Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil

Trump v nedávném televizním rozhovoru připustil, že jeho slib o ukončení války během jednoho dne byl „trochu sarkastický“. Ukazuje se, že řada faktorů brání rychlému dosažení příměří. Prvním z nich je jeho víra v sílu osobní diplomacie. Trump je přesvědčen, že jakýkoli mezinárodní problém lze vyřešit přímým jednáním mezi lídry.

Dosud vedl dva dlouhé telefonické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale jeho snaha o okamžité třicetidenní příměří nebyla úspěšná. Jedinou konkrétní ústupku, kterou z Putina získal, byl příslib, že Rusko přestane útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – závazek, který podle Kyjeva Moskva porušila během několika hodin.

Dalším problémem je Putinova neochota spěchat. Ruský prezident dal jasně najevo, že jakékoli rozhovory musí řešit „kořenové příčiny války“, včetně jeho obav z rozšiřování NATO a existence Ukrajiny jako suverénního státu. Tato tvrzení naznačují, že Moskva je připravena jednat pouze tehdy, pokud bude moci prosadit své dlouhodobé bezpečnostní požadavky, což činí jakékoli rychlé řešení nepravděpodobným.

Strategie Bílého domu zaměřená na Ukrajinu se rovněž ukázala jako problematická. Trumpova administrativa předpokládala, že překážkou míru je prezident Zelenskyj, což vedlo k napjatému setkání v Oválné pracovně, kde Trump spolu s viceprezidentem JD Vancem ostře kritizovali ukrajinského lídra. Tento tlak nejenže spotřeboval značné politické úsilí, ale také narušil vztahy mezi USA a Evropou, čímž vznikl další diplomatický problém, který bylo nutné řešit.

Složitost samotného konfliktu je dalším faktorem brzdícím pokrok. Ukrajina původně navrhla částečné příměří ve vzduchu a na moři, což by bylo snazší monitorovat. Spojené státy však trvaly na tom, že by se příměří mělo vztahovat i na více než 1200 km dlouhou frontovou linii na východě Ukrajiny, což logistiku dohody značně zkomplikovalo a Moskva tento návrh odmítla. I menší dohody, jako je zastavení útoků na energetickou infrastrukturu, vyžadují složitá technická jednání, která budou pokračovat v Saúdské Arábii, kde se experti budou snažit definovat, které elektrárny a zbraně budou chráněny.

Ekonomické zájmy USA v oblasti ukrajinských nerostných surovin navíc odváděly pozornost od hlavního cíle – ukončení bojů. Trumpova administrativa se snažila vyjednat rámcovou dohodu, která by americkým firmám umožnila přístup k ukrajinským kritickým minerálům. Zatímco někteří to vnímali jako investici do budoucnosti Ukrajiny, jiní to považovali za ekonomické vydírání.

Zelenskyj původně požadoval bezpečnostní záruky výměnou za tuto dohodu, ale Bílý dům to odmítl s tím, že přítomnost amerických těžebních firem bude sama o sobě dostatečným odstrašujícím prostředkem. Nakonec Ukrajina ustoupila a souhlasila s dohodou bez bezpečnostních záruk, přesto však USA dosud dokument nepodepsaly a snaží se vyjednat lepší podmínky, včetně možnosti získat přístup k ukrajinským jaderným elektrárnám.

Navzdory Trumpově neúnavné snaze se ukazuje, že ukončit válku je mnohem složitější, než si původně představoval. Zatímco jeho tlak na jednání posunul proces vpřed, zásadní průlom zatím nenastal. Jak sám Zelenskyj kdysi řekl, vyjednávání s Putinem by měla být jednoduchá: „Co chcete? Jaké jsou vaše podmínky?“ Realita posledních dvou měsíců však ukazuje, že cesta k míru bude mnohem delší a komplikovanější.