Předpovídat počasí je stále složitější. Meteorologové museli zavést nový pojem

Globální podivnost představuje alternativní termín ke globálnímu oteplování. Poukazuje na to, že oteplující se klima nezpůsobuje jen vyšší teploty, ale také extrémní výkyvy počasí – vlny veder, sucho, prudké deště, záplavy, bouře, lesní požáry či nečekané mrazy.

Termín poprvé popularizoval americký novinář Thomas Friedman v roce 2007. „Růst průměrné globální teploty povede k nejrůznějším extrémním jevům – od intenzivnějších veder a sucha v některých oblastech po prudké bouře, záplavy a ztrátu druhů v jiných,“ uvedl Friedman.

Jedním z projevů tohoto jevu je klimatická rána bičem („climate whiplash“), kdy se v jedné oblasti střídají extrémní protiklady – například období sucha, která vysuší vodní zdroje, jsou následována silnými záplavami, které ničí infrastrukturu a kontaminují pitnou vodu. „Oblasti zvyklé na vydatné srážky nyní čelí suchům, zatímco historicky suché regiony se potýkají s nečekanými povodněmi,“ uvádí zpráva organizace WaterAid.

Důsledkem globální podivnosti je, že extrémní projevy počasí sílí a stávají se ničivějšími. „Ať se podíváme kamkoli po světě, vidíme, že tyto extrémy jsou umocněny změnou klimatu a ohrožují nás všechny,“ varuje klimatoložka Katharine Hayhoe.

Například Los Angeles zažilo v posledních letech dvě velmi deštivé zimy, po nichž vyrostla bujná vegetace. Poté ale přišlo dlouhé a horké léto, které tuto vegetaci vysušilo a vytvořilo ideální podmínky pro požáry. Výsledkem byly nejhorší lesní požáry v historii města.

Globální změny klimatu, jako je zvyšování teplot či hladiny moří, lze do jisté míry předpovědět. Naproti tomu lokální projevy změn jsou mnohem méně čitelné. „Nelze předpokládat, že všechny oblasti zareagují na oteplování atmosféry stejným způsobem,“ říká profesor Michael Singer z Cardiffské univerzity. „Klima se neohlíží na to, zda jste bohatí nebo chudí, zda máte kvalitní infrastrukturu nebo ne.“

Mnohá města se již dnes potýkají s problémy se zásobováním vodou, odpadním hospodářstvím či ochranou proti záplavám. „Globální oteplování tyto problémy násobí. Zastaralá infrastruktura v bohatých zemích byla navržena pro klima, které již neexistuje. Chudší státy pak mají kvůli extrémům stále větší problém vybudovat potřebná opatření,“ uvádí deník The Guardian.

Proto odborníci zdůrazňují, že je nezbytné posílit adaptační opatření, zejména v oblastech, které jsou nejzranitelnější vůči klimatickým změnám. Pokud nebudou přijata účinná řešení, budou se dopady globální podivnosti jen zhoršovat.