Jak urovnat spor se Slovenskem? EU zvažuje využití rozsáhlých podzemních zásobníků na Ukrajině

Slovensko, které dříve získávalo z tranzitu až 500 milionů eur ročně, přišlo o významné příjmy, což vyvolalo ostrou reakci premiéra Roberta Fica. Ten vyvíjí tlak na Kyjev, aby dohodu obnovil, a pohrozil omezením vývozu elektřiny na Ukrajinu i snížením podpory pro ukrajinské uprchlíky. Ukrajina však na jeho požadavky nereagovala.

Evropská komise nyní zvažuje alternativní plán, který by mohl částečně obnovit tok plynu přes Slovensko, aniž by bylo nutné nakupovat surovinu přímo z Ruska, což je v rozporu s unijním plánem REPowerEU na ukončení dovozu ruského plynu do roku 2027. Místo toho by Ukrajina mohla zvýšit dovoz plynu z Řecka a Turecka a uskladnit až 10 miliard kubických metrů této suroviny ve svých podzemních zásobnících. Tento plyn by pak proudil přes Slovensko do Maďarska a dalších zemí během zimy, kdy je poptávka nejvyšší.

Podle představitelů Komise by tento model učinil ze Slovenska opět tranzitní zemi a současně by splňoval unijní podmínky pro odklon od ruských zdrojů.

EU čelí rostoucímu tlaku na vyřešení sporu, zejména po tom, co lídři členských států nedávno vyzvali Komisi k nalezení „realistických řešení otázky plynového tranzitu“, což bylo součástí snahy získat Ficovu podporu pro nové obranné iniciativy Unie.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během návštěvy Kyjeva zdůraznila, že plné využití ukrajinských zásobníků by mohlo přinést výhody oběma stranám. Ukrajina by získala nové příjmy a EU by zvýšila svou energetickou bezpečnost.

Komise se přitom staví kriticky k jiné možnosti, kterou Slovensko navrhovalo dříve – dovozu plynu z Ázerbájdžánu. Odborníci varují, že Baku by mohlo být nuceno spoléhat se na ruský plyn k pokrytí poptávky EU, což by celý plán učinilo neefektivním.

Navrhované řešení však naráží na řadu problémů. Kapacita plynovodu Trans-Balkan, který vede přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Ukrajinu, je momentálně omezena na 2,5 miliardy kubických metrů plynu ročně, což je hluboko pod požadovanými 10 miliardami. Podle expertky Aura Sabadusové z ICIS není v Rumunsku a Bulharsku dostatečná kapacita pro obchodování s plynem, což brání vyšším přepravním objemům.

Dalším problémem je vysoké tranzitní poplatky, které si účtuje rumunská státní společnost Transgaz, což činí přepravu přes tuto trasu neatraktivní. Navíc Slovensko, Maďarsko a další sousední státy mají již nyní dostatečné zásoby plynu na pokrytí vlastní spotřeby, což vyvolává pochybnosti o tom, zda ukrajinská infrastruktura skutečně přinese EU výrazné výhody.

Bývalý šéf ukrajinského státního provozovatele plynovodní sítě Sergij Makogon označil celý návrh za ekonomicky nesmyslný.

Obchodníci s plynem se k návrhu staví skepticky. Ačkoli stále existuje určitý zájem o nákup plynu z Ukrajiny, bezpečnostní rizika spojená s možností ruských útoků na ukrajinské zásobníky vyvolávají pochybnosti. Navíc je finančně nevýhodné přepravovat plyn z Ukrajiny do Slovenska kvůli vysokým nákladům.

Podle jednoho z obchodníků by celý plán mohl fungovat pouze tehdy, pokud by EU dotovala tok plynu do a z Ukrajiny. „Pokud je politická vůle a někdo to zaplatí, pak v pořádku. Ale z obchodního hlediska to nemá smysl,“ uvedl.

Evropská unie se tak ocitá před složitým rozhodnutím – zda investovat do nákladného a potenciálně problematického řešení, nebo hledat jiné cesty, jak uklidnit Slovensko a zajistit energetickou bezpečnost regionu.