a způsobil věcné škody.

včera

Donald Trump

Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska

Americký prezident Donald Trump vyvolal během své víkendové návštěvy Irska značnou pozornost prohlášením na podporu sjednocení ostrova. Během bilaterálního jednání s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu označil případné spojení Severního Irska s Irskou republikou za fantastickou věc. Přestože si byl podle svých slov vědom politické citlivosti celého tématu, vyjádřil přesvědčení, že k tomuto kroku nakonec stejně dojde. Podle Trumpa má Irsko v čele správného člověka, který by mohl celý proces posunout kupředu.

včera

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

včera

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

včera

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

včera

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

včera

11. září 2026 21:56

11. září 2026 20:59

11. září 2026 20:03

11. září 2026 19:12

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

11. září 2026 18:35

11. září 2026 17:47

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

11. září 2026 16:54

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

11. září 2026 16:10

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy